Výběr

Výběr | foto: Profimedia.cz

Podle čeho si vybrat nejvhodnější penzijní fond

Pro výběr fondů budou mít zřejmě různí zaměstnavatelé různé metody, proto zde uvedeme pouze několik postřehů a doporučení, ke kterým si myslíme, že by měli zaměstnavatelé přihlédnout. Jaké jsou základní parametry stability penzijního fondu?

Zaměstnavatelé by jako základní parametry stability penzijního fondu měli hodnotit, jaké má vyhlédnutý penzijní fond – kromě celkové hodnoty spravovaných aktiv zejména vlastní jmění (po odečtení závazků vůči účastníkům penzijního připojištění). Tento údaj dává představu o určité kapitálové přiměřenosti, neboli poměru krytí závazků vůči účastníkům finančními prostředky, které „de facto“ náleží akcionářům penzijního fondu. Není tudíž důležité pouze základní jmění penzijního fondu, ale také rezervní fond, rezervy a opravné položky k potencionálním rizikům plynoucím z investování penzijního fondu, ostatní fondy ze zisku, vyjma fondů, které náleží účastníkům a stejně tak ostatní kapitálové fondy, kromě fondů tvořených příspěvky účastníků a státními příspěvky k nim vyžádaných. Důležité je také zjistit si nerozdělený zisk minulých let, případně ztrátu a objem případného emisního ážia k akciím penzijního fondu. Teprve součet těchto hodnot nám potom ukáže, jaké je v penzijním fondu „kapitálové zajištění“ prostředků účastníků.

Dalším významným faktorem stability penzijního fondu, který se však může poměrně velmi rychle měnit, je rozdělení portfolia penzijního fondu mezi jednotlivé investiční nástroje, které připouští zákon. Zaměstnavatelé by se měli zaměřit zejména na relativní zastoupení akcií a podílových listů v portfoliu penzijního fondu a taktéž na zastoupení investic do nemovitostí. To jsou druhy investic nyní poměrně rizikové; neznamená to však automaticky, že by musely být vždy špatné; naopak mohou penzijnímu fondu přinést i vyšší výnos. Nicméně při vyšším zastoupení těchto investičních nástrojů je zřejmé, že fond se soustřeďuje na rizikovější investiční strategii.

Pokud chce zaměstnavatel hodnotit ekonomickou výkonnost penzijního fondu, nemusí to být vždy jen procentuální výše podílů na výnosech penzijního fondu určených pro účastníky tím nejobjektivnějším ukazatelem; stejně tak je tomu v případě propočtu objemu zisku na jednoho účastníka.

Významnými ukazateli ekonomické výkonnosti penzijního fondu jsou pro zaměstnavatele dle našeho názoru dva:

  • objem čistého zisku vůči součtu příspěvků účastníků, státních příspěvků a výnosů, které byly v předchozích letech rozepsány účastníkům;
  • objem provozních nákladů vůči součtu příspěvku účastníků, státních příspěvků a v předchozích letech rozepsaných výnosů.

Pomocnými ukazateli, které mohou ovlivnit stabilitu penzijního fondu, mohou být dále akcionářská struktura penzijního fondu, kdo je auditorem penzijního fondu, která banka vykonává funkci depozitáře penzijního fondu, případně kdo jsou externí správci portfolia penzijního fondu nebo jeho části.

Je pravděpodobné, že zaměstnavatelé budou brát v úvahu z mimoekonomických ukazatelů zejména hustotu distribuční sítě penzijního fondu, kvalitu a rozsah doplňkové nabídky penzijního fondu, kvalitu a komfort administrativní spolupráce mezi penzijním fondem a zaměstnavatelem. Samostatným faktorem jsou i přímé ekonomické výhody pro zaměstnavatele,
které penzijní fondy zaměstnavatelům stále ve větší míře nabízejí.

Upravuje se placení příspěvků zaměstnavateli smluvně?

Je to vhodné. Neboť jestliže se zaměstnavatel již rozhodne pro určitý počet spolupracujících penzijních fondů, je pro něj samozřejmě neméně důležitou otázkou jak vlastně spolupráce mezi penzijním fondem a zaměstnavatelem probíhá. Praktická spolupráce mezi penzijním fondem a zaměstnavatelem probíhá obvykle na základě smlouvy o spolupráci, kterou většina penzijních fondů zaměstnavatelům nabízí.

Obsahem této smlouvy je obvykle způsob a forma předávání plateb zaměstnavatele na penzijní připojištění. Ze strany penzijního fondu smlouva naopak upravuje způsob předávání pravidelných nadstandardních informací o hospodaření penzijního fondu, způsob zajišťování případného nadstandardního servisu pro zaměstnance fi rmy a také – jak již bylo řečeno výše – případnou výši a způsob úhrady přímých ekonomických výhod pro zaměstnavatele. Přílohou smlouvy je obvykle přesně defi nované rozhraní pro předávání informací o platbách zaměstnavatele. Asociace penzijních fondů ČR jednotné doporučené rozhraní pro platby zaměstnavatelů již vytvořila a pro jeho důležitost ho přetiskujeme v příloze.

Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění

1. díl: Penzijní připojištění je přitažlivé i pro zaměstnavatele

2. díl: Co se rozumí „příspěvkem zaměstnavatele na penzijní připojištění“? 

3. díl: Penzijní připojištění: co zajímá zaměstnavatele 

4. díl: Jak nejlépe hradit příspěvky na penzijní připojištění? 

5. díl: Zvýšit mzdu, nebo příspívat na penzijní připojištění? 

6. díl: Vyplatí se zvýšit zaměstnancům mzdu přímo? 


 Úryvek je z knihy "Penzijní připojištění" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční analýza obchodních a státních organizací
DPH 2006 - zákon s přehledy