Podle zákoníku práce § 91 odst. 2 lze práci přesčas na dny pracovního klidu nařídit jen výjimečně, a to jen, jde-li o naléhavé práce, mezi něž spadají:
1) naléhavé opravné práce,
2) nakládací a vykládací práce,
3) inventurní a závěrkové práce,
4) práce konané v nepřetržitých provozech za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
5) práce k odvrácení hrozícího nebezpečí pro život a zdraví nebo při živelních událostech,
 |
Kuřákům v práci brzy odzvoní. |
6) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních a kulturních potřeb obyvatelstva. Váš zaměstnavatel bude zřejmě argumentovat výjimkou uvedenou v bodě 6, že jde o uspokojování životních potřeb obyvatelstva, aby měli lidé co nejdříve v čem bydlet. Ale co je zásadně v rozporu s ustanovením zákoníku práce, je postup při nařizování práce přesčas a zejména pak její rozsah. Podle § 96 zákoníku práce může zaměstnavatel nařizovat zaměstnancům konání práce přesčas maximálně do rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Po dohodě se zaměstnanci a na základě jejich souhlasu lze konat přesčasovou práci až do rozsahu 416 hodin v kalendářním roce. Pokud by zaměstnavatel překročil uvedené limity přesčasových hodin, uloží mu příslušný úřad práce po kontrole pokutu.
