Mnoho lidí však má k osamostatnění silně nakročeno. Štve je šéf či kolegové, mají
pocit, že jejich nápady a um nejsou dostatečně oceněny. Co kromě svobody na člověka čeká, když se rozhodne pro samostatnou dráhu?
Polepšíte si
Finanční situaci si podnikatel zlepší pouze v případě, že bude vydělávat dost peněz. Při nízkém příjmu, dejme tomu 15 000 korun hrubého měsíčně, je výhodnější zaměstnanecký poměr. Je nejen pohodlnější, ale přinese zaměstnanci ve výplatě asi o pětistovku víc, než kdyby podnikal a samozřejmě řádně platil povinná pojištění i daně (počítáno s 25% paušálem).
Kdo si naopak vydělá měsíčně něco přes 30 000 korun, bude jako podnikatel bohatší o víc než tisícovku. Ten, kdo odpisuje vyšším paušálem, třeba zemědělec, zaplatí na daních méně a tím pádem se jeho zisk ještě zlepší.
Ve firmách, kde vedou daňovou evidenci nebo účetnictví, od příjmů neodepisují paušální částku, ale vynaložené výdaje. Což obvykle bývá ještě výhodnější.
Zmizí výhody...
Podnikatel se klidně může rozloučit s příspěvkem k životní pojistce či penzijnímu připojištění, se stravenkami, s volňásky do fitcentra. Také služební mobil a notebook budou jen snem z říše pohádek. Na co si nevydělá, co mu jeho klienti a zákazníci nezaplatí, to prostě mít nebude.
... a přibude práce
Přibude asi vlastní podnikatelské činnosti, navíc bude třeba zvládnout shánění zakázek, propagaci, část účetnictví, administrativu okolo daní... Výjimky neexistují – s tím vším se musí poprat obchodník, truhlář i automechanik. Až do očekávané chvíle, kdy se firma rozjede na plné obrátky, zákazníci se pohrnou, podnikatel začne vydělávat a na práce okolo si najme odborníky, či dokonce
přijme zaměstnance.
|
|
Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše pravidelná rubrika- Vyplatí se? |
Účtovat nemusíte, někdy se to vyplatí
Vedení daňové evidence se může podnikatel zbavit, pokud se rozhodne uplatnit své výdaje takzvaným paušálem čili procentem z dosaženého příjmu. U příjmů ze živnosti činí paušál 25 procent, u autorských práv 30 procent, zemědělci mohou odečíst 50 procent dosažených příjmů. Zaplacené sociální a zdravotní pojištění se odečítá navíc. Při uplatnění výdajového paušálu stačí podnikateli vést evidenci příjmů a dokladů na
zaplacené sociální a zdravotní pojistné.
I když se v novele zákona o daních z příjmů připravuje zvýšení těchto paušálů, zůstane jejich uplatnění vhodné především pro individuální podnikatele poskytující služby, bez zaměstnanců, nebo u podnikatelů s velmi vysokými příjmy, třeba u právníků či počítačových specialistů, jejichž relativně nízké výdaje nepřesahují procento paušálu.
Pro ty, kdo mají vyšší výdaje
Většině podnikatelů se vyplatí vést daňovou evidenci. Forma jejího vedení není nijak podrobně předepsána, požadavkem je možnost zjistit z ní základ daně. V praxi se daňová evidence většinou vede ve stejném rozsahu jako zrušené jednoduché účetnictví.
Slovo „jednoduché“ bylo v tomto spojení vždycky poněkud zavádějící, stejně tak daňová evidence může být jednoduchá i velice komplikovaná, záleží na složitosti podnikání. Pokud podnikatel dokáže rozlišit, jaké příjmy podléhají zdanění a jaké výdaje jsou daňově uznatelné, může nepochybně svoji daňovou evidenci vést i sám.
Čím víc peněz, tím složitěji
Ve chvíli, kdy podnikatel přijme zaměstnance, pořídí dlouhodobý majetek, vezme vozidlo nebo stroj na leasing, vyplatí se mu najmout specialistu, tedy účetního nebo daňového poradce. Důvod? Daňové předpisy nejsou jednoduché ani příliš přehledné a při vyšších příjmech hrozí riziko vyšších sankcí.
Problémovým odvětvím je maloobchod, protože řada obchodníků pod tlakem hypermarketů dosahuje nízkých zisků, přitom množství agendy bývá značné. Tehdy může podnikatel ušetřit tak, že si s externím účetním sjedná jen dohled a část mechanických operací zpracuje sám.
Obávané účetnictví
Pokud příjmy podnikatele přesáhnou 15 milionů korun za rok, stává se účetní jednotkou a má povinnost vést účetnictví, kterému se dříve říkalo podvojné. A zde se již.
