Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nevšimla si finty ve smlouvě, platila by pojistné 160 tisíc co dva roky

aktualizováno 
Zdenka chtěla zhodnotit 160 tisíc korun, které dostala od rodičů, a svěřila se poradkyni. Nepřečetla si pořádně smlouvu a málem o peníze přišla. Zavázala se totiž na své investiční životní pojištění posílat po dobu 42 let dalších 160 tisíc korun každé dva roky.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Když se Zdenka Š. z Kolínska po absolvování vysoké školy osamostatnila, od rodičů dostala 160 tisíc korun takzvaně do začátku. Protože je nepotřebovala, rozhodla se, že je uloží někam, kde je dobře zúročí.

Pojištění vybírejte s rozmyslem

Využijte k tomu přehledný srovnávač cen pojištění.

„Moje sestřenice začala pracovat jako finanční zprostředkovatelka na kolínské pobočce jedné z velkých poradenských firem. Věřila jsem jí a dala na její rady. Sjednala jsem si u ní investiční životní pojištění,“ říká Zdenka. Do něj naráz vložila 160 tisíc korun ze stavebního spoření od rodičů a domnívala se, že se jí peníze budou zhodnocovat.

„Těsně před uplynutím dvou let od podepsání smlouvy jsem si ale smlouvu znovu překontrolovala. Bylo štěstí, že jsem se tím začala zabývat, protože jsem zjistila, že bych měla pojišťovně posílat každé dva roky dalších 160 tisíc korun. Nejenže jsem nechápala proč, ale ani platit takové peníze jsem si vůbec nemohla dovolit,“ vzpomíná Zdenka, jejíž příjem v té době činil 20 tisíc korun.

Není provize jako provize

Začala hledat odbornou pomoc a zjistila, že se stala obětí finty. „Finta obsažená v nevýhodné smlouvě paní Zdenky spočívala v tom, že svých 160 tisíc korun vložila do investičního životního pojištění jako běžné pojistné a nikoli jako mimořádné pojistné,“ vysvětluje poradce společnosti Partners Tomáš Šťastný, který se jejího případu ujal.

Čtěte také

„Pokud by šlo o mimořádné pojistné, vložila by jen svých 160 tisíc korun a zaplatila za vstupní poplatek v řádu několika stokorun. Součástí mimořádného pojistného by nebyl ani žádný úpis, v němž se klientka zavazuje k dalším platbám do budoucna. Zdena se ovšem k takovým platbám, aniž by si toho všimla, skutečně zavázala,“ přibližuje Šťastný.

Se svými 160 tisíci korunami si tak Zdena ve skutečnosti předplatila běžné pojistné na dva roky. A takto by to dělala neuvěřitelných 42 let. Její situace byla o to horší, že pojišťovna po ní mohla peníze soudně vymáhat.

Podvod od A až do Z

U investičního životního pojištění se vstupní poplatek vypočítává na základě délky smlouvy a výše běžného pojistného (platby klienta). Průměrně se pohybuje ve výši 180 až 200 procent nastaveného ročního pojistného. Pokud klient vloží finanční prostředky na takzvané mimořádné pojistné, jsou poplatky v řádech stokorun, maximálně nižších tisícikorun.

„Když si ale chce nesolidní finanční zprostředkovatel přivydělat, peníze klienta do pojištění vloží formou běžného pojištění. Nastaví mu co nejdelší čas trvání pojištění a cílovou částku. Z toho má nejvíce peněz na provizi,“ vysvětluje Tomáš Šťastný.

V případě paní Zdenky šlo o cílovou částku ve výši 3 360 000 korun, ze které by zprostředkovateli a pojišťovně zaplatila za 42 let trvání smlouvy okolo 160 tisíc korun. „Šlo o jasný úmysl finančního zprostředkovatele poškodit klienta a vyinkasovat tučnou provizi,“ říká Tomáš Šťastný.

Jak podvod funguje:

  • Zprostředkovatel narazí na klienta, který má někde uloženou větší hotovost - nejčastěji stavební spoření.
  • Klienta přesvědčí, že ty samé peníze mohou pracovat někde jinde mnohem lépe.
  • Doporučí mu částku vložit do investičního životního pojištění.
  • Pojistku nastaví na minimální krytí, co pojišťovna dovoluje.
  • Vloženou částku rozpočítá nejčastěji do několika let, klient si tak de facto předplácí budoucí zhodnocení částky vložené do investičního pojištění. Pak mu přijde dopis na předplacení dalších let.

Chybu uznala, sestřenici věřila

Za vzniklou situaci kladla Zdenka vinu hlavně sobě. Tvrdí, že slepě důvěřovala sestřenici, která byla nezkušená a nechala se ovlivnit svým nadřízeným. „Hlavní zájem měl její nadřízený nejspíš na tom, jak za každou cenu vydělat co nejvíce peněz,“ rozhořčuje se Zdena. Nicméně přiznává, že si nepřečetla pořádně smluvní podmínky a celkově se o uzavřenou smlouvu nezajímala. „Další platba, která by mě čekala, by pro mě byla už likvidační. Žila jsem sama a finanční rezervy jsem neměla takřka žádné,“ vzpomíná.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Partners

Spolu s poradcem Tomášem Šťastným se proto snažili najít sebemenší chybu v její smlouvě, kterou by mohla využít, aby nevýhodnou smlouvu vypověděla. Poradce, který jí pomáhal problém řešit, nakonec chybu našel. A to v povinném dotazníku, který před sjednáním investičního životního pojištění musí vyplnit každý klient.

„Z dotazníku vyplývalo, že paní Zdenka je konzervativním typem investora,“ říká Tomáš Šťastný. Uzavřená smlouva však vypovídala o něčem jiném. Prostřednictvím investičního životního pojištění chtěla Zdenka investovat celkových 3 360 000 korun a zprostředkovateli a pojišťovně na poplatcích zaplatit za 42 let trvání smlouvy 160 tisíc korun.

Ze smlouvy se podařilo vyvázat

Tomáš Šťastný napsal dopisy s podrobným popisem situace na společnost finančního zprostředkovatele, pojišťovnu i finančního arbitra. V dopisech hrozil výhrůžkou soudního řízení. Výsledkem bylo, že pojišťovna po pár měsících paní Zdence nevýhodnou smlouvu zrušila a peníze jí vrátila.

Podle Tomáše Šťastného je smutným faktem, že případy lidí s nevýhodným investičním životním pojištěním, jako byla paní Zdenka, nejsou výjimečné. „Takové smlouvy existují na celém trhu. Narážím na ně často. Mnoho lidí kvůli nim přišlo o peníze,“ uzavírá Tomáš Šťastný.

Příčinou byl chybně nastavený systém provizí pro finanční zprostředkovatele, který některé sváděl k okrádání klientů. Od konce loňského roku začala v Česku platit nová pravidla. Ze zákona pojišťovny musejí pojišťovny rozkládat náklady na vznik smlouvy na pět let. Riziko, že budou chtít nepoctiví zprostředkovatelé okrást na provizích své klienty, se tím nejspíš sníží.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Co je dobré vědět o pojištění dětí. Dvanáct konkrétních dotazů čtenářů

Děti chvilku neposedí, může se jim kdykoli něco stát, potřebují pojištění, říkají si mnozí rodiče. A tak ho uzavřou. Ale často vůbec nevědí, co od něho čekat a...  celý článek

Ilustrační snímek
Krátkodobé úrazové pojištění pro děti se nemusí vyplatit

Pojišťovny jako horkou novinku prezentovaly novou nabídku na krátkodobé úrazové pojištění dětí, které se může hodit i v průběhu školního roku, kdy děti...  celý článek

Ilustrační snímek
Rádce: Pojistěte si auto jen na dovolenou. Jak na to a za kolik

Přijde vám havarijní pojištění zbytečně drahé? Možná je. Ale chystáte-li se na cestu do zahraničí, může se hodit. Navíc vůz si můžete pojistit třeba jen na pár...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Jedna hloupá otázka: Na co budou vlastně jezdit miliony elektromobilů?
Jedna hloupá otázka: Na co budou vlastně jezdit miliony elektromobilů?

Tak se stále více zdá, že o osudu elektromobility nebude rozhodovat spotřebitel přímo, ale přes své volené zástupce. Ji... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.