Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nevšimla si finty ve smlouvě, platila by pojistné 160 tisíc co dva roky

aktualizováno 
Zdenka chtěla zhodnotit 160 tisíc korun, které dostala od rodičů, a svěřila se poradkyni. Nepřečetla si pořádně smlouvu a málem o peníze přišla. Zavázala se totiž na své investiční životní pojištění posílat po dobu 42 let dalších 160 tisíc korun každé dva roky.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Když se Zdenka Š. z Kolínska po absolvování vysoké školy osamostatnila, od rodičů dostala 160 tisíc korun takzvaně do začátku. Protože je nepotřebovala, rozhodla se, že je uloží někam, kde je dobře zúročí.

Pojištění vybírejte s rozmyslem

Využijte k tomu přehledný srovnávač cen pojištění.

„Moje sestřenice začala pracovat jako finanční zprostředkovatelka na kolínské pobočce jedné z velkých poradenských firem. Věřila jsem jí a dala na její rady. Sjednala jsem si u ní investiční životní pojištění,“ říká Zdenka. Do něj naráz vložila 160 tisíc korun ze stavebního spoření od rodičů a domnívala se, že se jí peníze budou zhodnocovat.

„Těsně před uplynutím dvou let od podepsání smlouvy jsem si ale smlouvu znovu překontrolovala. Bylo štěstí, že jsem se tím začala zabývat, protože jsem zjistila, že bych měla pojišťovně posílat každé dva roky dalších 160 tisíc korun. Nejenže jsem nechápala proč, ale ani platit takové peníze jsem si vůbec nemohla dovolit,“ vzpomíná Zdenka, jejíž příjem v té době činil 20 tisíc korun.

Není provize jako provize

Začala hledat odbornou pomoc a zjistila, že se stala obětí finty. „Finta obsažená v nevýhodné smlouvě paní Zdenky spočívala v tom, že svých 160 tisíc korun vložila do investičního životního pojištění jako běžné pojistné a nikoli jako mimořádné pojistné,“ vysvětluje poradce společnosti Partners Tomáš Šťastný, který se jejího případu ujal.

Čtěte také

„Pokud by šlo o mimořádné pojistné, vložila by jen svých 160 tisíc korun a zaplatila za vstupní poplatek v řádu několika stokorun. Součástí mimořádného pojistného by nebyl ani žádný úpis, v němž se klientka zavazuje k dalším platbám do budoucna. Zdena se ovšem k takovým platbám, aniž by si toho všimla, skutečně zavázala,“ přibližuje Šťastný.

Se svými 160 tisíci korunami si tak Zdena ve skutečnosti předplatila běžné pojistné na dva roky. A takto by to dělala neuvěřitelných 42 let. Její situace byla o to horší, že pojišťovna po ní mohla peníze soudně vymáhat.

Podvod od A až do Z

U investičního životního pojištění se vstupní poplatek vypočítává na základě délky smlouvy a výše běžného pojistného (platby klienta). Průměrně se pohybuje ve výši 180 až 200 procent nastaveného ročního pojistného. Pokud klient vloží finanční prostředky na takzvané mimořádné pojistné, jsou poplatky v řádech stokorun, maximálně nižších tisícikorun.

„Když si ale chce nesolidní finanční zprostředkovatel přivydělat, peníze klienta do pojištění vloží formou běžného pojištění. Nastaví mu co nejdelší čas trvání pojištění a cílovou částku. Z toho má nejvíce peněz na provizi,“ vysvětluje Tomáš Šťastný.

V případě paní Zdenky šlo o cílovou částku ve výši 3 360 000 korun, ze které by zprostředkovateli a pojišťovně zaplatila za 42 let trvání smlouvy okolo 160 tisíc korun. „Šlo o jasný úmysl finančního zprostředkovatele poškodit klienta a vyinkasovat tučnou provizi,“ říká Tomáš Šťastný.

Jak podvod funguje:

  • Zprostředkovatel narazí na klienta, který má někde uloženou větší hotovost - nejčastěji stavební spoření.
  • Klienta přesvědčí, že ty samé peníze mohou pracovat někde jinde mnohem lépe.
  • Doporučí mu částku vložit do investičního životního pojištění.
  • Pojistku nastaví na minimální krytí, co pojišťovna dovoluje.
  • Vloženou částku rozpočítá nejčastěji do několika let, klient si tak de facto předplácí budoucí zhodnocení částky vložené do investičního pojištění. Pak mu přijde dopis na předplacení dalších let.

Chybu uznala, sestřenici věřila

Za vzniklou situaci kladla Zdenka vinu hlavně sobě. Tvrdí, že slepě důvěřovala sestřenici, která byla nezkušená a nechala se ovlivnit svým nadřízeným. „Hlavní zájem měl její nadřízený nejspíš na tom, jak za každou cenu vydělat co nejvíce peněz,“ rozhořčuje se Zdena. Nicméně přiznává, že si nepřečetla pořádně smluvní podmínky a celkově se o uzavřenou smlouvu nezajímala. „Další platba, která by mě čekala, by pro mě byla už likvidační. Žila jsem sama a finanční rezervy jsem neměla takřka žádné,“ vzpomíná.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Partners

Spolu s poradcem Tomášem Šťastným se proto snažili najít sebemenší chybu v její smlouvě, kterou by mohla využít, aby nevýhodnou smlouvu vypověděla. Poradce, který jí pomáhal problém řešit, nakonec chybu našel. A to v povinném dotazníku, který před sjednáním investičního životního pojištění musí vyplnit každý klient.

„Z dotazníku vyplývalo, že paní Zdenka je konzervativním typem investora,“ říká Tomáš Šťastný. Uzavřená smlouva však vypovídala o něčem jiném. Prostřednictvím investičního životního pojištění chtěla Zdenka investovat celkových 3 360 000 korun a zprostředkovateli a pojišťovně na poplatcích zaplatit za 42 let trvání smlouvy 160 tisíc korun.

Ze smlouvy se podařilo vyvázat

Tomáš Šťastný napsal dopisy s podrobným popisem situace na společnost finančního zprostředkovatele, pojišťovnu i finančního arbitra. V dopisech hrozil výhrůžkou soudního řízení. Výsledkem bylo, že pojišťovna po pár měsících paní Zdence nevýhodnou smlouvu zrušila a peníze jí vrátila.

Podle Tomáše Šťastného je smutným faktem, že případy lidí s nevýhodným investičním životním pojištěním, jako byla paní Zdenka, nejsou výjimečné. „Takové smlouvy existují na celém trhu. Narážím na ně často. Mnoho lidí kvůli nim přišlo o peníze,“ uzavírá Tomáš Šťastný.

Příčinou byl chybně nastavený systém provizí pro finanční zprostředkovatele, který některé sváděl k okrádání klientů. Od konce loňského roku začala v Česku platit nová pravidla. Ze zákona pojišťovny musejí pojišťovny rozkládat náklady na vznik smlouvy na pět let. Riziko, že budou chtít nepoctiví zprostředkovatelé okrást na provizích své klienty, se tím nejspíš sníží.

Autor:


Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Uplynulo deset let od krize, připravme se na tu příští

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

Každá krize přináší finanční pády i nové investiční příležitosti. Krize před deseti lety, která vyvrcholila pádem banky...

Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...



Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Krize na trhu práce z nás dělá lepší zaměstnavatele, říká manažerka GSK

Pavla Bučilová

Farmaceutická firma GSK se v Česku chlubí několika oceněními. Je odpovědnou firmou, loňským zaměstnavatelem roku a...

Planeta nám za méně vyhozených bot poděkuje, zamítl prodejce reklamaci

Ilustrační snímek

Nové boty se mu začaly párat už po třech měsících, reklamaci však prodávající neuznal. Možná má nějakou anomálii prstů...

Další z rubriky

Cestovní pojištění: kličky, kvůli nimž nemusí pojišťovna platit

Ilustrační snímek

Pojistka je zaplacená, a tak hurá na cesty. Jenže pozor. Pojištění je užitečné, jen je potřeba, abyste dodržovali...

Adrenalinové sporty na dovolené jsou riziko, dejte si pozor na připojištění

Ilustrační snímek

Na dovolené lidé zkouší ledacos. Například adrenalinové sporty, zážitkové aktivity nebo různé atrakce. Dejte si pozor...

Co řeší profesionální sportovec: jak se pojistí a finančně zajistí

Ilustrační snímek

Profesionální sport nejsou jen slavná vítězství, ale i hořké prohry a mnoho zdravotních rizik. Kariéra profesionálního...

Akcionářské změny v bance MONETA

Akcionářské změny v bance MONETA

Kurzy.cz Z hlediska počtu klientů čtvrtá největší domácí banka MONETA Money Bank (dále jen MONETA), více než dva roky po IPO, st...



Najdete na iDNES.cz