zákony, šanon

zákony, šanon

Pojištění: čekají vás další výdaje

  • 1
Spočítali jste daně a radostně si oddychli? Nejásejte, vaše konto ještě zaúpí, až budete platit sociální a zdravotní pojištění.

Zdravotní pojištění

V rámci zdravotního pojištění si platíte za to, že vám bude v případě potřeby poskytnuta lékařská péče. Sociální pojištění v sobě zahrnuje dvě složky – povinné důchodové pojištění a dobrovolné nemocenské, které znamená, že v případě nemoci budete dostávat nemocenskou dávku.

Zdravotní pojišťovnu si můžete sami vybrat. Výše pojistného se přitom neliší, je stanoveno zákonem. Kdo platí? Výdělečně činní lidé – zaměstnancům se o platby stará mzdová účtárna, podnikatelé podávají „Přehled“. A to i ti, kteří nemají živnostenský list, třeba autoři pobírající honoráře.

Kde vzít formulář?

Formulář pro vyplnění přehledu najdete buď v pobočce své zdravotní pojišťovny, nebo jednodušeji na internetu. Pojišťovny obvykle nabízejí dvě možnosti – buď formulář vytisknout a vyplnit ručně, nebo zvolíte počítačovou verzi. Elektronicky vyplněný formulář je pohodlnější, sám vypočítá potřebné vzorce, v podstatě mu stačí zadat výši podnikatelských příjmů a výdajů.

Paradoxně Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má největší množství klientů, nabízí na svých stránkách formulář bez kalkulačky. Když si chcete ulehčit práci, otevřete si formulář například na www.fincentrum.cz, ten počítat umí.

Elektronicky vyplněný formulář můžete také vytisknout či jej odeslat přes počítač – v tom případě však musíte použít takzvaný elektronický podpis.

Pojistné? Téměř sedm procent ze zisku

Příjmy z podnikání minus související výdaje krát 50 procent, výsledkem je vyměřovací základ. Z něho pak dalších 13 a půl procenta a vypočítali jste pojistné. Tolik zaplatíte zdravotní pojišťovně za to, že proplácí lékařům péči, kterou vám věnují, a léky.

Kdybyste měli malé příjmy a vysoké výdaje a při výpočtu svého vyměřovacího základu se přiblížili nule, neradujte se – u zdravotního pojištění je v závislosti na výši minimální mzdy stanoveno minimální pojistné. Z něho se počítají měsíční zálohy, které podnikatelé musí platit. Pro rok 2007 je stanovena částka 1360 korun. A právě tolik zaplatí podnikatel, i kdyby měl pocit, že si v daném měsíci vlastně skoro žádné peníze nevydělal.

Nepříjemné je, že výše povinné zálohy se může během roku měnit, takže je třeba při změně minimální mzdy se informovat na vývoj nejnižší povinné zálohy zdravotního pojistného u podnikatelů.

Ohlídejte si termín

Zákon říká, že přehled i platbu musíte zdravotní pojišťovně zaslat do osmi dní od chvíle, kdy jste podali nebo měli podat daňové přiznání na finanční úřad.

Kdo nechá růžové formuláře až na poslední chvíli, má tak na zaplacení peněz zdravotní pojišťovně čas až do 10. dubna 2007. Pokud je někdo přehnaně pilný a s daněmi se vypořádal třeba už 10. ledna, měl zdravotní pojišťovně doplatit pojistné do 18. ledna.

Kdo nepodá přehled včas nebo je v prodlení s platbami, zaplatí penále. A nevyplatí se mávnout rukou ani nad malými částkami. Penále totiž roste o 0,1 procenta z dlužné částky za každý kalendářní den. Pro ilustraci, kdo dluží pojišťovně tisíc korun, zaplatí denně navíc korunu. O tom, zda nejste „ve skluzu“ se proto jednou za čas v pojišťovně informujte.

popisekDAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDE
Opět vám pomáháme s daněmi

Sociální pojištění

Všichni, kdo v roce 2006 podnikali (a vyplňují proto přílohu jedna daňového přiznání) musí o tom dát informaci správě sociálního zabezpečení.

Formulář, který je k tomu potřeba, se jmenuje „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ“.

Podnikatele zákon dělí do dvou skupin. Na ty, kdo vykonávají samostatnou výdělečnou činnost hlavní a vedlejší.

■ Podnikatelé hlavní, to jsou ti, kdo se živí pouze podnikáním.

■ Podnikatelé vedlejší, pro které je podnikání přivýdělkem k pracovnímu poměru, důchodu, rodičovské dovolené, studiu a podobně.

Co to pro vás znamená? Podnikatel hlavní bude správě sociálního zabezpečení platit vyšší zálohy než podnikatel vedlejší a také vyměřovací základ, ze kterého se počítá pojistné, má v jeho případě přísnější spodní hranici.

Chcete-li, aby vás ČSSZ brala jako osobu vedlejší, musíte k přehledu přidat i potvrzení od zaměstnavatele, že jste si v roce 2006 vydělali víc než 90 840 korun. I na toto potvrzení existuje formulář a pozor – musíte ho odevzdat nejpozději v den, kdy odevzdáváte přehled. Pokud jste si v roce 2006 vydělali méně než 45 200 korun, nemusíte dokonce důchodové pojištění platit vůbec.

A jedna dobrá zpráva na závěr, ti, kdo mají ve zvyku dělat vše na poslední chvíli, mohou zvolnit – na přehled pro správu sociálního zabezpečení a zaplacení pojistného mají dost času. Až do 30. dubna 2007.

Přivydělávám si, ale nepodnikám

Komplikovaná situace nastává, když máte příjmy mimo své zaměstnání, ale nejste podnikatelé. Důchodové pojištění nemusíte řešit, když jste si přivydělali například v rámci dohody o provedení práce. Jiné příjmy, třeba ty za autorské honoráře, budete se správou sociálního zabezpečení řešit pouze ve chvíli, kdy prohlásíte, že se jedná o příjem soustavný. Když to neprohlásíte, platit nemusíte. Počítejte však s tím, že z tohoto příjmu vám stát nebude platit důchod, a to nejen ten starobní, ale ani invalidní, kdyby byl potřeba.

Zálohy na důchodové pojištění na rok 2007

■ Podnikatel hlavní bude platit minimální zálohu 1491 korun.

■ Podnikatel vedlejší bude platit minimálně 597 korun.

Minimum neplatí každý

Paní Lenka má dvě malé děti ve věku 6 a 8 let. Před časem si začala přivydělávat prodejem kosmetiky. Rodině tak přinesla každý měsíc kolem osmi tisíc korun, měla přitom i čas na výchovu dětí.

Protože činnost byla pravidelná, vyřídila si živnostenský list. Pak ji překvapila výše povinných plateb. Jen zdravotní pojišťovně by měla každý měsíc poslat 1360 korun. Vždyť je to téměř čtvrtina jejího přivýdělku! Informovala se v pobočce pojišťovny, zda není nějaká jiná cesta. A zjistila, že ano, má-li dvě děti do 15 let, nemusí brát zřetel na minimální vyměřovací základ – pojistné nebude 1360 korun, ale částka úměrná tomu, co si skutečně vydělala.

Pojistné podle minimálního základu nemusí platit ti, kdo byli celý měsíc nemocní (kalendářní měsíc od prvního do posledního dne, ne třeba období od 2. 4. do 30. 5.) a měli přitom nárok na nemocenskou od správy sociálního zabezpečení. Minimální pojistné se netýká ani těch:

■ za které platí pojistné stát (důchodci, studenti),

■ rodičů, kteří pečují o dítě do 7 let věku nebo o dvě děti do 15 let,

■ podnikatelů, kteří jsou i zaměstnaní a pojistné za ně platí v práci.

Tito lidé pojistné odevzdají jen z toho, co si opravdu vydělali.