První otázku, kterou by si rodič měl položit, je, co vlastně chci pojistit. Odpověď je nasnadě: dítě. Ale pro jaký případ? Když si zlomí nohu? Když vážně onemocní? Když zůstane po nehodě na vozíku? Když bude ležet v nemocnici? Když bude invalidní? Pojišťovny mají odpověď na všechno. Jen někdy to vyjde tuze draho. Pojišťujeme totiž maličkosti a nedbáme skutečně ohrožujících rizik.
Zabezpečte svoje děti proti nepřízni osudu. Poradíme vám, jak. |
„Mezi rodiči je stále největší zájem o pojištění takzvaného bolestného,“ dokládá Ondřej Poul z pojišťovny Kooperativa. Zjednodušeně: Dítě si zlomilo ruku, léčilo se 40 dní, pojišťovna dá 4 000 korun. A právě ty 4 000 jsou prý nejčastější částkou, která je z úrazového pojištění vyplácena. Jenomže tyto peníze nic nevyřeší. Je to opravdu jen takové pofoukání za bolístku, rodiče možná něco přidají a koupí dítěti PlayStation, v lepším případě kolo. Přitom právě tato součást pojištění bývá tou nejdražší. Pojištění denního odškodného 500 korun u úrazů, jejichž léčba trvala alespoň 7 dnů, je stejně drahé jako pojištění na dva miliony pro případ invalidity.
Přitom v případě, že se stane něco opravdu vážného, bolestné představuje mizivou částku. Už proto, že se vyplácí jen za dobu léčby, nikoli za závažnost poškození. „Nejvýhodnější pojištění lidé sjednají, když si na drobné nehody udělají finanční rezervu. Pojistí si pak jen závažná rizika na částky, které v případě zlé události budou opravdu platné,“ doplňuje Ondřej Poul. Pojistné krytí tak vzroste, cena však ne, protože vážných pojistných událostí je prostě méně než drobných poranění. Zaměřte se tedy na rizika s názvy trvalé následky úrazu a pojištění pro případ vážné nemoci či invalidity.
Na co se ptát před uzavřením pojistky:
1. Se spořením, nebo bez?
Z jakési setrvačnosti mají hlavně prarodiče pocit, že dítě má mít pojištění a že ve chvíli, kdy bude plnoleté, pojistku vypoví a dostane peníze, které mu tam oni láskyplně posílali. Pojistka opravdu může být nástrojem spoření. Popravdě však ne příliš výhodným. Pokud chcete dítěti ukládat peníze, je výhodnější uzavřít mu stavební spoření.
V souvislosti s tím je dobré zmínit ještě jednu situaci. Rodiče si třeba myslí, že pojištění jako takové je přežitek a pojišťovna je beztak vždy „oškube“. Prarodiče jsou naopak přesvědčeni, že to je nezodpovědný přístup, a chtěli by dítěti sjednat pro případ nehody dobrou pojistku. Co s tím? Pojišťovny v zásadě na každé smlouvě vyžadují podpis rodičů, jakožto zákonných zástupců. Jen HVP, Kooperativa a První klubová uvádějí, že v případě oprávněného zájmu (který u prarodičů je), mohou smlouvu sjednat děda s babičkou a pojistit vnouče. V případě pojistného plnění by však peníze pojišťovna vyplatila zákonným zástupcům dítěte, tedy rodičům. Pokud by dítě bylo plnoleté, pak jemu samotnému.
2. Jaké jsou limity pojištění?
Pojišťovny obvykle stanoví, jaký je horní limit pojistného plnění. Třeba v případě zmíněných trvalých následků úrazu to může být milion korun, nebo také milionů patnáct. Ale popravdě - peníze z pojistky nejčastěji potřebují ti, kdo patří k méně bohaté části společnosti, a pro ty bude nejspíš vysoké pojištění příliš drahé. Ideální částka je taková, abyste za ni dokázali udělat nezbytné úpravy v bytě (bezbariérové vstupy a podobně) a zvládli provoz domácnosti na rok či dva, než se s novou situací sžijete - změníte třeba práci, zažádáte o sociální dávky a podobně.
Samostatnou kapitolou je pak částka za smrt dítěte. Pojišťovny ji obvykle omezují, protože prostě není etické kalkulovat s takovou situací. Obvykle se z pojistného plnění dá vystrojit pohřeb, rozhodně však nejde o bolestné, díky kterému by rodiče mohli přestat pracovat.
3. Vyplatí se progrese?
Progresivní plnění je způsob pojištění, kterému je dobré věnovat pozornost. Funguje tak, že je sjednána třeba pojistná částka milion u trvalých následků úrazu. V případě malého následku se vypočítávají procenta z onoho milionu. V případě nejvážnějších následků se pak za základ výpočtu bere třeba pětinásobek onoho základního milionu. Výhodou je, že to vyjde levněji, než kdybyste dítě pojistili rovnou na pět milionů.
Procenta, která pojišťovna zaplatí, pak vycházejí z daných tabulek. Tak třeba porucha úchopové funkce palce pravé ruky (u praváka) má u České pojišťovny „hodnotu“ dvou procent. Z milionové pojistky by tak vyplatili 20 000 korun. Úplná ztráta zraku je 100% poškození, pojišťovna by vyplatila pět milionů.
| Pojišťovna | Limit u trvalých následků v Kč | Progrese** |
|---|---|---|
| Aegon | 1 000 000* | 5x |
| Allianz | 2 000 000 | 8x |
| Česká pojišťovna | 5 000 000 | 8x |
| ČPP | 1 500 000 | 5x |
| ČSOB Pojišťovna | 1 000 000 | 6x |
| Generali | 3 000 000 | 8x |
| HVP | 400 000 | 5x |
| Kooperativa | bez limitu | 8x |
| MetLife | 3 000 000 | 8,5x (od září 10x) |
| NN ŽP | 1 000 000 | 4x |
| Pojišťovna ČS | 4 000 000 | 4x |
| První klubová | 6 000 000 | 4x |
| Uniqa | 1 000 000 | 6x |
| Zdroj: pojišťovny; poznámka: * do konce roku budou navyšovat na dvojnásobek; ** progrese - u závažných následků se pojistná částka násobí až uvedeným číslem, pak se počítají procenta | ||
4. Bude pojišťovna plnit hned po uzavření smlouvy?
Ano a ne. Pokud jde o úraz, pojišťovny si nekladou žádné podmínky. Jiné to je však u nemocí. Protože situace, že uzavřu pojištění a za týden přijdu s tím, že dítě má cukrovku, zavání pojistným podvodem. Proto se uplatňuje takzvaná čekací lhůta. Ta bývá v případě nemocí čtvrt roku, v případě závislosti na péči třeba až rok a půl.
S čekací dobou souvisí termín karenční lhůta. Pro ilustraci: karenční lhůta u denního odškodného je 7 dnů. Když léčba trvá 8 dnů, zaplatí pojišťovna sjednanou denní částku, a to obvykle zpětně již od počátku léčby. Když je vyléčeno po šesti dnech, nedostane pojištěný nic. Karenční lhůta může být i mnohem delší, třeba 21 nebo 43 dnů. Čím delší karenční lhůta, tím levnější pojistné. To opět dobře řeší situaci vážných úrazů (nikoli prkotin) za přijatelnou cenu.
5. Odškodní léčení, či diagnózu?
Jestli se rozhodnete pro pojištění denního odškodného, je zajímavé podívat se na způsob plnění. Může to být tak, že pojišťovna plní za léčbu podvrtnutí až 30 dnů. Když léčba trvá 25 dnů, zaplatí 25krát sjednanou částku a vyplatí ji až po ukončení léčení. Jinde plní za stejnou diagnózu 30 dnů (chybí ono slovo „až“). Ve chvíli, kdy lékař určí diagnózu, je pojišťovna schopna vyplatit peníze - v tomto případě 30krát pojistnou částku, nezávisle na skutečné délce léčby. Ten druhý model je uživatelsky příjemnější.
Modelový příklad úrazového pojištění dítěte
6. Dítě sportuje, je pojistka dražší?
U „dospělých“ pojistek je běžné, že sportovci mají dražší pojistné. U dětských smluv jsou pojišťovny benevolentnější. Buď sportovní činnost nezohledňují vůbec, nebo řeší až „vrcholový sport“. Na celostátní úrovni je třeba připojistit některé sporty (hokej, fotbal...) například u Allianz, Generali a ČPP.
7. Řeší předchozí úrazy?
Jestliže si děcko zlomí nekomplikovaně nohu a rodiče si na základě toho řeknou, že by pojištění nebylo od věci, nijak to cenu budoucího pojištění neovlivní. Co kdyby však nešlo o nekomplikovanou zlomeninu, ale třeba o nepříjemné poškození kolenního kloubu, kde se dají očekávat trvalé následky? Pojišťovna by buď nabídla dražší pojistné nebo pravděpodobněji by smlouvu uzavřela s výlukou - za další poranění tohoto kloubu by nic nevyplatila. Taková situace se řeší velmi individuálně. V případě, že váš potomek má nějaké zdravotní komplikace, určitě se vyplatí nechat si udělat kalkulaci u více finančních ústavů.
