Kalkulačka

Kalkulačka | foto: Profimedia.cz

Pojištění: formulářem řádek po řádku

Daně nejsou všechno, těsně po nich se musíte srovnat se zdravotní pojišťovnou a do měsíce ještě se správou sociálního zabezpečení. Zaměstnanci se o pojištění starat nemusí, a to ani ve chvíli, kdy podávají s manželem takzvané společné zdanění.

Paní Eva Pánková z našeho modelového příkladu tak formuláře nebude vyplňovat. Zdravotní pojišťovně vyplňujete „Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné“. Formulář musíte vyplnit do osmi dnů od chvíle, kdy jste odevzdali daňové přiznání. A taky do té doby zaplatit případný nedoplatek pojistného.

První strana formuláře

Řádky na první straně přehledu nejsou číslované, ale s většinou kolonek se po zkušenostech s daňovým přiznáním poměrně snadno srovnáte. V polovině první strany formuláře je kolonka, do které uvedete data, kdy jste měli podat či podali daňové přiznání. To může být potvrzeno buď razítkem z podatelny finančního úřadu, nebo kopií podacího lístku z pošty. A daňoví poradci upozorňují: termín si ohlídejte, zdravotní pojišťovny na oněch osmi dnech od podání daňového přiznání, během kterých máte vyřídit povinnosti k nim, poměrně přísně trvají.

Pokud jste v roce 2006 změnili zdravotní pojišťovnu, zakroužkujte v následujícím oddíle přehledu „ano“. V tom případě budete podávat přehledy dva – každé pojišťovně za tu část roku, kdy jste byli jejím klientem. V přehledu také určíte, co má pojišťovna udělat s případným přeplatkem.

Další část formuláře je důležitá zejména pro ty, kdo nemají podnikání jako hlavní zdroj příjmů. Zaškrtnete, do jaké kategorie klientů se řadíte:

A – Pokud pouze podnikáte, zaškrtněte tuto možnost.

B – Pokud jste byli zaměstnanci a současně i podnikali, zaškrtnete volbu B a vyčíslíte, v kterých měsících pro vás byla samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů. Zaměstnání jako hlavní zdroj příjmů můžete uvést v tom případě, že za vás zaměstnavatel odvedl pojistné a vy jste pobírali alespoň minimální mzdu.

C – Pokud jste patřili mezi ty, za které platil pojištění stát, nemusíte se bát vysokých minimálních záloh, budete platit jen z toho, co jste si skutečně vydělali. Stát platí:
■ za nezaopatřené děti, tedy i studenty do 26 let;
■ za důchodce, kteří dostávají důchod ze systému důchodového pojištění České republiky;
■ za ženy na mateřské dovolené;
■ za ty, kdo jsou na rodičovské dovolené.

D – Když vám nebyl stanoven vyměřovací základ, nemusíte dodržet minimální platbu pojistného, která se na podnikatele vztahuje. Zakroužkujte správnou volbu a uveďte, v kterých měsících (platí, že se počítá jen celý kalendářní měsíc);
a) pojištění za vás platil stát (bod C);
b) jste zároveň zaměstnanec, máte více než minimální mzdu (B);
c) byl jste nemocný a dostával nemocenské dávky od správy sociálního zabezpečení (je nutno doložit potvrzením);
d) jste osobou s tělesným, smyslovým či mentálním postižením;
e) máte věk potřebný pro nárok na starobní důchod, ale nepobíráte ho, protože jste nesplnili nějakou jinou podmínku k jeho vyplácení;
f) pečovali jste alespoň o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let věku. Péče musí být celodenní a osobní, je však možné, aby dítě chodilo na 4 hodiny denně do školky. Dítě školou povinné nesmí být ve škole dobu přesahující vyučování, problém tedy nastává, když dítě navštěvuje družinu.

V dolní části formuláře napište datum a podepište se.

Druhá strana formuláře

Řádek 1: Vepište příjmy, které máte z podnikání, tedy ty uvedené v příloze 1 daňového přiznání. Pozor, zdravotní pojišťovně máte přiznat i ty příjmy, ze kterých jste sami neplatili daň – třeba autorské honoráře, které jste dostali už zdaněné (autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů apod. do 3000 korun jsou zdaněny srážkovou daní 10 procent).
Model: Jan zapisuje 723 651 korun, protože příjem z pronájmu není třeba z hlediska zdravotního pojištění přiznávat.

popisekDAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDE
Opět vám pomáháme s daněmi

Řádek 2: Zapište výdaje, které souvisí s výše uvedenými příjmy. Podklady hledejte opět v příloze 1 daňového přiznání.
Model: Jan Pánek uvádí výdaje 433 826 korun, tedy 50 procent příjmů plus zaplacené sociální a zdravotní pojištění.

Řádek 4 a 5: Zapište, kolik měsíců v roce 2006 jste podnikali, a uveďte, kolik měsíců z toho jste byli pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejíž formulář vyplňujete.
Model: Pan Pánek vypisuje do obou okének číslo 12 – podnikal celý rok a zdravotní pojišťovnu neměnil.

Řádek 6a a 6b: Zapište měsíce, po které byla samostatná výdělečná činnost vaším hlavním zdrojem příjmů. Ti, kdo jsou současně zaměstnáni, píší nuly. Nezáleží přitom na tom, u které zdravotní pojišťovny jste byli.

Řádek 9 a 12: Postupujte podle návodu, formulář obsahuje přímo vzorce, výsledek zapište do kolonky.

Řádek 14: Vypočítejte vyměřovací základ. Je to polovina řádku 12, minimálně však to, co jste vypočetli na řádku 9 (v případě celoročního podnikání 111 805,50 koruny) a maximálně 486 000 korun. Pozor, ti, kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ (viz prohlášení na straně jedna tohoto přehledu – studenti, důchodci, lidé na rodičovské dovolené atd.), nemusí brát ohled na spodní limit 111 805 korun, když vypočetli vyměřovací základ nižší, budou dál počítat s ním.

Řádek 15: Zde vypočtete, jaký vyměřovací základ se týká pojišťovny, pro kterou vyplňujete přehled.

Řádek 16: Podle vzorce počítáte pojistné.
Model: Jan vypočítal, že zdravotní pojišťovně má zaplatit 19 564 korun.

Řádek 41: Uveďte zálohy, které jste v roce 2006 pojišťovně poslali.

Řádek 43: Odečtěte od řádku 41 řádek 16. Když vyjde kladná hodnota, máte přeplatek. Znaménko minus značí, že budete doplácet.
Model: Jan spočítal přeplatek 2436 korun. Nyní se může vrátit na stranu jedna přehledu pro zdravotní pojišťovnu a označit, zda chce přeplatek započítat na úhradu záloh na další období, nebo ho vrátit.

Řádek 51: Podle vzorce vypočítáte zálohu na příští období. Pokud nejste podle prohlášení na straně jedna přehledu tím, komu nebyl stanoven minimální vyměřovací základ, musíte vepsat minimálně 1360 korun. Nejvyšší záloha je naopak 5468 korun, víc nikdo platit nemusí.
Model: Při výpočtu vyšlo Janu Pánkovi číslo 1631 korun. To je záloha, kterou bude platit po celý rok 2007.

Sociální pojištění

Správě sociálního zabezpečení posíláte přehled a peníze za důchodové pojištění, to je povinná složka, a za pojištění nemocenské, které si můžete, ale nemusíte sjednat. Formulář však nemusíte vyplňovat vždy. Pokud není podnikání vaším hlavním zdrojem příjmů, a roční zisk z něho se vešel do 45 200 korun, nemusíte ze svých příjmů sociální pojištění platit. Stejně tak, když máte jiné než podnikatelské příjmy o kterých neprohlásíte, že by byly soustavným příjmem. Většina lidí to asi neprohlásí, aby na pojistném ušetřila, je však třeba počítat s tím, že jde o příjmy, které se nebudou později započítávat k důchodu. Přehled zpracujte a odevzdejte do 30. dubna 2007.

Kde by mohl nastat problém

Řádek 9: Správa sociálního zabezpečení zařazuje podnikatele do tří škatulek. Na hlavní, vedlejší a kombinované. Výhodou podnikatelů, kteří vykonávají výdělečnou činnost jako vedlejší zdroj příjmů, je to, že jejich minimální zálohy jsou nižší, (597, namísto 1491 Kč), které platí podnikatelé hlavní. Druhá výhoda je spíš zdánlivá: z vydělaných peněz sice zaplatí pojistné podle stejného vzorce jako hlavní, ale hranice odkdy musí platit, je nižší.

Řádky 17 až 21: Jestliže jste uvedli, že vaše samostatná výdělečná činnost byla vedlejší, musíte to správě sociálního zabezpečení napsat a doložit. Vyplníte příslušná data a připravíte potvrzení, pakliže jste:

■ zaměstnanec a měl jste v roce 2006 příjmy alespoň 90 840 korun
■ invalidní či starobní důchodce (pobíráte-li důchod od České správy sociálního zabezpečení, nemusíte dokládat žádné potvrzení)
■ na rodičovské dovolené, či pečujete o blízkou osobu
■ ve výkonu vojenské služby v ozbrojených silách ČR
■ student do 26 let
■ ve vazbě či ve vězení déle než 3 měsíce
Model: Jan Pánek je podnikatel hlavní, žádná potvrzení tedy nebude muset dokládat.

Řádky 22 a 23: Vypíšete příjmy a výdaje, které jste v roce 2006 měli v souvislosti s podnikáním. Naleznete je na příloze 1 daňového přiznání. Příjmy, které nepovažujete za soustavné, třeba autorský honorář, nemusíte správě sociálního zabezpečení uvádět.
Model: Jan Pánek zapisuje podnikatelské příjmy 723 651 korun, příjem z pronájmu ani z přivýdělku neuvádí, protože to není příjem z podnikání (není uveden v Příloze 1), výdaje jsou paušální plus pojistné, celkem 433 826 korun.

Řádek 24: Od řádku 22 odečtěte řádek 23. Pokud jste vykonávali v roce 2006 pouze vedlejší výdělečnou činnost a v tomto řádku vám vyšla částka nižší než 45 200 korun, vyplňte hned do řádků 27 až 30 nulu. Když se totiž nepřihlásíte k důchodovému pojištění dobrovolně, nemusíte platit nic.
Model: Jan Pánek zapisuje rozdíl 289 825 korun, ze kterého bude následovně počítat pojistné. V dalších řádcích poněkud komplikovaně propočítáte, jaký je váš vyměřovací základ. Platí, že:
■ podnikatelé hlavní musí mít vyměřovací základ alespoň 56 508 korun
■ podnikatelé vedlejší mají minimální vyměřovací základ 22 608 korun
■ hlavní i vedlejší podnikatelé mají základ v poměrné výši, podle toho, kolik měsíců byli podnikateli na plný úvazek a kolik měsíců bylo podnikání jen přivýdělkem.

Řádek 29: Možná vám vyměřovací základ, který jste vypočetli, připadá nízký a chtěli byste si ho zvýšit, abyste měli v budoucnu vyšší důchod. Můžete to udělat na tomto řádku. Čím je vyšší vyměřovací základ, tím bude vyšší pojistné, ale také základ pro stanovení výše důchodu. Tento krok se nevyplatí někomu, komu je 30 let. Jestliže jste však již překročili padesátku, je možné o něm uvažovat. Naopak snižovat vyměřovací základ není možné.
Model: Jan Pánek opisuje 144 913 korun, na zvyšování vyměřovacího základu nemá zájem. Poté vypočte pojistné a porovná ho se zaplacenými zálohami.