Pokud například zaměstnanec způsobí škodu zaměstnavateli, což může být třeba i případ eventuální dopravní nehody zaviněné zaměstnancem, odpovídá podle § 172 zákoníku práce zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel má tedy právo požadovat po zaměstnanci náhradu škody za poškození motorového vozidla způsobené jeho zaviněním. Výše náhrady škody může dosáhnout částky rovnající se až čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku (toto omezení však neplatí, byla-li škoda způsobena v opilosti nebo zneužitím jiných návykových látek).
Proto pojišťovny nabízejí pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. Toto pojištění se vztahuje na obecnou odpovědnost pojištěného za škodu způsobenou při plnění úkolů v pracovněprávním nebo služebním vztahu nebo v přímé souvislosti s nimi, za kterou pojištěný odpovídá zaměstnavateli podle ustanovení zákoníku práce.
Pojištění se sjednává na dohodnutou částku, která vyjadřuje horní hranici plnění v případě pojistné události. Pokud se pojištěný a pojistitel dohodnou předem, pojistitel může uhradit za pojištěného náklady za obhajobu v přípravném řízení nebo v trestním řízení před soudem prvního stupně vedeném proti pojištěnému v souvislosti s pojistnou událostí. Dále může uhradit náklady občanského soudního řízení o náhradě škody, pokud by bylo nutné ke zjištění odpovědnosti pojištěného nebo výše škody, je-li pojištěný povinen tyto náklady uhradit a náklady právního zastoupení pojištěného v tomto řízení.
V případě, že pak dojde k události, která by mohla být důvodem vzniku práva na náhradu škody, je pojištěný povinen tuto skutečnost neprodleně písemně oznámit pojišťovně jako pojistiteli a poskytnout pojistiteli součinnost potřebnou ke zjištění příčin a výše škody a předložit pojistiteli v dohodnuté lhůtě podklady, které si pojistitel vyžádá.
Tento text vypracovala ČS-Živnostenská pojišťovna
- čtvrtek 3. května 2001
