Pojištění po česku: past na pojišťovny!

  • 17
Neplatit pojišťovně ani korunu a přesto být pojištěn. Tuto spekulaci dnes klientům umožňuje nedokonalý občanský zákoník. Náprava je přichystána až k počátku příštího roku. Kdo pojišťovnám pomůže?

Pojišťovnám způsobují problémy nejen pojistné podvody, ale i nečestná a spekulativní jednání pojištěných, kteří si našli mezeru v občanském zákoníku. Ten jim umožňuje být až šest měsíců pojištěn (mít nárok na peněžní plnění od pojišťovny), i když nebylo pojistné za toto období zaplaceno.

Důvodem je skutečnost, že zánik pojištění pro nezaplacení pojistného je v občanském zákoníku upraven pro pojišťovny značně nevýhodně.

Ustanovení § 801 vede klienty k řadě spekulací (přestože v § 803 téhož zákona je jasně řečeno, že pojišťovna má právo na pojistné za dobu do zániku pojištění) a vystavuje pojišťovny dlouhodobé povinnosti plnit, aniž by bylo pojistné klientem zaplaceno.

Konkrétně se v § 801 praví:

Občanský zákoník

„Pojištění zanikne rovněž tím, že pojistné za první pojistné období nebo jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do tří měsíců anebo pojistné za další pojistné období nebylo zaplaceno do šesti měsíců od jeho splatnosti; tyto lhůty lze dohodou prodloužit. Pojištění zanikne uplynutím příslušné lhůty. Totéž platí, byla-li zaplacena jen část pojistného.“

První spekulací je možnost bezplatného odložení platby pojistného na pozdější dobu.

NENECHTE SI UJÍT
kombinace
Když investovat, tak z domova a ve velkém
V dnešní době informačních technologií se ke slovu hlásí elektronické formy obchodování. Jejich nejznámějším představitelem je německá Xetra. Obchodovat na druhé největší burze na světě můžete nyní i vy. Jak na to?
přesčas
Přesčasy mají své hranice
Přesčasy neřeší snad jen živnostníci. Ne že by je neznali. Spíše naopak. Musí pracovat pokaždé, kdy je třeba - a to je většinou stále.
Bageta
Překvapení skryté mezi dvěma plátky
Plněné bagety se hodně zlepšily. Přesto se jim dá ještě mnohé vytknout: špatná kombinace náplně, hodně majonézy, málo zeleniny a mizerné pečivo.

Tato možnost může mít z důvodu časové hodnoty peněz zajímavý efekt zejména u vyšších částek pojistného, které hradí velké společnosti. V době platnosti hospodářského zákoníku bylo např. stanoveno, že pojištění organizací pro prodlení s placením pojistného nezaniklo. Počínaje desátým dnem po splatnosti pojistného, nebylo-li zaplaceno, vznikla povinnost uhradit poplatek z prodlení ve výši určitého procenta z dlužné částky. Dnes legislativa nepožaduje žádný úrok či jiné sankce za prodlení s platbou pojistného, přestože půl roku není z hlediska časové hodnoty peněz až tak krátká doba.

Druhou spekulací, které uvedené ustanovení občanského zákoníka vyvolává, je uzavření pojištění bez placení pojistného. Klient uzavře např. „sezónní“ pojištění rekreační chaty a pojistné do tří měsíců nezaplatí. Přesto byl pojištěn a pojišťovna byla povinna v daném období plnit v případě pojistné události třeba i statisícové částky. Klient však spoléhá na to, že pojistné (pro pojišťovnu zanedbatelná částka) po něm pojišťovna nebude zpětně soudně vymáhat. Přesto si klient pro jistotu může opatřit nějaký důkaz o tom, že jej pojistný agent neúplně informoval o sjednaném pojištění, což mu přiznává právo na odstoupení od pojistné smlouvy s nárokem na vrácení zaplaceného pojistného. Zkrátka tak přijde i agent, kterému je provize obvykle vyplacena až po úhradě pojistného.

Přísnější úprava až za půl roku

Výnos 48 % a "pojištění zdarma" Vyplatí se kombinace pojištění se zajištěným fondem? Více ZDE.

Zákonodárci i pojišťovny jsou si vědomi uvedených spekulací, které v praxi klienti skutečně realizují. Přestože nejde o častou záležitost, někteří klienti zastávají názor, že když mohou právní kličky používat pojišťovny, mohou tak činit i oni. Toto ustanovení proto bude s účinností od příštího roku nahrazeno pro pojišťovny výhodnějším ustanovením, které je již dnes používáno např. v odvětví povinného ručení. Jde o podmínění zániku pojištění pro neplacení pojistného upozorněním pojišťovny. Kromě toho zákon o pojistné smlouvě počítá s automatickým přerušením pojištění, pokud nebude pojistné zaplaceno do dvou měsíců od jeho splatnosti.

Zákon o pojistné smlouvě

„Nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit“

„Soukromé pojištění se přerušuje, nebylo-li pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak“

Otázkou je, proč nemohla být účinnost těchto ustanovení, která nastane od počátku příštího roku, stanovena již např. na květen, kdy začala být účinná některá jiná ustanovení uvedeného zákona. Rovněž je vhodné upozornit, že tato úprava není zpětně účinná. Znamená to tedy, že smlouvy uzavřené před koncem letošního roku se budou nadále řídit původním ustanovením občanského zákoníku a klientům bude ponechána šesti měsíční lhůta k zaplacení pojistného. Pojišťovnám se tento stav nelíbí a proto se některé z nich rozhodly přejít do protiútoku. To jim umožňuje nezávazný charakter zmiňovaných ustanovení, neboť při souhlasu zúčastněných stran je možné se od zákonné úpravy odchýlit.

Pojišťovny čekají až na zaplacení prvního pojistného

Některé pojišťovny v pojistných podmínkách odklad placení pojistného nedovolí a vznik pojištění umožní až po zaplacení prvního pojistného. Pojištění v takovém případě zpravidla vzniká dnem následujícím po zaplacení pojistného. Některé pojišťovny si navíc stanovují možnost požadovat úroky z prodlení či smluvní pokuty, pokud není následné pojistné zaplaceno včas. Rovněž je někdy omezována lhůta pro placení následného pojistného, např. formulací typu: „pojistitel může písemně stanovit pojistníkovi na jeho náklady lhůtu k doplacení celého pojistného v délce minimálně dvou týdnů..“.

Žalujte pojišťovnu za špatnou radu! Čtěte ZDE.

Řada pojišťoven se však proti uvedeným spekulacím stále nebrání a předpokládá, že klient dlouhodobě neplatící pojištění bude zapsán na jakousi „černou listinu“ České asociace pojišťoven, v rámci které si lze tyto informace vyměňovat.

Přísnějšímu postupu některých pojišťoven k benevolentní legislativě se nelze v žádném případě divit a považovat to za výrazné omezení komfortu klienta. Jde totiž o řešení v zájmu samotných klientů, neboť veškeré ostatní způsoby řešení neplatičů pojistek zvyšují celkové náklady pojišťoven, což by se v konečném důsledku samozřejmě projevilo v nárůstu pojistných sazeb pro všechny, tedy i pro slušné klienty.

Myslíte si, že je vhodné neplatit pojištění a spoléhat na to, že od vás pojišťovna nebude platby pojistného soudně vymáhat? Jak hodnotíte uvedené zákonné úpravy? Děkujeme za názory.