Pojistná částka je jednak horní hranicí plnění pojišťovny v případě, že dojde k pojistné události, jednak se z ní vypočítává pojistné. Čím vyšší pojistná částka, tím vyšší platíte pojistné. Pojistná částka má odpovídat hodnotě pojištěné nemovitosti, tak aby se vyloučilo podpojištění. Aby k podpojištění nedošlo, je třeba pojistnou částku udržovat v souladu s hodnotou nemovitosti, která může růst v průběhu času.
V případě podpojištění by totiž pojišťovna, dojde-li pak k pojistné události, vyplatila snížené plnění, které bude v takovém poměru ke škodě, v jakém je pojistná částka k hodnotě nemovitosti.
Tedy je-li např. skutečná aktuální hodnota stavby v době pojistné události 2 mil. Kč, ale pojistná částka byla sjednána pouze na 500 000 Kč (tedy ¼), pak za škodu ve výši 800 000 Kč vyplatí pojišťovna pouze 200 000 Kč (tedy ¼).
Naopak pojistná částka, která hodně převyšuje hodnotu nemovitosti také není praktická, neboť se z ní zbytečně platí vyšší pojistné. A v případě škody stejně nikdy nemůžete obdržet pojistné plnění vyšší než je výše škody, neboť pojištění nesmí vést k obohacení pojištěného.
V případě podpojištění by totiž pojišťovna, dojde-li pak k pojistné události, vyplatila snížené plnění, které bude v takovém poměru ke škodě, v jakém je pojistná částka k hodnotě nemovitosti.
Tedy je-li např. skutečná aktuální hodnota stavby v době pojistné události 2 mil. Kč, ale pojistná částka byla sjednána pouze na 500 000 Kč (tedy ¼), pak za škodu ve výši 800 000 Kč vyplatí pojišťovna pouze 200 000 Kč (tedy ¼).
Naopak pojistná částka, která hodně převyšuje hodnotu nemovitosti také není praktická, neboť se z ní zbytečně platí vyšší pojistné. A v případě škody stejně nikdy nemůžete obdržet pojistné plnění vyšší než je výše škody, neboť pojištění nesmí vést k obohacení pojištěného.
