Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pojišťovny: podraz roku

aktualizováno 
Na klienty pojišťoven měl mít vstup ČR do EU obzvláště pozitivní dopad. Sen o informační otevřenosti pojišťoven se však rozplynul. Kdo za to může? Příliš obecná legislativa nebo kartelová dohoda pojišťoven, které se dokáží na úkor občanů přizpůsobit libovolné legislativě?

pistole, zbraň, střelba | foto: Profimedia.cz

Datem vstupu České republiky do Evropské unie 1. května 2004 vznikly pojišťovnám nové povinnosti, se kterými je spojen požadavek na ochranu spotřebitele. Od tohoto data musejí pojišťovny přizpůsobit i proces uzavírání pojistných smluv pojištění osob, tj. životního, úrazového, nemocenského a zdravotního pojištění. Tato povinnost vyplývá ze zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě, který z větší části nabývá účinnosti až počátkem příštího roku, ale vybraná ustanovení jsou již účinná od 1. května 2004. Z nových ustanovení jsou pro klienty zřejmě nejzajímavější zvýšené nároky na informační povinnost pojišťoven před uzavřením pojistné smlouvy a během jejího trvání. Na jaké informace tedy mají klienti pojišťoven nárok a jak se novému zákonu přizpůsobily pojišťovny? Mají pravdu zástupci pojišťoven a makléřů, když nám tvrdí, že těmito ustanoveními pojistné smlouvy se výrazně zvyšuje právní postavení pojištěných?

Dle zákona o pojistné smlouvě musí být zájemcům o pojištění oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy informace týkající se pojištění osob uvedené v tomto zákonu. Tyto informace jsou pojišťovny povinny klientům oznamovat písemně, jasným a přesným  způsobem. Od počátku tohoto měsíce tak pojišťovny mají k pojistné smlouvě přikládat i další ujednání obsahující informace (např. pod názvem „Doplňkové informace o pojistné smlouvě“), které vyžaduje uvedený zákon o pojistné smlouvě.

Informace, které musí být zájemci oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy

  • definice všech pojištění a opcí 
  • doba platnosti pojistné smlouvy
  • způsoby zániku pojistné smlouvy
  • způsoby a doba placení pojistného
  • způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy
  • způsob určení výše odkupného
  • informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění
  • v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění
  • uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly
  • podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat
  • obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění
  • způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Ministerstvo financí
  • právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva

Informace, které musí být pojistníkovi oznámeny během trvání pojistné smlouvy

  • informace o jakékoliv změně obchodní firmy pojistitele, změně jeho právní formy nebo adresy jeho sídla a tam, kde to přichází v úvahu, i o změně adresy agentury nebo pobočky, která uzavřela pojistnou smlouvu
  • informace uvedené v § 66 odst. 2 písm. a) až i) při jakékoliv změně pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu, kterým se řídí vztahy vzniklé z pojistné smlouvy
  • o každoročním stavu bonusů.

Zdroj: zákon č. 37/2004 Sb.

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že „nově“ vyžadované informace se prakticky neliší od těch, které jsou součástí obecně psaných pojistných podmínek. Z toho důvodu mají informace přikládané k pojistným smlouvám často charakter pouhého „odkazu“ na již existující pojistné podmínky. Právo pojištěných na informace tak mohla zvýšit pouze nová povinnost všech pojišťoven sdělovat způsob výpočtu a rozdělení bonusů, a povinnost informovat o způsobu určení výše odkupného (odbytného). Těmto ustanovením zákona o pojistné smlouvě se však pojišťovny dokázaly přizpůsobit tak, že zájemci o pojištění se nedozvědí prakticky nic nového. Toto tvrzení lze dokumentovat na následujících ukázkách:

Způsob výpočtu a rozdělení bonusů

Zájemcům o pojištění má být dle zákona sdělován způsob výpočtu a rozdělení bonusů. V tomto případě ovšem není zcela zřejmé, co legislativa myslí pod pojmem bonus. Proto informace o bonusech některé pojišťovny ani nesdělují. Tento pojem totiž není v legislativě (ani v novém zákoně) nijak vymezen. Skrývá se pod pojmem bonus podíl na přebytku pojistného, zvýšení pojistného zabezpečení nebo sleva na pojistném za bezeškodní průběh či za splnění určité podmínky (např. za nevypovězení smlouvy)? Nejde pouze o bezmyšlenkovité převzetí pojmu bonus ze zahraničí, kde se pod tímto pojmem obecně myslí určité formy participace pojištěných na přebytcích pojistného? Co se klienti pojišťoven nového dozvědí z následujících či obdobných sdělení, které od počátku měsíce dostanou při uzavírání smluv od pojišťoven? Jednoduše řečeno: nic. Posuďte sami:

„Obsahem pojištění nejsou bonusy. Jsou-li součástí pojistné smlouvy podíly na zisku, vyhlašuje jeho procentní sazbu za daný kalendářní rok představenstvo pojistitele a uveřejňuje ve výroční zprávě pojistitele.“

„Jestliže zhodnocením technických rezerv životního pojištění získá pojistitel výnos, použije část tohoto výnosu na připsání podílu na zisku k jednotlivým pojistným smlouvám, a to po celou dobu jejich platnosti. Výše přiznaného podílu na zisku u každé pojistné smlouvy závisí na vytvořené hodnotě pojištění k datu, ke kterému se podíl na zisku přiznává.“

Zdroj: pojišťovny

Způsob určení výše odkupného

Pojišťovny mají rovněž klientům sdělovat sdělovat způsob určení výše odkupného. Pojem odkupné  platná legislativa nezná (tento pojem je uveden v § 3, který nabývá účinnosti až od počátku příštího roku). Pojišťovny tak zpravidla stále informují o odbytném (nikoli odkupném). Jsou následující informace o způsobu určení odbytného sdělovány klientům dostatečně jasně a přesně, jak je vyžadováno zákonem? Potřebuje však zájemce o pojištění vůbec znát způsob výpočtu odbytného, pokud se od pojišťovny již nedozví, z jaké základny (výše rezervy pojistného) se odbytné při výpovědi pojištění skutečně vypočte? Na tyto otázky si lze rovněž odpovědět z ukázek vybraných z materiálů pojišťoven:

"Odbytné = k * rezerva + podíly na zisku + k * nezasloužené pojistné – dlužné pojistné, kde číslo k je určeno podle toho, jak bylo zaplaceno pojistné (k=0,85 při výpovědi po zaplacení běžného pojistného za 1. rok, k=0,90 při zaplacení pojistného za 2. rok, k=0,95 při výpovědi po zaplacení pojistného za 3. nebo další rok)"

„Výši odbytného stanoví pojistitel ve výši hodnoty pojištění, vytvořené k datu zániku pojištění (včetně vytvořeného podílu na zisku) a snížené o poplatek za zpracování odbytného“.

Zdroj: pojišťovny

Z uvedeného by mělo být zřejmé, že ačkoliv záměr legislativy byl posílit právo na informovanost klientů, jejich práva se v podstatě nezměnila. Legislativa byla dle našeho názoru konstruována až příliš obecně. Pokud by měla být snížena netransparentnost některých pojistných produktů a tedy výrazněji vyrovnána informační asymetrie ve vztahu klient - pojišťovna, musel by  zákon donutit pojišťovny např. k povinnému přikládání oceňovacích tabulek u úrazového pojištění či k povinnému sdělování výše veškerých poplatků souvisejících se životním pojištění, resp. ke sdělování výše rezervy pojistného a tak klientům odhalit, jaká část pojistného je určena na krytí rizika, jaká na náklady a jaká se „spoří“. Takto ustanovení na informační povinnost pojišťoven vedou pouze ke zvýšení administrativních nákladů pojišťoven, což v konečném důsledku zaplatí samotní klienti, kteří však z nových povinností pojišťoven nemají prakticky žádný přínos.

Myslíte si, že nová informační povinnost pojišťoven je ve prospěch klientů? Na základě jakých  informací se rozhodujete pro výběr konkrétního pojištění? Těšíme se na názory.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Když se sport stane neúmyslným viníkem. Situace, které stojí peníze

K nehodě dojde snadno. Stačí se vrhnout na sport a aktivity, na které je čas jen o dovolené či o víkendu. Škodu pak můžete způsobit nejen sobě, ale i jiným...  celý článek

Ilustrační snímek
Povinné ručení pro cyklisty neexistuje, škody vyřeší jiné pojistky

Když způsobí nehodu na silnici řidič auta, uhradí škody pojišťovna z jeho povinného ručení. Na cyklisty se ale nic takového nevztahuje. Přitom jsou cyklisté...  celý článek

Ilustrační snímek
Co je dobré vědět o pojištění dětí. Dvanáct konkrétních dotazů čtenářů

Děti chvilku neposedí, může se jim kdykoli něco stát, potřebují pojištění, říkají si mnozí rodiče. A tak ho uzavřou. Ale často vůbec nevědí, co od něho čekat a...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Výsledky voleb a preferenční hlasy. Koho voliči dostali do sněmovny?
Výsledky voleb a preferenční hlasy. Koho voliči dostali do sněmovny?

Hvězdou letošních voleb je teprve jednadvacetiletý Dominik Feri, který se z posledního místa na pražské kandidátce TOP ... celý článek

Grafton Recruitment Praha
ELEKTROMECHANIK, Bezděčín, až 33 000 Kč/měs.

Grafton Recruitment Praha
Středočeský kraj
nabízený plat: 30 000 - 33 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.