Zhruba polovina zaměstnanců by byla v době ekonomického útlumu, kdy se řada firem snaží ušetřit na nákladech, ochotna přistoupit na snížení mezd. Pokles příjmů by však nesměl být příliš vysoký. Vyplynulo to z nedávného průzkumu pracovního portálu OnlinePráce, jehož se zúčastnilo téměř 500 respondentů z řad zaměstnanců i zájemců o práci.
Snesu snížení platu do tisícovky
Nejvíce dotázaných, celkem 28 procent, souhlasilo s mírným snížením hrubé mzdy - tedy do výše jednoho tisíce korun měsíčně. Dalších 12 procent by uneslo snížení platu, pokud by nepřevýšilo dva tisíce korun. Jen šest procent by přitom bylo ochotno souhlasit s tím, aby jejich hrubý měsíční výdělek klesl o částku tři tisíce korun.
Naopak 45 procent dotázaných odmítá jakékoli snížení svých příjmů. Výsledky průzkumu potvrzuje z praxe i Jan Záruba, senior manažer agentury Manpower: "Lidé přistupují na snížení mzdy, pokud má zaměstnavatel existenční potíže."
Současně podle něj už uchazeči o práci nemají přemrštěné nároky na výši svých odměn, jako tomu bývalo v uplynulých letech. "Na trhu práce přibývají kvalifikovaní a motivovaní lidé, kteří nemohou najít adekvátní zaměstnání a jsou ochotni akceptovat nižší odměnu, než na jakou byli zvyklí," dodává.
Mám VŠ, ale beru i středoškolské místo
Téměř osmdesát procent uchazečů o práci by vzalo i zaměstnání, na které je vyžadována nižší úroveň kvalifikace, než jakou ve skutečnosti mají. Ještě o deset procent lidí více uvedlo, že by kvůli novému zaměstnání úplně změnili obor nebo absolvovali rekvalifikaci.
To potvrzuje i Mikuláš Procházka ze společnosti Grafton Recruitment: "V současné situaci jsou lidé více ochotni nastoupit i do zaměstnání v jiném oboru, než kde působili doposud. Je jistě lepší nastoupit do nějakého zaměstnání a tam si rozšiřovat a doplňovat kvalifikaci než být nezaměstnaný."
