Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pomoc! Bojím se počítače

aktualizováno 
Panika z moderních přístrojů netrápí jen starší generaci. Technostres prožívají i ti, kdo nemají na techniku vlohy, a přesto ji musí denně používat.

Lucie se živí tím, že za své klienty zařizuje věci, které sami nezvládnou. Jako sociální pracovnice se musí vyznat ve spletitých otázkách práva, pojištění či penzí. Ve svých padesáti letech vystudovala dálkově vysokou školu. Když se však má naučit ovládat jednoduchý program na počítači, jako by se její inteligence náhle vytratila. „I když mi někdo ukáže přesný postup, hned ho zapomenu. Musím si všechno psát a stejně mám problém se v tom vyznat,“ popisuje Lucie.

Podobný vztah má třeba k automatické pračce a složitějším funkcím mobilu. Nikdy se nenaučila řídit auto. Proč i ve středním věku snadno vstřebává nové informace ve škole a v práci, ale pustit si doma film na DVD je pro ni nepřekonatelný problém? „Nevěřím strojům,“ hledá vysvětlení. „Vím o sobě, že nemám talent na techniku. A možná právě to mě předem blokuje.“

Ani lékař už nepíše na stroji
Strach ze zvládnutí techniky se označuje jako technostres a vzniká především u lidí, kteří nemají technické nadání, a přesto jsou okolím nuceni vystupovat, jako by ho měli.

Lékař, který šel před mnoha lety studovat medicínu mimo jiné proto, že mu nešly technické předměty, dnes musí například psát lékařské zprávy na počítači, komunikovat s vedením nemocnice emailem a vybírat si mzdu z bankomatu. Technika funguje na jiných principech než reálný život. Čím více máme životních zkušeností, tím hůře si na zákonitosti kybernetického světa zvykáme.

Člověk trpící stresem z počítačů by si měl jednotlivé programy důkladně vyzkoušet dříve, než je začne používat „naostro“. Podle psycholožky Zdeňky Židkové nelze spoléhat na to, že se základním postupům naučí až v praxi nebo je odkouká od jiných. „Nesnažte se také zvládnout vše, co systém obsahuje, ale zaměřte se na jednotlivosti, konkrétní postupy, podrobný nácvik jednotlivých kroků,“ radí Židková. Postupy si vyzkoušejte několikrát v praxi. Důkladné studování tlustých příruček stres spíše přiživuje. Prolistujte je, až si nebudete něčím jisti nebo abyste si ověřili, že jste na nic nezapomněli.

Součástí technostresu může být i nepříjemný pocit, že počítač je mnohem výkonnější a „chytřejší“ než vy a že mu zkrátka nestačíte. Snažte se proto množství informací a funkcí třídit a vybírat si jen ty, které skutečně potřebujete.

Superpočítač nemusí být všude
Stres se může často zvýšit špatným postupem zaměstnavatele. Ten by měl úkoly rozdělovat právě s ohledem na počítačovou gramotnost pracovníků. Méně nadaným může přidělit pomocníka z řad kolegů.

„Zaměstnavatel by opravdu neměl spoléhat na to, že si zaměstnanec nějak pomůže sám,“ podotýká Zdeňka Židková. Při pracovním pohovoru chce většina uchazečů udělat za každou cenu dobrý dojem a tvrdí, že programy bez problémů zvládne. Realita však bývá mnohdy jiná.

Pokud se chce firma vyhnout problémům, měla by podle Židkové jmenovat „mobilního supervizora“, tedy kolegu, na kterého se budou moci ostatní obracet bez pocitu, že ho obtěžují.

Při nákupu výpočetní techniky by si společnost neměla pořizovat nejmodernější a nejvýkonnější stroje, které obsahují více funkcí, než je pro práci potřeba. „Pracovní nástroje by měly být přiměřené těm, kdo je používají,“ upozorňuje Židková. Nejenže zaměstnanci počítač lépe zvládnou, ale zvýší se i jejich důvěra v techniku.

Dospělí se učí od dětí
Pavel Žemba vede rekvalifikační počítačové kurzy v ostravské společnosti Sanit. Tvrdí, že pomalu ubývá lidí s vyloženou panikou z myši, klávesnice a monitoru. „Účastníci kurzů mají často doma děti, které techniku ovládají výborně a pomohou jim,“ připomíná Žemba.

Pokud přece jen někdo pociťuje před počítačem zvýšený stres, snaží se mu lektor vysvětlit, k čemu jsou jednotlivé úkony dobré pro praxi. „V některých firmách se stává, že pracovníka posadí před počítač, vysvětlí mu nějaký program a tím to končí. V kurzu se mu proto snažíme ukazovat, k čemu jsou funkce počítače dobré pro běžný život, zkouší si je na praktických příkladech,“ přibližuje Žemba.

Skupiny účastníků jsou sestaveny tak, aby spolu do kurzu chodili podobně zdatní jedinci. V některých kurzech jsou dva lektoři. Pokud se někdo učí pomaleji, druhý lektor se mu víc věnuje.

Požádejte v práci o školení
Panika z počítačů nezmizí, pokud se jim budete vyhýbat. Pro začátek stačí dvoudenní kurz běžných základů. Požádejte šéfa, aby vám ho umožnil v pracovní době v rámci školení.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Ode dneška až do penze. Zážitky mladých a rady, jak přežít první práci

Je to šok. Jeden den sedíte ve školní lavici, druhý za pracovním stolem. Ve zcela novém světě. Musíte si zvyknout na pravidla, zodpovědnost, stereotypní režim...  celý článek

Stephan Pramstrahler
Hotel může vlastnit jen blázen, říká úspěšný podnikatel

S oblibou o sobě říká, že je blázen. Jinak by prý tuto práci dělat nemohl. Pětapadesátiletý Stephan Pramstrahler vede se svou o generaci mladší ženou Kathi...  celý článek

Ilustrační snímek
Tradiční benefity netáhnou, lidé chtějí příspěvek na bydlení nebo relax

Minimální nezaměstnanost a boj o uchazeče, který vedou firmy napříč obory, se odráží i v nabídce nefinančních benefitů. Objevují se bonusy, o kterých ještě...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...
Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...

Podpora ANO, ČSSD i KSČM se podle říjnového průzkumu agentury Median od září mírně snížila. Podobně klesala i podpora T... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.