Podle zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel. Ilustrační snímek

Podle zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Když není práce, pošlou manželku z práce domů. Mají na to právo?

  • 8
Zaměstnavatel musí přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Pokud pracovní dobu krátí, měl by vyplatit alespoň náhradu mzdy. Na dotaz čtenáře odpovídá advokát Jan Kozubek z právnické firmy Becker & Poliakoff.

Moje žena pracuje jako zdravotní sestra v nemocnici na dětském novorozeneckém oddělení. Může ji zaměstnavatel během pracovní doby podle potřeby posílat domů, popřípadě večer před nástupem odvolat z práce, podle toho, kolik je na oddělení momentálně dětí?
Jednou z hlavních povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, platit mu za ni mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky.

Nemůže-li zaměstnavatel přidělovat práci podle pracovní smlouvy, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Práci v takovém případě zaměstnanec sice nevykonává, takže mzda mu nenáleží, ale přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Takže v nemocnici porušují zákoník práce?
Bez bližšího prostudování pracovní smlouvy a případně i vnitřních předpisů není možné toto jednoznačně říci. Avšak pokud zaměstnavatel vaši ženu posílá domů v její pracovní době či jí neumožní výkon práce tím, že jí sdělí, aby do práce nechodila, právo neporušuje. Ovšem jen za předpokladu, že tento čas, kdy práci ve stanovené pracovní době z jeho rozhodnutí nevykonává, je honorován náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud ta není vyplácena nebo je nižší, k porušení zákoníku práce dochází a je možné se dožadovat zjednání nápravy.

Zeptejte se odborníků

Nevíte, na co máte v zaměstnání nárok, nejste si jisti, jaké pracovní podmínky vám musí zaměstnavatel poskytnout či v jakém případě vám může dát výpověď?

Posílejte nám své dotazy, předáme je specialistům na pracovní právo a zodpovíme je v rubrice Poradna.

Pište na e-mail: prilohy@mfdnes.cz

O kolik nižší by měla být mzda, aby už šlo o porušení zákoníku?
Za určitých zákonem stanovených podmínek by bylo možné vyplácet náhradu mzdy nižší, ale přesto nejméně ve výši 60 procent průměrného výdělku. K tomu by mohlo dojít, pokud by zaměstnavatel nemohl zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby například kvůli omezené poptávce po jím poskytovaných službách. Z vašeho dotazu v daném případě nemůže jít ani o pracovní pohotovost, ani o výkon práce v ní.

A jak má zaměstnavatel pracovní dobu v nemocnici rozvrhnout?
Dá se usuzovat, že vaše manželka má uzavřenou pracovní smlouvu, v níž má dohodnutou týdenní pracovní dobu a patrně i měsíční mzdu. Protože jde o nemocnici, pravděpodobně pracuje v nepřetržitém pracovním režimu, což je takový režim práce, kde se zaměstnanci vzájemně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele během 24 hodin po sobě jdoucích. Stanovená pracovní doba pro nepřetržitý režim je 37,5 hodiny týdně.

Podle zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, je to jeho právem, ale i povinností. Určuje začátek i konec směn a pracovní dobu rozvrhuje zpravidla do pětidenního týdne. Rozvržení může být i na období delší, k čemuž může docházet právě v případě nepřetržitého provozu, kde je třeba zohlednit i víkendy.

Zaměstnavatel má rovněž povinnost vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby. S ním, ale i se změnami v něm má povinnost seznámit zaměstnance, a to nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Je však možné domluvit se se zaměstnancem na jiné době, zpravidla bývá kratší, nicméně bez dohody se zaměstnancem musí být dodrženy právě ony dva týdny.