Po obědě jsou myšlenkové pochody v útlumu

Po obědě jsou myšlenkové pochody v útlumu | foto: Profimedia.cz

Porady po obědě či po čtvrté hodině nemají smysl

  • 3
Lidé nejsou aktivní celý den stejně. V některou denní dobu jsou dokonce v takovém útlumu, že nejsou schopni přijímat a vnitřně zpracovávat silný nápor nových informací. Pokud ovšem budete znát aktivitu svých podřízených v průběhu pracovního dne, dokážete pak lépe využít jejich potenciál.

Řada manažerů dělá chybu v tom, že volí čas pro porady a brainstormingy v naprosto nevhodnou dobu. Diví se pak, že jejich tým, místo aby těkal novými nápady a třeba relevantními připomínkami k odprezentovaným projektům, tak se snaží zakrýt ospalost, věnuje se vybarvování materiálů před sebou, nebo hledí z okna zasedací místnosti klížícíma se očima.

Při hladině Alfa přívaly kreativity nečekejte
Na vině může být pochopitelně nezajímavý obsah projevu prezentátora (což je ovšem chyba jeho samotného a měl by prověřit své prezentační dovednosti), ale také špatně vybraný čas pro danou akci. V každém případě je důsledkem ztráta času a sil zúčastněných lidí – především vašeho. Ukažme si proto, jak to s denní aktivitou člověka vlastně je.

Aktivitu člověka můžeme charakterizovat čtyřmi hladinami činnosti jeho mozku:

  1. hladina Beta (14 Hz a více), což je normální stav vědomí, ve kterém se člověk nachází většinu dne a v této hladině převládá logické myšlení a smyslové soustředění
  2. hladina Alfa (8 – 13 Hz), kdy se mysl nachází v určitém klidu a pohodě, tělo i mysl odpočívají za plné bdělosti, a o bez jakéhokoliv napětí. Podle výzkumů právě v této hladině dochází k největšímu posílení a regeneraci organismu. Hladina Alfa se dále dělí na Vysoká Alfa (11 – 13 Hz), Nízká Alfa (8 – 10 Hz) a Superalfa (pod 8 Hz)
  3. hladina Theta (4 – 7 Hz), kdy dochází k výraznému útlumu všech funkcí organismu a v této hladině se nacházíme především ve spánku
  4. hladina Delta (0,5 – 3 Hz) je pak stavem naprostého útlumu všech našich funkcí a tento stav je typický pro hluboký spánek nebo třeba bezvědomí

Protože nepředpokládáme, že by nám v kanceláři či na poradě někdo usnul, a to dokonce tvrdě, nebo snad běžně padal do bezvědomí, zajímají nás z titulu vedoucího pracovníka především dvě hladiny mozkové aktivity našich podřízených, a to Alfa a Beta.

Beta je samozřejmě ten stav, který je nám u našich zaměstnanců nejmilejší – jsou v něm schopni pracovat naplno, kreativně myslet, zvažovat, analyzovat, vyhodnocovat. Obecně lze říci, že tento stav lze od lidí v maximální míře běžně očekávat od brzkých ranních hodin (pochopitelně pouze za předpokladu, že jim danou aktivitu nenarušil delší spánek) do přibližně desáté hodiny dopolední, kdy jejich aktivita dokonce roste. Kolem desáté hodiny je aktivita na nejvyšším bodu, kde se drží přibližně do dvanácté hodiny – řekněme do času oběda.

Pak logicky s trávením oběda razantně aktivita klesá (člověk upadá do hladiny neproduktivní Alfa) a začíná stoupat až kolem jedné až druhé hodiny, kdy dochází k druhému výraznému růstu v daném dni, a to až ke třetí hodině odpolední. Opět nastává stagnace vysoké aktivity až ke čtvrté hodině a pak následuje opět razantní pokles směrem do Alfy. 

Nikdy ne po obědě, natož ještě v pátek
Z výše uvedeného plyne, že pořádání jakýchkoliv myšlenkově náročných akcí v pozdně odpoledních hodinách, nebo do konce těsně po obědě naprosto postrádá smysl. Ideální je volit dopolední časy kolem desáté hodiny a pokud to není možné, pak odpoledne mezi druhou a čtvrtou hodinou. V těchto časech získáte od svého týmu nejvyšší pozornost a také jeho nejvyšší myšlenkové výkony.

Pokud bychom se ještě podívali na nejvhodnější den v týdnu pro poradu či brainstorming, je jím pondělí či úterý. V těchto dvou dnech jsou lidé po víkendu dostatečně odpočatí, plní energie. Nejméně vhodný je naopak pátek, kdy už mají v hlavě odchod z práce, odjezd na chatu a jiné nepracovní aktivity.