Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Portugalsko a Španělsko: jak se jim daří v Evropské unii

aktualizováno 
Česká republika se chystá na členství v Evropské unii, vstup se připravuje na rok 2004. Ze všech stran slyšíme, kolik výhod nám tento krok přinese. Známe už dopředu konkrétní vlivy? Zkušenosti nám podobných zemí mohou alespoň naznačit.

Španělsko a Portugalsko byly při svém vstupu do Evropské unie v podobné situaci, jako je nyní většina kandidátských zemí. Hrubý domácí produkt pod evropským průměrem, ekonomika bojující s inflací a nezaměstnaností. Členství v unii přineslo obyvatelům těchto zemí zvýšení životní úrovně a prosperitu, avšak změny neproběhly ze dne na den, ale během poměrně dlouhého období. Proto ani my nemůžeme očekávat, že se z nás přes noc stanou bohatí Evropané.

Zkušenosti z Pyrenejského poloostrova jasně ukazují, že účast v evropském společenství má i pro relativně chudé státy velký ekonomický přínos. To, co může přinést vstup, je dobře vidět na výkonnosti portugalské ekonomiky - v roce 1986 byl hrubý domácí produkt na obyvatele necelé dva tisíce amerických dolarů. Za deset let už to však bylo téměř jedenáct tisíc.

Obě země měly na začátku obdobné problémy - velkou inflaci a vysokou míru nezaměstnanosti. Například v Portugalsku byla ještě v roce 1990 inflace 13,4 procenta, během deseti let se snížila na necelá čtyři procenta. Španělsku se podařilo vyřešit své problémy s inflací, ale míra nezaměstnanosti zůstává závažným problémem. Sice se oproti začátku devadesátých let snížila o čtyři procenta, přesto je Španělské království s třináctiprocentní mírou nezaměstnanosti na „prvním“ místě v Evropské unii.

Ne všechny obtíže však byly překonány - i když hrubý domácí produkt vykazuje jednoznačný růst, přesto ještě šest ze sedmi regionů v Portugalsku nedosahuje 75 procent průměrného hrubého domácího produktu v unii. Pro porovnání - v České republice mají všechny regiony kromě Prahy průměrný výkon okolo padesáti procent průměru Evropské unie. Přesto však oba státy dosáhly, i díky výrazné finanční pomoci ze strukturálních fondů, nemalých úspěchů. 

Před svým vstupem do unie byly jak v Portugalsku, tak ve Španělsku úrokové sazby vyšší než v evropském společenství. Po prvním lednu 1986, kdy se staly právoplatnými členy, se postupně úrokové míry přibližovaly evropské úrovni. Snížení úrokových sazeb tak přispělo k tomu, že množství úspor, které bylo uloženo v bankách, se zmenšuje. Optimistická očekávání drobných střadatelů se projevila v tom, že i celková míra úspor se postupně snižovala a lidé začali více utrácet. Tato situace nastala zejména ve Španělsku, zatímco v Portugalsku nebyl tento trend natolik zřejmý. Odborníci většinou předpovídají, že otevření domácího finančního trhu spolu se svobodným pohybem kapitálu vede k podstatnému zmenšení úspor domácností - Portugalsko však bylo výjimkou.

Co se však změnilo, bylo rozložení peněz mezi jednotlivé varianty investování. Nízké výnosy bankovních vkladů a otevřený kapitálový trh způsobily, že peníze byly z bank přesunovány do lépe zhodnocovaných aktiv. Těmi se ukázaly především investiční společnosti. Například v Portugalsku bylo v roce 1990 v investičních fondech uloženo necelých 400 miliard escudo a v roce 1995 už to bylo 1959 miliard escudo. Podíl úspor domácností vložených do podílových fondů se zvýšil z patnácti procent na necelých dvacet šest procent během pěti let.

Ve Španělsku ještě na začátku devadesátých let měli drobní střadatelé uloženo v hotovosti na bankovních vkladech téměř tři čtvrtiny všech úspor, v roce 1998 to již bylo necelých 45 procent. Naopak se za toto období zvýšil podíl prostředků investovaných do podílových fondů, a to ze šesti na dvacet čtyři procent. Dlouhodobě se snížilo množství peněz, které byly uloženy v dluhopisových fondech díky snižování úrokových sazeb, a tedy i výnosů. Necelých patnáct procent z rodinných úspor bylo použito na životní pojištění a penzijní připojištění.

Jak ukazují finanční studie, jsou systémy spoření na stáří stále populárnější především díky státní podpoře a daňovým zvýhodněním, a to i v ostatních státech unie.

Trendy ve vývoji úspor a investic nejen na Pyrenejském poloostrově, ale i v celé Evropské unii ukazují, že ač existují určité národní rozdíly, směřují evropské domácnosti k obdobnému rozložení svých finančních prostředků. Klasické bankovní produkty, jako například termínované a spořicí účty či dluhopisy, postupně přestávají být hlavním nástrojem pro zhodnocování finančních prostředků, naopak domácnosti přesunují peníze do akciových podílových fondů a pojistných produktů - zejména životní pojištění a penzijní fondy. 

Zajímavostí je, že Portugalsko prošlo v letech 1989 až 1996 také privatizací velkých státních podniků a bank, a jak se zdá úspěšněji než Česká republika, i když například největší portugalská banka stále zůstává ve státních rukou.

Výrazným úspěchem členství byl pro oba státy boj s inflací. Zatímco se v roce 1986 potýkaly téměř s šestnáctiprocentní inflací, dokázaly ji během deseti let srazit na čtyři procenta. Díky tvrdým konvergenčním kritériím Evropské měnové unie dosáhly - v posledním období před spuštěním eura - inflace okolo tří procent. Cenou za společnou měnovou politiku však bylo vyrovnání úrokových sazeb, a tedy pokles výnosnosti vkladů v bankách.

Jak se jim vedlo před vstupem do Evropské unie a nyní

Portugalsko

  • počet obyvatel: 10 milionů
  • celková rozloha: 91,98 tisíce kilometrů čtverečních
  • Před vstupem

    Nyní

    míra nezaměstnanosti: 8 procent

    míra nezaměstnanosti: 4,3 procenta

    inflace: 19,6 procenta

    inflace: 3,9 procenta

    HDP na obyvatele: 1970 amerických dolarů

    HDP na obyvatele: 10 613 amerických dolarů

    HDP: 20,14 miliardy amerických dolarů

    HDP: 131,7 miliardy amerických dolarů

    Španělsko

  • počet obyvatel: 39,4 milionů
  • celková rozloha: 506 tisíc kilometrů čtverečních
  • Před vstupem

    Nyní

    míra nezaměstnanosti: 12 procent

    míra nezaměstnanosti: 14,1 procenta

    inflace: 8,8 procenta

    inflace: 3,4 procenta

    HDP na obyvatele: 4360 amerických dolarů

    HDP na obyvatele: 14 048 amerických dolarů

    HDP: 168,82 miliard dolarů HDP: 723,3 miliardy amerických dolarů

    Česká republika

  • počet obyvatel: 10,3 milionu
  • celková rozloha: 78,86 tisíc kilometrů čtverečních
  • Před vstupem = nyní

    míra nezaměstnanosti: 8,75 procenta

    inflace: 4,6 procenta

    HDP na obyvatele: 4 942 amerických dolarů

    HDP: 56,2 miliardy amerických dolarů

    Pramen: OECD, Světová banka a Český statistický úřad
    Poznámka: údaje jsou za rok 2000 a 2001

     

    Autor:


    Nejčtenější

    Platební karty dostávají nové funkce. Podívejte se, co už umí

    Ilustrační snímek

    Bezhotovostní placení „pípacími“ kartami strmě roste. Počet bezkontaktních transakcí v porovnání s loňskem stoupl o 28...

    Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

    Ilustrační snímek

    Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...



    Češi mění čile zaměstnání. A budou ještě aktivnější

    Ilustrační snímek

    Nezaměstnanost je na historicky nejnižších hodnotách. Zatímco firmy mají těžké časy, zaměstnanci naopak ty nejlepší....

    Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

    Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

    Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

    Jak být dobrým šéfem? Přiznávám, že jsem jen člověk, říká manažerka

    Diana Rádl Rogerová

    Jsou šéfové a pak ti druzí, co strhnou kolegy tak, že se do projektů pouštějí po hlavě a srdcem. Jedním z těch druhých...

    Další z rubriky

    Analytik: Akcie prodávej v květnu. Platí v investičním světě pořekadla?

    Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

    Češi se zajímají o investice. Řada lidí však v investování tápe a chytá se nejrůznějších rad, jak spravovat své...

    Ekonom: Investiční grály mají nejistou budoucnost. A co Facebook?

    Martin Mašát

    V posledních letech se staly mediálně vděčnými a opěvovanými aktiva, která si to vůbec nezaslouží. Jejich společným...

    Koupil za sto tisíc, prodá za dva miliony. Kdy se vyplatí investice do aut

    Lada Niva z roku 1979, na které její současný majitel vydělá zřejmě dva miliony...

    Zájem o historická nebo unikátní vozidla v poslední době roste. Jde o alternativní investici, která většinou doplňuje...

    Lutz (ex-GM): Tesla míří do hrobu, má ještě tak rok nebo dva. Musk neví nic o ří...

    Lutz (ex-GM): Tesla míří do hrobu, má ještě tak rok nebo dva. Musk neví nic o ří...

    Kurzy.cz Podle bývalého místopředsedy představenstva automobilky GM Boba Lutz je Tesla automobilkou, která míří do hrobu. Šéf au...

    Najdete na iDNES.cz