Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Porušení obchodního tajemství: má firma šanci na satisfakci?

aktualizováno 
Pojem obchodního tajemství je podle zákonné úpravy vymezen tak, že obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem. Co vám hrozí za jeho porušení?
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Obchodní tajemství je upraveno v obchodním zákoníku v § 17, kde je definováno jako
„veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje“.

Pojem obchodní tajemství zahrnuje nejen obchodní tajemství jako takové, ale i výrobní a technické tajemství. Určitá skutečnost pak ztrácí charakter osobního tajemství v okamžiku, stane-li se v obchodních kruzích běžně dostupnou.

Ten, kdo provozuje podnik, na který se obchodní tajemství vztahuje, má výlučné právo tímto tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k jeho užití a stanovit podmínky takovéhoto užití. Právo k obchodnímu tajemství trvá, pokud trvají skutečnosti, uvedené v definici obchodního tajemství. Tzn. pokud skutečnosti tvořící obchodní tajemství a mající určitou, byť i třeba potenciální hodnotu v obchodních kruzích, nejsou běžně dostupné a podnikatel má zájem na jejich utajení a toto utajení i odpovídajícím způsobem zajišťuje.

Porušení obchodního tajemství je upraveno rovněž v části obchodního zákoníku, týkající se nekalé soutěže. Konkrétně pak v ustanovení § 51, který říká:

„Porušováním obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství (§ 17), které může být využito v soutěži a o němž se dověděl:
a) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů, vzorů) na základě jeho pracovního vztahu k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán,
b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu“

Pokud se jedná o ochranu proti porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství, pak podnikateli přísluší právní ochrana jako při nekalé soutěži, tzn. právo proti tomu, kdo jeho právo poruší, aby tento:

  • zdržel se protiprávního jednání
  • odstranil závadný stav
  • poskytl přiměřené zadostiučinění
  • nahradil škodu
  • vydal bezdůvodné obohacení

Pokud se jedná o posouzení skutečnosti, zda k porušení obchodního tajemství došlo či nikoliv, resp. jaké jednání je možné za porušení obchodního tajemství již považovat, lze odkázat např. na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp.zn. 3Cmo 260/97, podle kterého „Pokud zaměstnanec svým jednáním ještě před tím, než zahájí svou vlastní samostatnou podnikatelskou činnost, si připravuje výhodnější podmínky, které by jinak při zahájení podnikání neměl, na úkor svého zaměstnavatele, pak jde o jednání soutěžní, a jeho jednání, pokud splňuje i další zákonné podmínky, může být hodnoceno jako jednání nekalé soutěže“

Je možné ale odkázat i na jiné rozhodnutí, a sice rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Praze, sp.zn. Jc 132/98, 2 Cm 24/94, k dispozici v ASPI  11670,  který rozhodl, že „Jestliže v době, kdy mělo dojít k tvrzenému nekalosoutěžnímu jednání, nebyl žalovaný soutěžitelem, pak nejde o nekalou soutěž; okolnost, že se stal soutěžitelem později, je bez právního významu“.

Uvést lze i rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. Jc 88/2003, 29 Odo 396/2002, v ASPI 23550, podle kterého „Při rozhodování o tom, zda společník porušil povinnost zachovávat obchodní tajemství, musí soud zkoumat, zda údaje, jejichž poskytnutím jiné osobě měl tak učinit, měly charakter obchodního tajemství ve smyslu § 17 obch. zák. , tj. zda ohledně nich byly naplněny všechny znaky uvedené ve druhé větě tohoto ustanovení.“

Jako příklad ne zcela nezajímavého rozhodnutí lze odkázat i na rozhodnutí Rt 5833 Zm I 233/37, publikované ve sbírce rozhodnutí Vážný 1937 (XIX 172-176), k dispozici v ASPI 27535 které říká, že „Zařízení příznačná pro jablonecký průmysl jsou hospodářským tajemstvím podle § 1 tohoto zákona (myšlen zákon č. 71/1935 Sb. z. a n.), mohou býti proto předmětem hospodářského vyzvědačství podle § 2 cit. zák. i speciální nástroje pro výrobu jabloneckého zboží“.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud se jedná o porušení obchodního tajemství jak ve smyslu obecných ustanovení obchodního zákoníku, tak ve smyslu ustanovení o nekalé soutěži, nelze dát jednoznačnou a vševyčerpávající odpověď. Vždy je třeba posuzovat každý případ jednotlivě ve všech jeho souvislostech.

Peníze, euro, dolar

Ulovte si správného právníka. Čtěte ZDE.


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Proč si před hledáním nové práce pořádně zamést internetovou stopu

Když jste během studií chodili „pařit“, přišlo vám možná docela vtipné dát si na Facebook pár fotek, jak se skvěle bavíte. Jenže teď hledáte zajímavou a dobře...  celý článek

Ilustrační snímek
Tradiční benefity netáhnou, lidé chtějí příspěvek na bydlení nebo relax

Minimální nezaměstnanost a boj o uchazeče, který vedou firmy napříč obory, se odráží i v nabídce nefinančních benefitů. Objevují se bonusy, o kterých ještě...  celý článek

Ilustrační snímek
Srovnání: kdy má podnikatel zůstat OSVČ a kdy se mu vyplatí společnost

Asociace malých a středních podniků a živnostníků srovnala z právního a daňového pohledu, co je pro podnikatele výhodnější - zda nést titul osoby samostatně...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Konečné výsledky voleb do PS 2017
Konečné výsledky voleb do PS 2017

ČSÚ zveřejnil na svých stránkách konečné výsledky voleb. Volby 2017 - Volby do Parlamentu konané ve dnech 20.10. – 21.1... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.