Většina lidí se domnívá, že k cesi může dojít pouze na straně nájemce. To je ovšem nesprávná domněnka, neboť postoupit leasingovou smlouvu může i pronajímatel. K tomu ovšem dochází zpravidla v případě, že leasingová společnost ukončuje z nejrůznějších důvodů činnost. Je logické, že v takových případech se původní pronajímatel snaží odprodat svoje portfolio smluv a převést práva a povinnosti z leasingových smluv na někoho jiného. Tato forma cese je proveditelná bez souhlasu druhé smluvní strany-nájemce. Cese na straně pronajímatele je ovšem natolik řídkým jevem, že se mu nebudu dále věnovat.
Cese na straně nájemce – až po vyčerpání ostatních možností
Český leasing bohužel postrádá svůj vlastní zákon a tak cese nachází podpůrnou úpravu pouze v Občanském zákoníku, a to v části upravující postoupení pohledávky a převzetí dluhu. Nejčastějším důvodem pro postoupení leasingové smlouvy na straně nájemce je jeho neschopnost dostát svým závazkům. Nemusí to být ovšem jediný důvod.
Nájemci se mohou kupříkladu změnit priority a naleasovaný předmět pro něj ztratí zásadní význam. Lze namítnout, že v takovém případě je jednodušší počkat na řádné ukončení smlouvy zakončené převodem vlastnického práva k předmětu a ten potom obvyklým způsobem prodat. To ovšem nemusí být z finančního pohledu nejlepší řešení, neboť auta ztrácejí na hodnotě nejrychleji v prvních letech užívání. Pokud se ovšem klient rozhodne pro cesi v důsledku svojí nepříznivé finanční situace, tak by to měl udělat až po vyčerpání ostatních možností.
Prvním krokem by mělo být informování leasingové společnosti o finanční neschopnosti nájemce a s ní související žádost o splátkové prázdniny. Těmi se rozumí přesunutí zpravidla dvou či tří leasingových splátek na konec splátkového kalendáře. Pokud by byla situace vážnější, pak může být řešením prodloužení doby splatnosti leasingu. Je logické, že změna tříletého splátkového kalendáře na pětiletý přinese snížení pravidelné měsíční zátěže na straně nájemce. Pokud ani taková alternativa není na straně nájemce schůdná nebo o daný předmět nemá dále zájem, pak může klient požádat buď o předčasné ukončení smlouvy nebo přistoupit k již zmiňované cesi. Ani jedna z těchto možností v sobě neukrývá automatický právní nárok a souhlas k takové transakci dává výhradně pronajímatel.
|
Pokud hledáte informace o leasingu aut, pak navštivte naši speciální sekci leasing.idnes.cz
|
Pokud se nájemce rozhodne pro mimořádné ukončení smlouvy, pak předá předmět leasingu pronajímateli a sepíše s ním dohodu o mimořádném předčasném ukončení smlouvy. Pronajímatel vůz prodá a následně se finančně vypořádá s nájemcem. V takových případech leasingová společnost nájemci vyúčtuje k jeho tíži vzniklé náklady související jak s přípravou smluv, tak i s vlastním prodejem vozidla. Cena, za kterou se podaří konkrétní vozidlo prodat, záleží v první řadě na poptávce. Může se tedy stát, že se leasingové společnosti nepodaří prodat vozidlo alespoň za hodnotu rovnající se závazkům nájemce v okamžiku předčasného ukončení smlouvy a nájemce bude muset takový rozdíl pronajímateli uhradit.
Nájemce ovšem nemusí být povinně odkázán na prodejní dovednosti pronajímatele, nýbrž může si hledat kupce sám. Jako v předchozím případě musí požádat leasingovou společnost o předčasné ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že nájemce předmět leasingu nevlastní, tak nemůže na kupujícího převádět vlastnické právo. Následně tedy nájemce informuje leasingovou společnost, která připraví trojstrannou smlouvu mezi leasingovou společností, původním nájemcem a kupujícím. Kupující uhradí ve prospěch leasingové společnosti dohodnutou cenu a leasingová společnost se následně vyrovná s nájemcem.
Finanční vyrovnání mezi postupitelem a postupníkem je jejich věcí
Poslední možností, jak se předčasně vyvázat z leasingové smlouvy v případě pokračující existence předmětu nájmu, je již mnohokrát zmiňovaná cese. Na rozdíl od předcházejících možností tedy nedochází k ukončení leasingové smlouvy, ale k jejímu pokračování při změně nájemce. Pokud se někdo k cesi uchýlí, pak by měl začít s hledáním nástupce leasingové smlouvy. Leasingová společnost nijak nesleduje vzájemné finanční vyrovnání mezi postupitelem a postupníkem. Zajímá ji ovšem bonita nového účastníka smluvního vztahu.
Krokem následujícím po nalezení nástupce by mělo být podání žádosti o převod leasingové smlouvy. Je třeba si uvědomit, že na cesi leasingové smlouvy nemá nájemce právní nárok. To souvisí s postavením dlužníka a věřitele ve smluvním vztahu. Zatímco věřitel může postoupit svoji pohledávku třetí osobě, tak dlužník tak může učinit pouze se souhlasem věřitele. Leasingová společnost zpravidla požaduje na prvotním nájemci odůvodnění tohoto kroku a může chtít po nájemci doložení jeho neschopnosti platit závazky vyplývající ze smlouvy.
Žádost o převod leasingové smlouvy podávaná prvotním nájemcem by měla obsahovat navržené datum převodu a jeho důvod. Od nového nájemce bude leasingová společnost požadovat kopii občanského průkazu, základní osobní údaje a potvrzení od zaměstnavatele o výši příjmu, popřípadě daňová přiznání za poslední dva roky u podnikatelů. Vzhledem k úzké provázanosti leasingových smluv s havarijním pojištěním a povinným ručením musí smluvní nástupce prokázat existenci obou pojistek nejpozději při podpisu smlouvy o převodu práv.
Cese není zadarmo a leasingová společnost si za její realizaci účtuje poplatek. Ten bývá odstupňován v závislosti na délce trvání smlouvy. S blížícím se koncem splátkového kalendáře tento poplatek klesá. Rámcově se jedná o interval mezi třemi a devíti tisíci korun. Není to tedy nijak levná záležitost a poplatek hradí leasingové společnosti žadatel, tedy prvotní nájemce. Leasingové společnosti se z principu cesím nebrání a pokud nástupce vykazuje slušné příjmy, pak jim zpravidla požehnají. Nechávají si za to ovšem slušně zaplatit.
Jaké jsou vaše zkušenosti s cesí leasingové smlouvy? Jak se k vám chovala leasingová společnost a kolik si za svolení k cesi naúčtovala? Těšíme se na vaše názory.
