Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Výpočet podílů při porušení předkupního práva spoluvlastníka

  • 0
Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí posuzoval případ jednoho z několika spoluvlastníků nemovitosti, který byl při prodeji spoluvlastnického podílu jiného spoluvlastníka (jiných spoluvlastníků) opomenut a nebylo mu nabídnuto odkoupení podílu těchto spoluvlastníků v rámci předkupního práva. Nejvyšší soud popsal, jak vypočítat výši podílu, jehož dodatečného převodu se opomenutý spoluvlastník může domáhat. Zabýval se i tím, jaký vliv má na výši podílu, který je možno požadovat, to, že někteří spoluvlastníci jsou tzv. osoby blízké (podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 2358/2010 ze dne 29.2.2012).

Právní věta:

Dohodu o výkonu předkupního práva, s níž počítá druhá věta ustanovení § 140 obč. zák., mohou po vykonání nabídky ohlášením všech podmínek uzavřít všichni oprávnění spoluvlastníci; nejde totiž o hospodaření se společnou věcí, takže rozhodování na základě principu majorizace je vyloučeno (§ 139 obč. zák.). Není-li takové dohody, právo vykoupit podíl svědčí těm z oprávněných spoluvlastníků, kteří o koupi mají zájem a předkupní právo skutečně vykonali. Protože nabídka zavázaného spoluvlastníka se vztahuje na celý podíl, který jiný spoluvlastník zamýšlí zcizit, je z titulu zákonného předkupního práva oprávněným spoluvlastníkům, kteří zájem relevantním způsobem projevili, k dispozici opět celý podíl. Z toho vyplývá, že potenciální nárok těch spoluvlastníků, kteří podíl (resp. tu jeho ideální část, která by na ně připadala, kdyby předkupní právo uplatnili) vykoupit nechtějí, "přiroste" těm spoluvlastníkům, kteří nabídku k výkupu (včas a řádně) přijali. Že si podíl zavázaného spoluvlastníka vypořádají poměrně podle velikosti svých podílů na věci (takže žádná část podílu není zcizitelná zavázaným spoluvlastníkem třetí osobě), již bez dalšího vyplývá ze zákona. Účelem zákonného předkupního práva (ratio legis) je, aby podle možnosti bylo zachováno vlastnické právo dosavadním spoluvlastníkům, resp. některému z nich (srov. Eliáš, K.: O zákonném předkupním právu spoluvlastníků. Právní rozhledy č. 5/2009). Při výkladu § 140 obč. zák. je tak třeba dát přednost ochraně práv stávajících spoluvlastníků před právy třetích osob.

Plný text rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 2358/2010

Předkupní právo spoluvlastníků, kteří podíl (resp. tu jeho ideální část, která by na ně připadala, kdyby zákonné předkupní právo uplatnili) vykoupit nechtějí, "přiroste" ostatním spoluvlastníkům. To platí i v případě, že prodávající spoluvlastník poruší předkupní právo více spoluvlastníků, a někteří z nich dají najevo, že nárok z porušení předkupního práva uplatnit nechtějí. Přitom není třeba, aby byla o neuplatnění uzavřena výslovná dohoda; postačí, když spoluvlastník dá zřetelně, byť i konkludentně, najevo, že předkupní právo uplatnit nechce.

§ 140 Občanského zákoníku:

Převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (§ 116, 117). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

Úvaha, že v případě, že některý ze spoluvlastníků předkupní právo neuplatní, přiroste jeho podíl jen spoluvlastníku – osobě převádějícímu blízké – i v případě, že je tu více spoluvlastníků, kterým svědčí předkupní právo, nemá oporu v zákoně.

Rozhodnutí bylo zveřejněno na stránkách Nejvyššího soudu ČR.