peníze, mince

peníze, mince

Potvrzeno: milujeme hotovost

  • 81
Peněženka či matrace naditá bankovkami Čechům imponuje. Každý pátý člověk přiznává, že úspory pečlivě ukládá doma. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro MF DNES. Láska k hotovosti je zřejmě ještě větší, třetina ze vzorku 703 lidí raději tuto citlivou otázku přešla mlčením.

Výsledek však potvrzuje, že Češi zůstávají v nakládání s penězi extrémně opatrným národem. Akcie? Dluhopisy? Nic pro nás.

"Třeba v sousedním Polsku investuje do akcií mnohem více lidí než u nás," říká analytik Jan Procházka z Cyrrusu.

Jedním z hlavních důvodů je větší výběr místních akcií a hlavně méně vyrabovaných firem za posledních sedmnáct let. Naopak nedáme dopustit na vkladní knížky a termínované vklady.

"Klienti vkladním knížkám rozumějí, mají doklad o tom, kde leží jejich peníze, velkou roli hraje i tradice," potvrdila Klára Gajdúšková z České spořitelny. Přitom výnosy z nich nedokážou pokrýt ani inflaci.

Roční úročení vkladních knížek se pohybuje mezi 0,3 a 1,8 procenta, ceny loni stouply v průměru o dvě a půl procenta. Dokonce i na anonymních knížkách s heslem, které se už přes tři roky neúročí, drží klienti Spořitelny přes čtyři miliardy korun.

Výplata v sáčku? Běžná věc
Kolik přesně mají Češi schováno ve slamníku a pod kobercem nelze nijak spolehlivě zjistit. Podle údajů České národní banky jsou nyní v oběhu bankovky a mince v hodnotě 321 miliard korun.

Každý člověk by tak mohl teoreticky disponovat hotovostí necelých 32 tisíc. Od této částky je však nutné odečíst peníze, které jsou třeba na kasách v obchodech.

Ekonom David Marek z Patria Finance odhaduje, že na člověka vychází reálně 22 a půl tisíce korun. Významná část se stále dostává do oběhu v době výplat. Převod peněz na účet totiž není všude pravidlem.

Bankovní poplatky jsou důležité
"Můžu si vybrat, zda si nechám peníze poslat na účet, nebo je dostanu hotově. V bance je ale nechávám jenom proto, že se mi z účtu odečítá inkaso," říká Rostislav Snopek, který pracuje v malé firmě v Uherském Brodě.

Sáčky se rozdávají třeba i zaměstnancům na ministerstvu financí, tedy pokud mají zájem. Výplatu v hotovosti dostává každý osmý zaměstnanec, vyplývá z průzkumu agentury Median.

Při volbě mezi hotovostí či posláním peněz na účet hraje důležitou roli také výše bankovních poplatků.

"Peníze za správu účtu se třeba v zahraničí vůbec neplatí. Na českém trhu zatím banky nic nenutí k tomu, aby se něco změnilo," tvrdí Jan Procházka z Cyrrusu.

Platí se i za výběr z bankomatu, přesto je před nimi nabito. Na jednoho klienta České spořitelny vycházejí necelé dva výběry měsíčně, průměrná výše každého je 3207 Kč.

S kufříkem pro nové auto
I díky tomu u sebe nosí lidé částky, které přitahují nenechavce. Pro 37 procent Čechů je běžné, že mají v peněžence trvale minimálně pětistovku, vyplývá z průzkumu.

A více než čtvrtina lidí už má zkušenost s krádeží hotovosti. "U kapesních krádeží lidé nejčastěji přicházejí o tisícovku, dvě," říká pražský kriminalista Adolf Týc, specialista na kapsářské gangy. "Zahraniční turisté u sebe nosí ještě výrazně vyšší částky než Češi," dodává.

Ze své praxe však pamatuje i případ, kdy z bundy pověšené v restauraci zmizelo sedm set tisíc korun.

Vysoké částky u sebe mají Češi nejčastěji při nákupu auta. V průzkumu odpověděl každý sedmý, že právě při této příležitost držel v rukou nejvyšší částku v životě.

Podle oslovených zástupců autobazarů přitom nehraje roli, zda si kupují auto za desítky či stovky tisíc. Obliba hotovosti při velkých nákupech má však svůj původ také v limitech a několikaprocentních poplatcích, které banky uplatňují při platbách kartou u obchodníka.