Pouze 60 procent budoucích absolventů škol chce zůstat v oboru, ve kterém se vyučili

Odborné školy v "soutěži o žáky" vycházejí vstříc zájmu uchazečů více než kdykoli v minulosti. Přesto se ukazuje, že zájem mladých lidí o uplatnění v oboru, který vystudovali, je ovlivněn více faktory. Výsledky dostupných průzkumů ukazují, že zaměstnání v oboru vyučení chce hledat pouze 60 procent budoucích absolventů středních škol. Zhruba dvanáct procent absolventů chce najít uplatnění alespoň v příbuzném oboru. Zbývající čtvrtina žáků středních škol dotázaných před ukončením své přípravy nehodlá navázat v praxi na obor, ve kterém se vyučili, ale odejde do jiných profesí.

Uvádí to šetření o uplatnění absolventů škol, které realizoval tým vedený Národním ústavem odborného vzdělávání (NÚOV) s cílem určit příčiny disproporce mezi nabídkou volných míst a poptávkou absolventů. Výsledky průzkumu dokazují, že nepoměr mezi nabídkou volných míst a poptávkou absolventů nevyřeší pouze navyšování počtu přijímaných žáků a studentů do oborů, ve kterých zaměstnavatelé obtížně získávají pracovníky z řad čerstvých absolventů škol. Z velké části totiž absolventi na trhu práce chybějí proto, že nezůstávají u oboru, kterému se vyučili.

Příčinami může být nejen nezájem o obor, ale i pracovní a finanční podmínky spojené s profesí. V neposlední řadě je to také perspektiva, kterou je zaměstnavatel schopen uchazeči o zaměstnání nabídnout. Podle výzkumů a rozborů Národního ústavu odborného vzdělávání a Českého statistického úřadu více než 30 % absolventů technických oborů středních odborných učilišť a 40 % absolventů technických oborů středních odborných škol do pěti let po absolvování nepracuje v zaměstnáních, která odpovídají jejich přípravě. "Právě zaměstnavatelé mohou udržet absolventy v oboru, ve kterém se vyučili, a to vhodnou motivací.

Profesní volbu absolventů totiž ovlivňuje také perspektiva, kterou je zaměstnavatel schopen uchazeči o zaměstnání nabídnout," vysvětluje Helena Úlovcová, náměstkyně ředitele z Národního ústavu odborného vzdělávání, která se na průzkumu o uplatnění absolventů podílela. Budoucí absolventi, kteří by se znovu nerozhodli pro svůj obor a vybrali by si raději jiný, uváděli řadu důvodů, které je k tomuto postoji vedou.

Odlišnou volbu velmi často vysvětlují situací na pracovním trhu. Práce v oboru, který si původně zvolili, není podle jejich názoru dostatečně finančně ohodnocena nebo v něm chybí pracovní příležitosti. Obě hlediska patří při volbě povolání k faktorům, které konečné rozhodnutí o budoucí profesi významně ovlivňují. V různých oborech existují rozdíly v zájmu setrvat v profesi. Jednou z nejstálejších skupin jsou budoucí absolventi oborů v osobních službách.

 Více než 85 % vyučených kadeřnic a 81 % kosmetiček si přeje pracovat ve stejném nebo příbuzném oboru. Z budoucích absolventů technických oborů je tento zájem nejvyšší u automechaniků ­ více než 78 % z nich chce najít uplatnění ve stejném nebo příbuzném oboru. Naopak nejmenší zájem vykazují budoucí absolventi elektrotechnických oborů. Po ukončení školy plánuje v oboru zůstat pouhých 65 % vyučených elektrikářů a elektromechaniků. Slabý zájem uplatnit se ve zvoleném oboru mají také mechanici-opraváři, prodavači nebo obráběči.

pramen: Národní ústav odborného vzdělávání (www.nuov.cz)