Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Povodně: jak se odrazí absence v práci na výplatní pásce

  9:10aktualizováno  9:10
Mnoha lidí ze zatopených měst a vesnic se v zaměstnání v uplynulých dnech nedočkali, řada z nich hned tak do práce ani nebude moci přijít. Jak pocítí nepřítomnost v práci při výplatě? Podle Zákoníku práce citelně, mnohé firmy však vycházejí lidem vstříc a nutnou pracovní absenci svým lidem platí, jako by byli v práci.

Pokud pracovník nepřišel vdobě akutního nebezpečí záplavy do zaměstnání, protože byly přerušeny dopravní spoje, pak jde podle nařízení vlády o důležitou osobní překážku v práci, za niž se neposkytuje náhrada mzdy, pokud v kolektivní smlouvě nebyla dohodnuta jiná úprava. Totéž platí i v případě, že zaměstnanec chybí v práci, protože se snažil chránit svůj majetek proti zničení přicházející záplavou.

Často je možné se dohodnout se zaměstnavatelem a absenci napracovat, některé firmy, jako například banky, telekomunikační firmy ČEZ či Škoda Plzeň daly lidem placené volno. Výjimečně, jedná-li se o zaměstnance těžce postiženého na zdraví, který používá k dopravě do zaměstnání nehromadný dopravní prostředek, například speciálně upravené auto, vzniká mu zákonný nárok na jeden den volna s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele nestanoví výhodnější náhradu.

Ve všech těchto případech má zaměstnanec povinnost, pokud to lze(například telefonicky), oznámit co nejdříve nadřízenému, že nemůže přijít do práce. Kromě toho musí po skončení překážky v práci předložit zaměstnavateli doklad o charakteru a době překážky v práci, která mu bránila dostavit se na pracoviště. Potvrzení vystavují bez problému úřady i krizové štáby. V žádném případě by nepřítomnost v práci z výše uvedených důvodů neměla být důvodem pro zaměstnavatele k udělení výpovědi.

Kdy bude lidem absence proplacena

Když je zaměstnanec povolán k výkonu veřejné funkce nebo občanské povinnosti, třeba ve sboru dobrovolných hasičů, záchranářů a podobně, jde o plnění občanských povinností, a to i v případě, že se zaměstnanec k této činnosti tam, kde je to naléhavě třeba, přihlásí dobrovolně. I v tomto případě je pracovník povinen důvod překážky v práci oznámit neprodleně zaměstnavateli a později prokázat její existenci a dobu trvání.

Při takovém krátkodobém uvolnění vyplácí náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku zaměstnanci firma, pokud se zaměstnanec náhrady nevzdá. Zaměstnavatel pak dostane tuto náhradu vyplacenou od subjektu, pro který byl zaměstnanec uvolněn, pokud se náhrady zaměstnavatel nevzdá. Jestliže by však zaměstnavatel hradil pracovníkovi vyšší než Zákoníkem práce danou náhradu, dojednanou v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, dostane uhrazenou pouze tu část náhrady, která vyplývá z ustanovení Zákoníku práce. Dobrovolnému zdravotníkovi Červeného kříže poskytuje zaměstnavatel pouze neplacené volno a náhradu mzdy by měl dostat z Červeného kříže.

Když firma nemá pro zaměstnance práci

Jiná situace nastává, když zaměstnanec přijde do práce, ale zaměstnavatel ji pro něj kvůli zátopám nemá. Pak jde v souladu se Zákoníkem práce o prostoj, případně v zemědělství, lesnictví a podobně o přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. V případě prostoje má zaměstnanec nárok na uhrazení ušlé mzdy ve výši osmdesáti procent průměrného výdělku, nebyla-li v kolektivní smlouvě sjednána nebo ve vnitřním předpisu stanovena vyšší náhrada mzdy.

Jestliže zaměstnanec nemohl pracovat kvůli nepříznivým povětrnostním vlivům třeba na poli nebo v lese a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada ve výši šedesáti procent, pokud nebyla dohodnuta vyšší náhrada. Tato ustanovení platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Jestliže z celkové situace vyplývá, že zaměstnanec nebude moci vykonávat sjednanou práci po delší dobu, může zaměstnavatel sjednat písemnou dohodu s příslušným odborovým orgánem, kde vymezí vážné provozní důvody, které mu brání v zaměstnávání plného počtu zaměstnanců nebo v obnovení činnosti v plném rozsahu.

Taková dohoda musí být sjednána písemně a dohodnuta s příslušným úřadem práce. Je v ní třeba uvést rozsah a důvody omezení pracovní činnosti, počet zaměstnanců, kterých se bude omezení týkat, výše příspěvku, jejž by měl poskytovat úřad práce, a opatření, která povedou k tomu, aby pracovní činnost mohla být obnovena v plném rozsahu. Zaměstnavatel v těchto případech poskytuje zaměstnancům náhradu mzdy ve výši šedesát až osmdesát procent průměrného výdělku. Takovou dohodu mohou uzavírat pouze zaměstnavatelé v podnicích, kde je odborová organizace. Tam, kde není, musí zaměstnavatel v takových případech poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši sta procent průměrného výdělku.

Za jakých podmínek lze převést na jinou práci

V případě, že zaměstnanec nemůže sjednanou práci konat kvůli prostoji nebo kvůli přerušení práce způsobenému nepříznivými povětrnostními vlivy, dále je-li to třeba k odvrácení živelní události nebo k zmírnění jejích následků, lze ho převést na jinou práci. Ta musí přitom odpovídat zdravotnímu stavu zaměstnance a jeho schopnostem. Pokud jsou všechny podmínky splněny, má pracovník nárok na mzdu podle vykonávané práce, nejméně však ve výši průměrného výdělku. Když by měl zaměstnanec v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce stanoveno například město Praha, pak ho může zaměstnavatel přeložit i na jiné místo v Praze než tam, kde původně pracoval.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Poradna: Proč si zřizovat soukromou datovou schránku a na co dát pozor

Stále více lidí uvažuje o zřízení osobní datové schránky, aby mohli pohodlněji komunikovat se státními orgány. Jaké jsou výhody a nevýhody datové schránky, to...  celý článek

Stephan Pramstrahler
Hotel může vlastnit jen blázen, říká úspěšný podnikatel

S oblibou o sobě říká, že je blázen. Jinak by prý tuto práci dělat nemohl. Pětapadesátiletý Stephan Pramstrahler vede se svou o generaci mladší ženou Kathi...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

21.10.2017 Výsledky voleb bychom mohli znát už dnes večer
21.10.2017 Výsledky voleb bychom mohli znát už dnes večer

21. října 2017 Výsledky voleb bychom mohli znát už dnes večer Ve 14 hodin se uzavřou volební místnosti a okrskové voleb... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.