Pozor na finanční parazity

  • 40
Co mají společného družstevní záložna Fidelity, společnost Harvard Capital & Consulting či KTP Quantum? Přinejmenším to, že se snaží či snažily své klienty nalákat na známé či důvěryhodné jméno, se kterým ovšem nemají zhola nic společného.

Česká družstevní záložna Fidelity nese stejný název jako největší nebankovní skupina na světě. Fidelity Investments je investiční kolos s patnácti miliony klientů. Je možné, aby obchodní jméno české záložny vycházelo z jeho názvu bez toho, aby mohla být zmíněná záložna právně napadena? V minulosti nalezneme po světě mnoho případů, kdy se nově vznikající firmy pokusily vytěžit třeba jen z části názvu firem světoznámých značek a doplatili na to. Jak je to s touto kampeličkou? Podle Fidelity se záložna nemá čeho bát. Společnost zatím s názvem žádné problémy neměla a navíc není název jejich společnosti zaregistrován jako obchodní značka. 

Dalším případem, kdy se zakladatel společnosti opřel o jméno významného institutu, se v minulosti stala společnost Harvard Capital & Consulting, jejímž zakladatelem byl Viktor Kožený. Název firmy nejspíše Kožený odvodil od večerní školy - Harvard Extension School, jíž absolvoval. Zmíněná škola však nemá, s výjimkou sídla, s Harvardskou univerzitou pranic společného. Firma Harvard Capital & Consulting měla tehdy jasný cíl. Získat od lidí co nejvíce kupónových knížek a za ně pak získat podíly v domácích postkomunistických podnicích. Z tohoto důvodu firma založila několik investičních fondů. Silnou mediální kampaní, a v neposlední řadě také seriózním jménem, se Koženému podařilo přesvědčit značnou část obyvatel, aby mu své kupóny svěřili. Jaká je současná situace s původními Harvardskými fondy přeměněnými na holding, netřeba rozebírat. Několik desítek tisíc investorů se ke svému majetku stále nemůže dostat.

Známé jméno ve svém názvu využila i společnost Wallstreet s.r.o. Svůj rychlý vzestup založila na tom, že svým klientům naslibovala téměř pohádkové zhodnocení jejich investic. Ve chvíli, kdy přesvědčila maximální množství investorů, aby u ní zhodnotili své vklady, je však obrala a následně zanikla.

Velice podobně si vedly také společnosti Futurum Aurum a 1. finanční a stavební koncern, obě v čele s ruským podnikatelem Alimem Karmovem. Ten společnosti zaštítil na první pohled seriózně vyhlížející mi švýcarskými kořeny. Přitom stejně jako v případě Wallstreet s.r.o. sliboval v roce 1995 roční zúročení vkladů až o 25% a získal tím v krátké době přes 2000 lidí. Část prostředků podílníků fondu však Karmov použil na úhradu nezaplaceného úvěru poskytnutého společnosti 1.FSK bankovním domem Skala. O rok později se však přiznal k tomu, že zpronevěřil dokonce 200 tisíc korun a nyní si již odpykává trest.

Ne všechny příklady nalezneme jen v minulosti. Stačí, když si vezmeme na mušku, v současné době na našich stránkách tolik diskutovanou, makléřskou společnost KTP Quantum. Pravdou je, že i ta se dostává do stále větších problémů. Co se jejího názvu týče, vypadá to, že ani KTP Quantum se nechtělo vstoupit na trh pod úplně novým a neznámým jménem.  Vždyť Americké fondy Quantum, spadající pod společnost Quantum Group (jejich zakladatelem je světoznámý finančník George Soros), úspěšně prosperují již desítky let. Jedná se o vysoce spekulativní fondy, které sázejí vypůjčené peníze na akcie, obligace, měny a komodity po celém světě.

Netypickým příkladem jsou také zavádějící jména některých kampeliček. Vzpomeňme například na 1. Francouzskou záložnu, která svůj název odvodila pouze z názvu ulice, kde sídlí, jinak neměla s Francií absolutně nic společného. Jak je vidět, ani honosný název jí úspěch nepřinesl, neboť je momentálně v konkurzu. 

Podobně se prezentuje také Credit – Sparkasse, družstevní záložna. Připomíná vám snad její jméno název německé spořitelny? Také i v tomto případě měl název pouze vyvolat pocit serióznosti, jediné co má však kampelička německého je nejspíš její jméno.

Jak se k tomu staví zákon?

Obchodní zákoník říká, že firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu (s.r.o., a.s. apod.). U fyzické osoby pak zpravidla postačí k odlišení uvedení jiného místa podnikání. Jednoznačným problémem se shoda obchodních jmen stává ve chvíli, kdy jsou obě firmy orientovány na stejnou oblast podnikání a dochází tím k záměně na trhu.

Firma, která ve svém názvu použije např. jméno zavedené zahraniční společnosti, se do problémů nemusí vůbec dostat. Podmínkou je, že zahraniční firma nebude mít svůj název u nás zaregistrován. I přes to však můžete riskovat soud s tím, že vás žalující strana obviní z parazitování na pověsti.

Za hranicemi naší země jsou soudní procesy vyvolané problémem parazitování na pověsti velice běžnou záležitostí.  V Česku se v minulosti vyskytlo pouze pár vlaštovek, které však, jak se ukázalo dokázaly svou klientelu dostatečně oklamat. Při rozhodování o tom, komu své prostředky svěříte, proto doporučujeme nepodléhat lákadlu seriózního jména (netýká se samozřejmě oficiálních poboček zahraničních institucí v ČR), protože se může stát, že společnosti nejsou se svými slavnými protějšky vůbec propojeny a seriózní název je jen zástěrkou pro jejich, ne vždy seriózní, aktivity.

Podařilo se vám někdy nachytat na jméno firmy jen proto, že vám připomínalo název velké známé společnosti? Přinesl vám tento omyl nějaké problémy? Podělte se s námi o vaši zkušenost.