Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pozor na zdanění zahraničních dividend!

aktualizováno 
Investice do cenných papírů mají kromě adrenalinového náboje také méně vzrušující aspekt - daňové povinnosti. Je v zemi kupónové privatizace jasno v daňových otázkách plynoucích z držby cenných papírů? Jak zamíchalo daňovými povinnostmi držitelů cenných papírů rozdělení Československa?

Doma jasno, ale co cizina?

Držitelé domácích cenných papírů si již zvykli na několik obecných pouček v oblasti zdanění cenných papírů. Pokud jim plynou příjmy z držby cenných papírů (dividendy, kupóny), tak je jejich výnos automaticky zdaněn 15 procenty. Držitelé těchto cenných papírů přitom nemají žádnou povinnost, neboť tuto daň za ně odvádí plátce. V případě výnosů z prodeje cenných papírů je pro občany klíčový šestiměsíční daňový test, po jehož uplynutí jsou výnosy z prodeje cenných papírů daňově osvobozeny. Šestiměsíčním časovým testem se přitom rozumí doba mezi nákupem a prodejem cenného papíru. To jsou tedy dvě základní zaklínadla českého investora. Ale co cizina?

Mnoho drobných investorů z kupónové privatizace je v nedbalkách

Zatímco tuzemské dividendy mají povinnost samostatně zdaňovat pouze podnikatelé (rozhodujícím kritériem je jejich evidence v obchodním majetku), tak v případě dividend plynoucích ze zahraničních titulů mají povinnost samostatně zdaňovat všichni poplatníci bez rozdílu. Investice do zahraničních akcií ovšem nemusí být pouze výsadou protřelých investorů.

Checete se dozvědět více o akciích? Informace, statistiky a články k tomuto tématu naleznete ZDE.

Jenom si vzpomeňme na první kolo kupónové privatizace, kdy některý z nás nakoupil akcie některého slovenského podniku. Dnes je ovšem Slovensko stejně jako jakýkoli více či méně vzdálený stát z daňového hlediska zahraničím a na příjemce dividend slovenských podniků se vztahují daňové povinnosti odlišné od těch českých. Při pohledu na nepříliš pozitivní hospodaření slovenských firem se spíše jedná o minimální částky, avšak opomenutí daňových povinností může na doměřené dani a penalizaci znamenat nemilé překvapení. Pojďme ale nejprve od právní úpravy, o kterou se můžeme opřít.

Dividendy a smlouvy o zamezení dvojího zdanění

V porovnání se zdaňováním dividend plynoucích z tuzemských cenných papírů nám vstupuje do hry další prvek, kterým jsou mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Ty zahrnují do termínu dividendy nejen příjmy z držby cenných papírů, ale i kupříkladu příjmy ze zakladatelských podílů v zahraničních společnostech. Z hlediska drobného investora se ovšem raději omezím na dividendy charakteru příjmu z držených akcií zahraničního subjektu. Vlastní způsob zdanění dividendy plynoucí ze zahraničí tedy bude ovlivněn následujícími faktory:

  • Právní formou příjemce dividendy
  • Úpravou ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění a způsobem jakým lze dvojí zdanění vyloučit

První zásadou, kterou by si měli příjemci dividend ze zahraničí uvědomit, je nutnost podávat daňové přiznání. Zákon o daních z příjmů již od roku 2000 pracuje se sníženou sazbou ve výši 15 procent, kterou se zdaňují výnosy z držby cenných papírů. Jenom pro upřesnění dříve to bylo 25 procent. Fyzická osoba občan má v této souvislosti možnost výběru mezi zahrnutím dividendových příjmů buď do samostatného základu daně nebo do dílčího. Jaký je v tom rozdíl?

Vysokopříjmová skupina by měla využít samostatného základu daně

Charakter zdanění fyzických osob předurčuje, kterou volbu (rozhodujeme se mezi samostatným a dílčím základem daně) poplatník zvolí. Samostatný základ daně budou volit poplatníci spadající do druhého a vyššího daňového pásma. Důvodem je zmiňovaná sazba 15 procent, která je rozhodující při zdaňování příjmů ze zahraničních dividend při využití samostatného základu. Pokud by se poplatník pohybující v nejvyšším daňovém pásmu rozhodl pro zahrnutí do dílčího základu daně, pak by i příjmy z dividend byly zdaňovány 32 procenty. Takové rozhodnutí by nebylo příliš racionální. Na druhé straně i zahrnutí zahraničních dividend do dílčího základu daně může mít svoje kouzlo. To se týká buď poplatníků spadajících do prvního daňového pásma nebo kupříkladu živnostníků ve ztrátě.

A k čemu jsou tedy smlouvy o zamezení dvojího zdanění?

Jak z názvu vyplývá, tak tyto smlouvy jsou vytvářeny za cílem odstranění dvojího zdanění. Bohužel neexistuje jednotná smlouva, která by byla shodná pro celý svět. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění nejčastěji určují právo na zdanění dividend státu, v němž je příjemce rezidentem. Jednoznačně ovšem nevylučují ani možnost zdanit tento příjem ve státě, v němž má sídlo plátce. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění pracují v případě dividend s principem takzvaného prostého zápočtu daně. Jak to v praxi vypadá?

Příklad: Představme si poplatníka, kterému plyne z držby akcie (nezahrnuté do obchodního majetku) nejmenované americké společnosti dividenda ve výši 150 USD. V USA byla z této dividendy stržena patnáctiprocentní daň. Poplatník tedy obdržel částku 122,5 USD. Jaké jsou jeho daňové povinnosti? První povinností je zahrnutí této dividendy do příjmů v daňovém přiznání. Předpokládejme, že tak učiní v rámci samostatného základu daně. Ale pozor! Bylo by omylem zahrnout do základu daně již částku sníženou o daň strženou přímo v USA, tedy 122,5 USD.

Zajímají-li vás další informace o fondech, naleznete je v naší specializované sekci ZDE nebo na stránce, která je na fondy přímo zaměřena: fondy.idnes.cz

Pro účely ZDP je třeba pracovat s příjmem nezmenšeným o zaplacenou daň, tedy 150 USD. Následně se tedy na tento základ daně nasadí patnáctiprocentní sazba a vypočte se daňová povinnost. Ta je ovšem rovna dani zaplacené již americkým plátcem. Měl by tedy náš poplatník správci daně něco platit nebo ne? Nikoliv. V souladu s mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění má právo na zápočet daně a jeho daňová povinnost v ČR je tedy vymezena zahrnutím tohoto příjmu do samotného základu daně (nulová daňová povinnost v ČR).

To ovšem nestačí a poplatník musí prokázat správci daně dvě skutečnosti. První podmínkou je prokázání příjmu plynoucího právě z držby CP (dividendy) a nikoli kupříkladu za provedení nějaké úplatné služby (kupříkladu překladu webových stránek americké společnosti do češtiny). Druhým nezbytným předpokladem je doložení, že plátce je skutečně americkým daňovým rezidentem. Bez doložení původu plátce by totiž mohlo dojít ke zneužití smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi USA a ČR. Pokud by totiž byl plátce rezidentem jiného smluvního státu (vztah upravený jinou smlouvou používající nižší daň než 15 procent), pak by nebylo možné započíst celou odvedenou daň (15 procent), nýbrž pouze její část. Zbytek by tedy musel poplatník v Čechách dodanit.

Poplatník inkasující dividendu by si tedy od zahraničního plátce měl vyžádat věrohodný dokument, že se skutečně jedná o příjem v podobě dividendy a zároveň potvrzení od jeho správce daně o jeho daňovém domicilu. Z hlediska výše zdanění, upraveného smlouvou o dvojím zdanění, je rozhodující článek 10 této smlouvy. Tam se stanoví výše daně, která bývá nejčastěji mezi 5 a 15 procenty.

A co vy? Neinkasujete náhodou slovenské dividendy, aniž byste věděli o svých daňových povinnostech? Podělte se s námi o svoje zkušenosti se zdaňováním dividend.

 

Autor:



Nejčtenější

Podnikat začal s 50 tisíci, dnes má světový zvuk a obrat 400 milionů

Tomáš Juřík podniká od svých 26 let.

Tomáš Juřík patří k lidem, kteří umí držet slovo a na tom postavil i své podnikání. První firmu založil před rokem 1989...

Sirotčí penzi zamítáme, dozvídaly se stovky dětí. Pravidla se teď mění

Ilustrační snímek

Přijít o jednoho z rodičů je pro každé dítě těžké životní trauma. Stovky dětí však byly vystaveny i dalšímu šoku....



Daňové přiznání 2017: jak snížit daňový základ a ušetřit na daních

Ilustrační snímek

Uzávěrka daňového přiznání se neúprosně blíží. Máte sjednané životní pojištění, penzijní připojištění, doplňkové...

Dojíždění do práce má na zaměstnance špatný vliv, říkají odborníci

Ilustrační snímek

Lidé, kteří musí absolvovat dlouhé cesty do zaměstnání, bývají častěji nervózní a nespokojení. Dojíždění je totiž...

Hypotéky dál zdražují, a ne málo. Zájem klesá

Ilustrační snímek

Hypoteční rok 2017 byl zakončen průměrnou úrokovou sazbou 2,19 procenta. Leden 2018 potvrdil zdražování hypoték....

Další z rubriky

Šikovně investoval naspořené peníze, teď hraje golf

Ilustrační snímek

Češi začínají objevovat svět investic. Posílají stále více peněz do podílových fondů. Důvodem je fakt, že bankovní...

Škola investora: Nehrajte při zdi, ale pozor na averzi k riziku

Ilustrační snímek

V investování platí více než kdekoli jinde úsloví, že nikdo jiný se lépe nepostará o vaše peníze než vy sami. Jak tedy...

Analýza: Stříbro je investice budoucnosti, jeho cena výrazně poroste

Stříbro je i po letošním růstu téměř 70krát levnější než zlato.

Ke stříbru se poslední dobou upírá pozornost mnoha investorů i zájemců o nové formy spoření. A to dokonce i těch, kteří...

Rozbřesk: Od Škodovky k Lidlu aneb jak v Česku sílí mzdové tlaky…

Rozbřesk: Od Škodovky k Lidlu aneb jak v Česku sílí mzdové tlaky…

Kurzy.cz Mzdové vyjednávání v mladoboleslavské Škodovce jenom potvrzuje, že na českém trhu práce začíná být čím dál větší “teplo...

Najdete na iDNES.cz