Používání služebního mobilního telefonu nebo služebního notebooku už dávno přestalo být výlučně doménou obchodníků. Stále více pracovníků napříč různými profesemi dostává do užívání od zaměstnavatele některé cenné věci v hodnotě od stovek až po desetitisíce korun. Mezi méně časté ale ještě bezpochyby hodnotnější benefity patří automobily nebo například drahá projekční technika (videokamera, projektor atd.).
Sami si uvědomte, zda ztráta vznikla vaší nedbalostí nebo cizím zaviněním
Již po nástupu do zaměstnání si můžete zjistit, jak úzkostlivě dbá zaměstnavatel na ochranu služebních pomůcek. Jestliže vám svěří služební telefon bez podpisu písemného potvrzení, tak to poodhaluje dvě věci. Buď vám bezmezně věří a zřejmě vás považuje za firemní eso, anebo má se zpronevěrami podobného typu malé zkušenosti. Střední či větší firmy se již naučily si krýt záda a každou hodnotnější svěřovanou pracovní pomůcku si nechají zajistit písemným potvrzením. Pokud po vás jako po zaměstnanci nikdo toto potvrzení při předávání konkrétní věci nepožaduje, tak samozřejmě si o něj sami neříkejte. Proč?
Jestliže totiž dojde ke ztrátě takového předmětu, tak neleží nutně odpovědnost za ztrátu na vás. Pakliže ale zaměstnavatel má od vás podepsané potvrzení ohledně převzetí předmětu, tak vám nutně vzniká odpovědnost za jeho ztrátu. Možností jak přijít o notebook nebo mobilní telefon může být samozřejmě mnoho, avšak dokazování vaší neviny je nyní na vás.
Jestliže neprokážete, že se vám ztratil svěřený předmět s cizím zaviněním (krádež, dopravní nehoda apod.), tak odpovídáte za vzniklou škodu. Nejčastěji se to řeší tak, že zaměstnanec na svoje náklady pořídí předmět stejné užitné hodnoty apod. Váš postup záleží na okolnostech nešťastné události, avšak sami asi tušíte, jak ke ztrátě došlo. Pokud jste ztrátu zavinili vlastním přičiněním (například jste zapomněli notebook na střeše auta), tak asi nemá cenu dělat divadlo a nejlepší bude zaměstnavateli vzniklou škodu uhradit některým z výše uvedených způsobů.
Naopak v případě jasného cizího zavinění (někdo vám ukradl notebook ze zamčeného auta), tak máte šanci se odpovědnosti za ztrátu předmětů zbavit. Iniciativa by ovšem opět měla být na vaší straně a vy byste měli prokázat, že jste postupovali při ochraně svěřeného předmětu s maximální opatrností a pachatel ho odcizil při použití násilí. Nezřídka se toto odehrává za asistence policie. Jestliže skutečně prokážete cizí zavinění, tak se odpovědnosti za vzniklou škodu zbavíte.
Zaměstnanec má jednu možnost jak odstoupit od již jednou podepsané dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Platí to pro případ, kdy mu zaměstnavatel nevytvoří podmínky k zajištění ochrany svěřených předmětů proti jejich ztrátě. Toto odstoupení musí být písemné a musí obsahovat odůvodnění (například, že nemá zamykatelnou skříňku pro notebook apod.).
Pozor na okolnosti vedoucí ke ztrátě svěřeného předmětu. Od toho se odvíjí výše náhrady škody
Jestliže k uvedené ztrátě skutečně dojde, tak zaměstnanec je povinen odčinit vzniklou škodu v původní stav (náhradou předmětu) anebo zaplatit zaměstnavateli vzniklou škodu v penězích. To ale nemusí být vše. Zákoník práce říká, že v případě škody způsobené z nedbalosti se může požadovat částka dosahující maximálně čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku. Ale pozor. Toto omezení neplatí pro případ, kdy se prokáže škoda vzniklá úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem návykových látek.
Maximální pozor by si měli dát především ti, kteří mají svěřené pracovní pomůcky obsahující nějaká citlivá podniková data. Představme si situaci, kdy dojde ke ztrátě notebooku obsahujícího nějaké firemní know-how a při šetření policie vyjde na povrch, že byl notebook odcizen v součinnosti se zaměstnancem (úmyslně). V takovém případě již žádný limit pro odpovědnost za náhradu škody neplatí. Navíc může zaměstnavatel i požadovat náhradu ušlého zisku. To už může být a většinou taky je pro peněženku zaměstnance fatální. Právě z toho důvodu by si měl zaměstnanec dvojnásob krýt záda a postupovat se svěřenými předměty velmi opatrně.
