Zvláštní zákon, který by monitorování práce zaměstnance upravoval, v Česku zatím neexistuje. V některých západoevropských zemích je využití kamery na pracovišti povoleno pouze se souhlasem zaměstnanců. Zaměstnavatel je přitom musí informovat o důvodech, proč mají být během práce sledováni. Dále má povinnost seznámit je se všemi hledisky, jež taková kontrola obnáší. Konkrétně je povoleno kameru použít ke sledování výrobního postupu, dodržování bezpečnostních pravidel při práci. Její instalace má sloužit i k prevenci ochrany majetku zaměstnavatele.
Kamery na českých pracovištích
Advokát specializující se na bezpečnost dat a ochranu informací Martin Maisner míní, že jedním z východisek při posuzování kamerového monitoringu je následující skutečnost: podle českého zákoníku práce má zaměstnavatel poněkud kuriózně nejen právo, ale dokonce povinnost rozdělovat a kontrolovat práci zaměstnanců. To proto, že zákon nečiní rozdíl mezi zaměstnavatelem soukromým a veřejnou správou. Monitorování zaměstnanců je tedy v určitém smyslu možno považovat za nástroj kontroly výkonu práce. Průmyslová kamera umístěná ve výrobní hale nebo píchačky na vrátnici jsou tradičními prostředky, které zaměstnavatel pro tento účel využívá. Podle právníka Libora Hůly, zabývajícího se pracovním právem, i přes absenci zvláštního zákona v Čechách však platí, že pokud zaměstnavatel chce sledovat pracovní činnost zaměstnance průmyslovou televizí, musí jej s tím
|
Soukromí a paragrafy |
|
* Podle § 11 občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. |
|
* Podle § 12 občanského zákoníku písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením (svolení není třeba, použijíli se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona). |
Pozor na zneužití kamery
"Zaměstnavatel nám nainstaloval kamery k pokladnám, aby prý zjistil, jak jednáme se zákazníkem a jak jsme rychlé. Řekl, že když zjistí nedostatky, zkrátí nám mzdu," říká pracovnice obchodu s potravinami v Praze, která z obav z postihu nechce být jmenována. Neví však, jestli zaměstnavatel může takto získané informace proti pracovníkům použít. K tomu právník Hůla poznamenává, že za případné nedostatky v činnosti zaměstnavatel nemůže krátit mzdu bez souhlasu pracovníka. Ovšem s výjimkou případů, kdy lze krátit nadtarifní složky mzdy na základě prémiového řádu, nebo písemně stanoveného předpisu o krácení nadtarifní složky mzdy, s nímž byli zaměstnanci předem seznámeni.
"Jiná situace by nastala, kdyby byl průmyslovou kamerou zachycen nesprávný výrobní postup nebo vynechání některých operací. Pak by ke krácení mzdy mohlo dojít. I takové opatření však musí být projednáno se zaměstnancem a ten by měl s provedeným krácením vyslovit souhlas," radí Libor Hůla. V případě, že by byl průmyslovou kamerou zachycen trestný čin nebo čin vedoucí k poškození zaměstnavatele, má právo domáhat se náhrady škody jednáním se zaměstnancem, nebo dát záležitost k prošetření soudu.
Sledování v Americe
Alena Kořínková, manažerka LMC, provozovatele internetových stránek jobs.cz, potvrzuje, že názor na sledování pracovníků kamerou není jednoznačný například ani v Americe. Tam jdou v monitoringu zaměstnanců, který podchytí i soukromé telefonáty, surfování po internetu a
|
Pokud jste natáčeni na kameru a stresuje vás to, pojďme se podívat, jak se můžete na tomto pracovišti uvolnit. |
Jsou uvedeni do práce na fiktivní pracovní pozice a jejich pracovní povinností je pouze jedno: dívat se, co dělají v práci kolegové, a referovat o tom jejich nadřízeným. Podobné snahy firem mít zaměstnance takřka stále na očích samozřejmě vzbuzují otázku, zda se tím neporušuje některé z osobních práv monitorovaných pracovníků. Všechny tyto aktivity jsou totiž z hlediska práva na soukromí značně diskutabilní.
