Práce přesčas

  • 1
Nedávno jsem se dozvěděl, že za práci přesčas má zaměstnanec nárok nejméně na 25 procent průměrné mzdy. U firmy, kde pracuji dva roky a odpracoval jsem nejméně 300 hodin práce přesčas, mi tyto hodiny nebyly nijak zvýhodněny.

Na výplatní pásce jsem však měl hodiny nad rámec pracovní doby uvedeny. Existuje možnost donutit zaměstnavatele, aby příplatek za práci přesčas proplácel?

Zdeněk Tichý, Praha

Česká republika patří mezi státy Evropské unie s nejdelší pracovní dobou. Přesto řada zaměstnavatelů požaduje na zaměstnancích, aby odpracovali další hodiny nad rámec stanovené pracovní doby. V mnohých případech to není nutné, protože se většina pracovních problémů dá řešit lepší organizací práce a využíváním pracovní doby. Podle § 96 zákoníku práce může zaměstnavatel nařídit práci přesčas pouze ve výjimečných případech, a to až do rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Další přesčasové hodiny již nemůže nařizovat, ale zaměstnanec je může odpracovat, jestliže s nimi souhlasí. Podle § 5 zákona o mzdě č. 1/1992 Sb. má zaměstnanec nárok za každou hodinu práce přesčas na příplatek nejméně ve výši 25 procent průměrné hodinové mzdy, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna v rozsahu odpracovaných přesčasových hodin.

To znamená, že pokud vám firma proplácela přesčasovou práci bez přesčasového příplatku a pokud vám neposkytla ani náhradní volno a ani jste neměl přímo v pracovní smlouvě stanovenou mzdu včetně případné práce přesčas, pak můžete požadovat dodatečné vyplacení příplatku až tři roky zpět podle ustanovení § 263 zákoníku práce.

Kvůli velkým zakázkám a častým poruchám strojů nestíháme v naší firmě plnit plán výroby v běžném pracovním týdnu. Zaměstnavatel nám tedy nařizuje práci přesčas o víkendech. Myslíme si, že na to nemá právo. Navíc u nás nejsou odbory, se kterými by vedení mělo jednat. Kde je vlastně pravda?

Pavel Drábek, Zlín

I zde je třeba odkázat na znění § 96 zákoníku práce, kde se kromě jiného stanoví, že ve výjimečných případech může zaměstnavatel nařídit konání práce přesčas i na dny pracovního klidu, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 91, to znamená, jde-li o provozní důvody, případně je-li to nezbytné. Ve vašem případě by muselo jít o některý z případů vyjmenovaných v tomto paragrafu. Zásadně podle zákoníku práce má zaměstnavatel právo nařizovat zaměstnanci konání práce přesčas až do 150 hodin v kalendářním roce. Vkaždém případě pak musí zaměstnavatel za přesčasovou práci poskytnout náhradní volno nebo příplatek nejméně ve výši 25 procent průměrného výdělku. Pokud máte pochybnosti o správnosti postupu zaměstnavatele, máte možnost se obrátit se svou stížností na příslušný inspektorát práce, a požádat ho, aby přešetřil postup zaměstnavatele.

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

,