Pracuji na obchodním oddělení velké nadnárodní společnost, dvě kolegyně mají dovolenou a tak šéf přišel s tím, že budu mít příštích 14 dnů přesčasy, abych udělala aspoň nejnutnější práci i za ně. Pokud vím, podle zákoníku práce smí zaměstnavatel nařídit přesčas jen z vážných provozních důvodů. Kdo rozhodne, co je vážný provozní důvod?
Vážný provozní důvod posuzuje zaměstnavatel. Definici toho, co jsou vážné provozní důvody, nenajdeme ani v zákoně, ani v judikatuře. Vždy tedy záleží na konkrétním charakteru práce a podmínkách zaměstnavatele, na momentální situaci se zakázkami a dalších faktorech. Protože práci přesčas je nutno předem projednat s odbory, mají někteří zaměstnavatelé vymezeno, co jsou vážné provozní důvody v rámci smluv s odbory. Nařízení práce přesčas by rozhodně nemělo být účelové, ale zcela výjimečné.
Může mi tedy šéf nařídit přesčas jen proto, že kolegyně jsou na dovolené?
Pokud je to nezbytné k plnění minimálně alespoň základních funkcí zaměstnavatele, lze obecně nařídit práci přesčas i z důvodů čerpání dovolených ze strany kolegů v práci. Na dovolenou přece občas potřebuje každý, a pokud chce zaměstnavatel vycházet vstříc zaměstnancům, pak si nedokážu představit, jakým jiným způsobem krom neudělení dovolené by to mohl zorganizovat.
Jsem jako matka samoživitelka více chráněna? Můžu přesčasy odmítnout?
Můžete odmítnout uzavřít dohodu na práce přesčas nad rámec zákonných limitů (8 hodin týdně a 150 hodin ročně), ale nařízenou práci přesčas, pokud jste nepřekročila zákonný limit, odmítnout nemůžete. Zákon v tomto smyslu nezvýhodňuje nikoho, ani matky samoživitelky. Mám za to, že jedinou teoretickou výjimku, kdy můžete odmítnout práci přesčas, představuje ohrožení zdraví či života. Je však třeba si uvědomit, že dokazovat to budete vy jako zaměstnanec a nedokážu si představit, jak by mohlo několik hodin přesčasů ohrozit zdraví či život.
Co se stane, pokud přece jen odmítnu?
Pokud nařízenou práci přesčas odmítnete, vystavujete se nebezpečí finančních i jiných postihů ze strany zaměstnavatele (např. prémie jsou nenárokovou složkou mzdy). Je pravděpodobné, že pokud by došlo k soudnímu projednávání závažnějšího postihu ze strany zaměstnavatele a soud by zjistil, že nebyla práce přesčas předem projednána s odborovou organizací, nebo že nebyly splněny jiné podmínky pro práci přesčas, postih by zrušil. Ovšem to byste se musela soudit.
Práce přesčas je nezdravá
Čeští zaměstnanci podle údajů Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí loňského roku odpracovali nejméně přesčasů za posledních pět let. Sestupný trend je lidskému zdraví prospěšný. Práce přesčas totiž podle výzkumů zvyšuje riziko mozkové mrtvice, zhoršuje mentální zdraví a přispívá k nezdravému životnímu stylu. Vede k menší spokojenosti lidí v práci, a tudíž i k nižší pracovní produktivitě.
Může se hodit |
„Firmy by měly své zaměstnance podporovat v tom, aby si udržovali zdravou work-life balance. Neměly by trvat na práci přesčas, není-li to bezpodmínečně nutné, a měly by pracovníkům zajistit takové podmínky, aby své úkoly zvládali v předepsané pracovní době. Tedy například zlepšit komunikaci, aby nedocházelo k prostojům kvůli nejasnému zadání, redukovat porady na nezbytnou míru nebo omezit přístup zaměstnanců k různým ‚zabijákům času‘, jako je například internet,“ doporučuje personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz.
Pamatujte si:
- Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně.
- Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.
- Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
- Podle zákoníku práce je možné práci přesčas konat pouze výjimečně. Zaměstnavatel je oprávněn nařídit zaměstnanci práci přesčas, ale jen z vážných provozních důvodů.
- Práce přesčas nesmí přesáhnout více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rozsah je práce přesčas možná pouze na základě dohody se zaměstnancem.
- Práci nad rámec dohodnutého úvazku ani práci přesčas ve smyslu zákoníku práce nemůže zaměstnavatel jednostranně nařídit zaměstnanci pracujícímu na kratší úvazek, těhotné zaměstnankyni, zaměstnanci mladšímu 18 let nebo zaměstnanci, který pečuje o dítě do jednoho roku.
- Za práci přesčas náleží zaměstnanci příplatek ve výši 25 procent. Příplatek zaměstnanci nenáleží, pokud je mzda sjednána již s přihlédnutím k práci přesčas nebo pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku.
