„Nemůžu se dočkat, až si večer otevřu lahev vína. Mám toho za celý den dost.“ Jestli si něco podobného říkáte často, možná patříte do rizikové skupiny, na kterou před nedávnem upozornil finský výzkum. Z něj vyplynulo, že delší pracovní doba zvyšuje pravděpodobnost nezdravého popíjení o 11 procent. Zkoumaný vzorek byl opravdu početný, odpovídalo přes 300 tisíc lidí ze 14 zemí světa. A co bylo podle vědců označeno za „už nebezpečné pití“? U mužů tři piva denně a u žen dvě sklenice vína.
FaktaČeši patří mezi největší konzumenty alkoholu na světě. V naší společnosti jsou zhruba 3 % lidí těžce závislých na alkoholu, dalších 15 až 20 % lidí konzumuje alkohol ohrožujícím způsobem, a 10 procent je abstinentů. Ostatní pijí zatím v normě. Ze závislosti na alkoholu se nyní léčí asi 25 tisíc lidí. |
Podle studie jsou přesčasy nešvarem zvláště u manažerů a specialistů. Ti se totiž snaží co nejrychleji růst v kariérním žebříčku, a v práci tak tráví hodně času. Láká je vidina vyššího platu a lepších pracovních podmínek.
„Ačkoliv na jedné straně existují názory, že alkohol pomáhá zmírnit stres, na druhé může vést k obtížím v podobě nízkého pracovního výkonu, snížené schopnosti rozhodování a také k většímu počtu pracovních úrazů,“ upozorňují autoři výzkumu z Finského institutu ochrany zdraví při práci. Publikovali ho v časopise British Medical Journal.
Především ale může holdování alkoholu vést ke zdravotním problémům, například k onemocnění jater, srdce, k výskytu rakovinových nádorů, mrtvice a dušeních poruch.
Roli hrají rodinné vzory i směnný provoz
Podle psychologa Dalibora Špoka je studie zajímavá, a to i přesto, že zachycený rozdíl není příliš vysoký. „Existují významnější faktory, které zvyšují riziko nadměrné konzumace alkoholu než počet hodin strávený v práci. Těmi jsou například deprese, sebekontrola, rodinná anamnéza a vzory, sociální a výchovné prostředí. Na druhou stranu se však v případě počtu odpracovaných hodin může jednat o jeden z faktorů, který se nakonec stane pomyslným jazýčkem na vahách,“ říká psycholog, podle něhož je naše kultura k alkoholu velmi tolerantní. Češi totiž patří k největším konzumentům alkoholu na světě.
Kde hledat pomoc?
Kromě profesionální léčby lze využít Anonymní alkoholiky. Jde o společenství žen a mužů, kteří spolu sdílejí zkušenosti, sílu a naději, že dovedou vyřešit svůj společný problém a pomoci ostatním k uzdravení z alkoholismu. Jediným požadavkem pro členství je touha přestat pít.
|
Podle primáře mužského oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice a uznávaného odborníka Karla Nešpora významně usnadňuje cestu k alkoholu jeho dostupnost na pracovišti. „Proto se často setkáváme například se závislými kuchaři nebo číšníky. Ti vyhledávají odbornou pomoc častěji než zmiňovaní manažeři,“ říká Karel Nešpor.
Ženy pijí podle něj méně než muži a mají k tomu biologické důvody. „Závislost se totiž u žen vytváří rychleji. Dříve u nich dochází ke zdravotním problémům. Alkohol zvyšuje riziko rakoviny prsu už po malých dávkách,“ upozorňuje psychiatr Karel Nešpor.
Dvě deci, nebo litr? Co je v normě?
V některých odborných studiích lze najít doporučené množství alkoholu, které je ještě „v normě“. Britští zdravotníci například uvádějí, že dvě piva denně nebo čtvrt litru vína se dá ještě tolerovat. Podle českých odborníků je ovšem takovou hranici velmi těžké určit.
Hledáte novou práci?Vybírejte z denně žhavých pracovních nabídek na jobDNES.cz. Nestůjte v koutě a jděte práci naproti. Zaujměte profesionálním CV. Vytvořte si jej zdarma. |
„Stopadesátikilový stěhovák jistě snese větší množství alkoholu než padesátikilová studentka. Obecně je nadměrná konzumace taková, kdy kvůli kocovině, nevýkonnosti či ztrátě motivace máme opakovaně a dlouhodobě problémy v pracovní, sociální, osobní, zdravotní, morální a vztahové oblasti. Je třeba se zamyslet také ve chvíli, kdy nás na pití někdo z přátel či příbuzných upozorňuje,“ říká psycholog Dalibor Špok.
A kdy už jde o závislost? Klíčovým znakem je zhoršené sebeovládání, tedy pití při nevhodných příležitostech nebo ve větší míře, než dotyčný chtěl. „Takový člověk kvůli alkoholu zanedbá pracovní povinnosti. Pak to chce vynahradit zvýšeným úsilím. Jenže únava z práce ještě zhorší jeho sebeovládání a on se zase opije. Z tohoto bludného kruhu pomůže jedině střízlivost a zdravější způsob života,“ radí Karel Nešpor a dodává: „Přiměřeně pracovat je bezpečné a zdravé. Je to podobné jako s jídlem. Takže pracujme a jezme s rozumem.“
