Jestliže musí zaměstnanec do práce ve státní svátek, má automaticky nárok na příplatek?
Pokud zaměstnanec pracuje ve svátek, náleží mu mzda a nárok na náhradní volno v rozsahu práce, kterou ve svátek vykonal. Podle zákoníku práce je však volno nadřazené penězům. Tedy, pokud zaměstnanec pracuje ve svátek, zaměstnavatel mu nejprve musí nabídnout možnost náhradního volna, až druhou možností je příplatek.
Náhradní volno musí zaměstnavatel poskytnout nejpozději do tří měsíců. Pokud tak neučiní, zaměstnanec má automaticky nárok na příplatek. Zaměstnanec se ale může hned na začátku se zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí příplatku ke mzdě namísto náhradního volna. S tímto však musí obě strany souhlasit.
Jak vysoký musí být příplatek za práci ve svátek?
Příplatek se rovná minimálně 100 % průměrného denního platu či mzdy. Například při hodinové mzdě 100 korun má zaměstnanec za práci ve státní svátek nárok na 200 korun.
Co když zaměstnavatel svému zaměstnanci den náhradního volna nařídí na konkrétní datum, a to i přesto, že zaměstnanci tento den nevyhovuje a raději by si náhradní volno za odpracovaný státní svátek vybral v jiný den. Má na to zaměstnavatel nárok?
Ohledně čerpání náhradního volna by v ideálním případě mělo dojít mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k dohodě. Nedojde-li k ní, zákon pak omezuje dobu možného vybrání náhradního volna na tři kalendářní měsíce po výkonu práce. Nedohodnou-li se na žádném termínu a zaměstnavatel tak nesplnil povinnost poskytnout zaměstnanci náhradní volno, pak je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zaplatit příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku.
Jaká pravidla platí, když státní svátek připadne na běžný pracovní den a zaměstnanci tak mají volno?
Jestliže státní svátek připadne na běžný pracovní den, tedy den, kdy by do práce za normálních okolností zaměstnanec šel, náleží zaměstnanci volno a náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného denního platu či mzdy. Tyto volné dny přitom není nutné napracovat.
Co když se stane, že zaměstnavatel sice po zaměstnancích nepožaduje práci ve státní svátek, takže zaměstnanci mají v ten den volno, ale chce po nich, aby si státní svátek napracovali. Jak je to podle zákona?
Pokud by zaměstnavatel po zaměstnancích vyžadoval, aby si státní svátek napracovali, jednalo by se o nařízení práce přesčas a podle toho by pak měli být zaměstnanci odměňováni. Náležel by jim tedy příplatek ve výši minimálně 25 % průměrného výdělku či dohodnuté náhradní volno.
Advokát Petr Novák
 |
Jak je to s prací ve státní svátek v nepřetržitém směnném provozu?
Pokud se jedná o nepřetržitý provoz, státní svátek nezačíná půlnocí, ale nástupem zaměstnanců, kteří v den pracovního svátku nastupují do směny jako první. Státní svátek tedy může začít například v 6 hodin ráno příchodem ranní směny a bude běžet následujících 24 hodin.
V praxi to znamená, že když zaměstnanec začíná svou směnu ve 22 hodin běžného dne a pracuje do 6 hodin dne, na který připadl státní svátek, nárok na příplatek za tento svátek nemá, protože začátek státního svátku je určen na 6. hodinu ranní v den svátku. Naopak směna, která v den svátku přijde ve 22 a končí v 6, tedy reálně pracovala pouze dvě hodiny státního svátku, má nárok na příplatek za celou směnu.
Co když má zaměstnanec letos zakoupené letenky na 5. nebo 6. července a chce odletět na dovolenou ve státní svátek, zaměstnavatel mu však nařídí, aby v tyto státní svátky pracoval. Má na to právo? A jak je to s úhradou za propadlé letenky?
Práci ve státní svátek může zaměstnavatelem nařídit jen ve výjimečných a opodstatněných případech. Jedná se zejména o naléhavé opravy, vykládací a nakládací práce, inventury nebo práce při živelních katastrofách. Ohledně nařízení práce ve svátek, ve který měl mít zaměstnanec volno, a proplacení marně vynaložených nákladů během volna zákoník práce mlčí. Proplacení nákladů vynaložených například právě na letenky je výslovně spojeno jenom s případem zrušení nebo odvolání zaměstnance z dovolené.
Zaměstnanci lze v takovém případě doporučit, aby si dovolenou nahlásil i na svátek, respektive aby mu ji zaměstnavatel schválil. Tento den se mu pak nebude započítávat do dovolené a bude mu za něj náležet náhrada mzdy za svátek, nikoliv za dovolenou. Avšak na případy, kdy bude práce na tento den nařízena, se tím pádem uplatní ustanovení upravující podmínky zrušení dovolené či odvolání zaměstnance z dovolené, a zaměstnanci tak bude příslušet náhrada nákladů, které v souvislosti s neuskutečněním či přerušením dovolené vznikly.
Jak je to s prací ve svátek v případě, že zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo na dohodu o provedení práce (DPP)?
Při práci na DPP nebo DPČ zaměstnanci nenáleží žádný příplatek za práci ve státní svátek, pokud to v dohodě není sjednáno jinak.
