V případě, že vám zaměstnavatel dobrovolně nevyplácí vše, nač máte nárok, a to dokonce i přes vaše upozornění, nezbývá než se obrátit na příslušný soud. Ilustrační snímek

V případě, že vám zaměstnavatel dobrovolně nevyplácí vše, nač máte nárok, a to dokonce i přes vaše upozornění, nezbývá než se obrátit na příslušný soud. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pracuji ve ztíženém prostředí a zaměstnavatel mi nechce dát příplatek

  • 11
Jak je to podle zákona s příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí? Na co má pracovník nárok a co musí udělat zaměstnavatel? Na dotaz čtenáře odpovídá advokát Jan Kozubek z kanceláře Becker & Poliakoff.

Jsem fyzioterapeut. Pracuji na odděleních ARO a JIP, která patří do oblasti práce ve ztíženém prostředí. Mám nárok na příplatek za tuto práci? Nemocnice tvrdí, že ne.
Zaměstnanci, který pobírá mzdu, náleží podle zákoníku práce za práci ve ztíženém pracovním prostředí, kde je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi, které vyplývají z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění, vedle vlastní mzdy i měsíční příplatek, a to nejméně ve výši 10 procent z minimální mzdy (nyní 8 500 korun měsíčně). Jde o minimum, zaměstnavatel se může rozhodnout a dávat příplatek vyšší než stanoví zákoník práce a nařízení. Snížení příplatku nebo jeho neposkytování ze stanovených důvodů ovšem není možné, ani kdyby s tím zaměstnanec souhlasil.

Tomu zaměstnanci, který pobírá plat, pak náleží příplatek v rozmezí 400 až 
1 400 korun k měsíčnímu platu. Navíc u zaměstnanců, kteří berou plat, existuje vedle příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí také takzvaný zvláštní příplatek, který se přiznává a vyplácí nezávisle na příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a poskytuje se za práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy.

Výši příplatku a podmínky jeho přiznání dále rozpracovává nařízení vlády č. 564/2006 Sb. v § 8, kde se stanoví, že zvláštní příplatek náleží při existenci ztěžujících vlivů působících na pracovní podmínky.

Jednotlivé ztěžující vlivy jsou pak vypočteny v příloze č. 6 tohoto nařízení a dále podle závažnosti rozdělují ztížené pracovní podmínky na jednotlivé skupiny, podle nichž je odstupňovaná výše příplatku podle závažnosti ztížení.

Abychom rozpoznali ztížené prostředí, je nutné nahlédnout do nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které vypočítává v § 6 odst. 2. jednotlivé ztěžující vlivy, v jejichž důsledku vzniká ztížené prostředí pro práci.

Jan Kozubek, advokát

Mám tedy jako fyzioterapeut na tento příplatek nárok?
Z analýzy nařízení upravující práci ve ztíženém prostředí lze dojít k závěru, že nemáte v pozici fyzioterapeuta nárok na výplatu příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, přičemž v daném případě není ani rozhodující, zda pobíráte mzdu, nebo plat, protože výkon práce fyzioterapeuta nelze podřadit pod nabízené možnosti ztížení.

Pokud však pobíráte plat, přichází v úvahu výplata již zmíněného zvláštního příplatku a to ve II. skupině v rozpětí od 600 do 2 000 korun  měsíčně za soustavné poskytování zdravotní péče na JIP a ARO s tím, že o jeho konkrétní výši by rozhodl zaměstnavatel.

Nemocnice tvrdí, že musí jít o soustavně poskytovanou zdravotnickou péči a argumentuje tím, že pokud nejsem na pracovišti celý den, nemám na zvláštní příplatek nárok. Jak to je?
V tomto ohledu může být problematické slovo „soustavné“, neboť ani zákon ani žádný ze souvisejících předpisů tento pojem nedefinuje. Soudní rozhodnutí se sice již v dřívější době tomuto termínu věnovala, ale v jiných případech. Pokud zákon nebo nařízení nedefinuje tento pojem, je možno vycházet z gramatického a logického výkladu. Termínem soustavně můžeme tedy chápat něco dlouhodobého, trvalého nebo opakujícího se, a v případě negativního vymezení tak lze chápat soustavnost za činnost, která není nahodilá ani příležitostná.

Lze tedy konstatovat, že nárok na vyplacení zvláštního příplatku ve vašem případě je po právu, pobíráte-li plat, za předpokladu zachování soustavnosti poskytování zdravotní péče. Příplatek vám nepřísluší k jednotlivým odpracovaným hodinám, ale pouze paušálně, čili jednou za měsíc.

Co mám dělat, když mi příplatek nevyplatí? 
V případě, že vám zaměstnavatel „dobrovolně“ nevyplácí vše, nač máte nárok, a to dokonce i přes vaše upozornění, nezbývá než se obrátit na příslušný soud, který by se zároveň mohl či měl ve svém rozhodování zabývat i tím, zda ve vašem případě bylo splněno kriterium soustavnosti.