Ideální řešení je ,se osamostatnit, založit si vlastní firmu, živnost a pracovat na SVÉM...... budovat kariéru v byrokracii nechat neschopným...

Každý má jinou povahu, já bych asi nemohl nikoho zaměstnávat, raději dělám na sebe. Někomu zase vyhovuje být zaměstnancem a někomu zase zaměstnavatelem. Pokud bych si už musel vybrat nezi těmito způsoby obživy, asi bych byl raději zaměstnancem, ale to je každého věc.

Úplně mě rozsekávají ty historky lidí opouštějících práci, protože jim neumožnila "kariérní růst". Co přesně očekávala vystudovaná knihovnice ve své první práci, že se z ní stane po třech měsících vedoucí, a po roce ředitelka (zeměkoule)?

Realisticky - na některých pozicích/oborech nějaký kariérní růst nedává smysl, nebo neexistuje. Teda jasně, paní může třeba místo obracení cheeseburgerů obracet hamburgery, nebo za pár let povýšit na pozici s krátkým tričkem a límečkem, ale to je tak všecko.

Přesně Karierní růst na pozici knihovnice...to mě rozsekalo.

"vizualizaci změn a vyčíslení efektivity"

To je presne duvod, proc jsem odesel z korporace, o ktery jsem si predtim myslel, ze dela uzitecny veci :)

Největší zklamání ve výrobních procesech bývá z kolegů pracujících na 200% za hubičku...

Mimo města se většinou přidává práce a zpevňují normy.

Jde o to kde. V nějakém zapadákově se dá nastoupit za dvacet. V Práglu nebo Brně pod třicet živoříte. Za čtyřicet už se to dá. Ale furt žádná sláva tady s těma nájmama. Leda spolubydlet.

...

Aby uspěl, smířil se i s nižším platem (23 tisíc korun hrubého), který neodpovídal jeho pozici ani vzdělání

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-zamestnani-absolventi-prvni-zkusenost-vztahy-s-kolegy-pum-/podnikani.aspx?c=A180417_100446_podnikani_kho

A co by Lukáš chtěl, když je ucho po škole? Aby měl nástupní plat 40 klacků? Lukáš by měl pochopit, že plat se nedává podle vzdělání, ale podle přínosu pro firmu a praktických zkušeností. Pokud přišel čerstvě ze škole, co očekává?

V dnešní době minimálně 30-40, jako většina absolventů. Člověk už ale musí mít nějakou praxi při škole a nebát se říct si o peníze, umět vyjednávat a nebrat první nabídku. Dnes je obrovský nedostatek lidí.

Mé práci vůbec nerozuměl, ale spoléhal na to, že to nějak zvládnu, i když sám netušil jak. Nemohla jsem se o něj opřít, když bylo potřeba,“ vypráví Barbora

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-zamestnani-absolventi-prvni-zkusenost-vztahy-s-kolegy-pum-/podnikani.aspx?c=A180417_100446_podnikani_kho

Barbora asi ještě nepochopila, že šéf si najímá na práci lidi, kteří práci rozumí a dokážou ji udělat sami. Kdyby činnosti, co má zaměstnanec dělat, rozuměl šéf na 100%, nemusí si toho zaměstnance najímat. Šéf není tatínek, kterému se může holčička vyplakat na ramenu.

Když si najmu řemeslníka, taky se spoléhám, že to zvládne, i když sám netuším, jak se to dělá. Proto si ho taky najímám. A rozhodně nečekám, že se bude o mě řemeslník opírat, když si nebude vědět rady.

Najmout si řemeslníka a řídit lidi je podstatný rozdíl ... je smutné, že to nechápete.

Pokud mají kolegové v první práci přístup "rozplánuj si to až do důchodu" a tomu odpovídající pracovní morálku, je rada jediná: nohy na ramena a pryč.

Pokud totiž přistoupíte na jejich hru a přizpůsobíte se jejich režimu, může se z vás do budoucna snadno stát nezaměstnatelné netáhlo.

A víte, že to spoustě lidí vyhovuje? To je prostě socík. Úředníci jsou v tom kovaní.

všem mladým chybí hlavně tah na branku, kreativita a sebereflexe

a ne spíš všem starým?