..40 let dojíždím do práce a je to horší a horší..zvlášť od září "díky" slavnému PIDu (Pražská integrovaná doprava, ač nejezdím do Prahy ale Kladno a pár stanic za Slaný) travím na cestě mnohem více času..3-4 hodiny denně..o úrovni cestování ani nemnluvím..Je to hnus..

já dojíždím do práce +/- 2 hodiny 15 minut - nestresuje mě to, ale vadí mi to. Ale jako platit v Praze 15 000 Kč za nájem nebudu, to raději prostě budu dojíždět no...

Samozřejmě. Proto chodím do práce pěšky.

Myslim ze vice vystresovany a ve financni tisni bych byl, kdybych mel platit bydlerni v miste vykonu prace. Tahle dedukce jim moc nesedi, Manas.

dojíždím do továrny 1200 metrů, už 36 let a vyjíždím pět minut před začátlem pracovní doby, to je tak ideální, nikdy jsem nechtěl daleko dojíždět, tak jsem si našel práci v nejbližší továrně a myslím, že jsem za ty roky ušetřil spoustu času, než kdybych jezdil každej den hodinu či dvě

No vidíte, já dojíždím do práce třeba i přes 200 km denně. Také bych mohl mít práci hned za rohem, ale měsíčně bych přišel o cca 20 - 25 tis. kč.

V práci jsou pro zdraví mnohem nebezpečnější klimatizace foukající studený vzduch 8 hodin na krk a "open space" kanceláře, kde na jednom konci zakašle někdo s chřipkou a během chvíle to klimatizace rozfouká po celé kanceláři na ostatní.

Je to jinak. Díky chamtivosti dopravních podniků, které neustále optimalizují a optimalizují spoje se stává, že linky na sebe nenavazují, což je stresující, a dopravní prostředky jsou přeplněné, takže v stoje se docela blbě čte, čímž by se dal příjemně ukrátit čas. Nemluvě o přenášení nemocí lidmi, kteří nepoužívají kapesníky. Kašlou do ruky, tím proud bakterií a virů přesměrují od lidí, kteří jsou před nimi na lidi sedící vedle nich a pak takto pokašlanou rukou při vystupování sáhnou na trubky držadel, kde to chytí i ti, co jsou od nich dál.

IDOS nefunguje. Musím jezdit o spoje dřív, abych chytil ty, na které to má navázat a pak také pánové zapomněli na čas přechodu ze zastávky na zastávku, takže tam jsou oba autobusy najednou, ale nestihnu na ně dojít.

A ještě jedna věc, co mne zaručeně vystresuje je, že volám ke klientovi, že stojím na zastávce a bus/tram zatím nedorazily a že přijedu o něco později a dostanu vynadáno..... Jak vysvětlit, že jsou okolnosti, které vážně neovlivním?

A co vyrážet na schůzku s dostatečnou časovou rezervou? To snad dokážete ovlivnit, ne? Nebo je zatím jen pohodlnost?

Já jezdím po Praze, nestresuje mne dojíždění jako takové, protože si čtu... co mne stresuje je čekání na zastávkách, protože jízdní řády by měly mít označení jako "orientační" Jo, a pak mne vystresuje, když už tak neutěšenou situaci zkomplikuje parta ubožáků s taxikama........

Dojíždění mě opravdu stresovalo, hlavně neustálé zpoždění vlaků na trati. Radeji jsem se přestěhovala přímo do města a ted to mám do práce. 20min(od dveří ke dveřím) za tři roky jeden problém s autobusem, mužů spát déle a o víkendu mam vic energie s dětmi jezdit na výlety. Mužů děti dříve vyzvedávat ze školky a anineni takový problém s více kroužky, mohou jich mit více, nez kdybychom bydleli za městem. Raději se stěhovat, než trpět dennodenním dojížděním.

to vám gratuluji, bohužel ne každý má tu možnost (přestěhovat dětem školu, dovolit si vyšší nájemné, nebo vyšší investici do bytu)