1. Delší dovolená je základ
Podle psychologů trvá několik dnů, než člověk přivykne novému režimu a prostředí, zejména pokud cestuje do vzdálenější destinace a stráví mnoho hodin na cestě. Pár dnů před koncem dovolené se už pak zase psychicky připravuje na návrat do práce.
Pro dostatečný odpočinek během dovolené je tedy dobré, aby si alespoň jednou ročně vybrali zaměstnanci dovolenou v délce nejméně dvou týdnů. Jedině tak budou mít prostor načerpat síly.
2. Ať si vybírají, co chtějí
Podpora dovolených patřila mezi zaměstnanci vždy k nejžádanějším benefitům. Kromě finančního příspěvku již dříve přispívali zaměstnavatelé na dovolenou poukázkami, které se využívaly přímo na rekreaci, nebo poukázkami na volnočasové aktivity.
Do dnešních dnů také přežívají „podnikové“ chalupy či rekreační areály, které zaměstnanci mohli využívat s výrazným příspěvkem zaměstnavatele.
Tato zařízení ovšem uspokojí pouze část zaměstnanců. Ne každý chce trávit dovolenou se svými kolegy nebo každý rok na stejném místě. Řada zaměstnanců si cení volnosti ve výběru a možnosti vybrat si z nabídky online.
3. Hlavně ať nevypustí duši
U některých profesí, jako jsou například práce ve výrobě či prodej v obchodě, je jasné, že bude nutné práci po dobu jejich nepřítomnosti nahradit kolegou nebo brigádníkem. Některé práce se prostě „do zásoby“ udělat nedají.
Čtěte také |
Ale u vedoucích pozic nebo zaměstnanců s úzkou specializací se stává, že tito zaměstnanci ve snaze odjet od „čistého stolu“ tráví několik večerů před dovolenou v práci a urputně obvolávají a obesílají všechny okolo, jen aby bylo vše hotové.
Na dovolenou často odjíždějí naprosto vyčerpaní. Do práce se vracejí unavení, protože si nestihli v době volna dostatečně odpočinout. V horším případě na dovolené onemocní. Proto pokud to jen trochu jde, měl by nadřízený takového zaměstnance jen zkontrolovat, zda vyřídil neodkladné úkoly a zbylé delegovat na kolegy.
4. Nepište, nevolejte
Díky moderním technologiím, které lidem umožňují být prakticky neustále online, je v případě sebemenšího problému nejjednodušším řešením zaměstnance kontaktovat a vše rychle vyřešit. Ale pokud se má zaměstnanec vrátit z dovolené odpočatý, potřebuje se od práce odstřihnout nejen fyzicky, ale také psychicky, potřebuje vypnout. Proto jako zaměstnavatel či nadřízený zhodnoťte, zda nelze řešení o pár dnů odložit, případně jej delegovat na jiného kolegu. Zaměstnance kontaktujte opravdu jen v nejnutnějším případě.
5. Po návratu následuje nádech
Nestává se, že by zaměstnanec, který se vrátí z dovolené, hned první den předvedl v práci nějaký heroický výkon. Stejně jako se člověk přizpůsobuje novému režimu a prostředí po odjezdu na dovolenou, je to i s návratem do práce. První den v práci má být spíše o rozkoukání, rozhodně není dobré hned zahlcovat úkoly či poradami.
6. Odpočívat se má pořád
Firmy by měly s kumulací stresu a únavy zaměstnanců pracovat na každodenní bázi. Hledat nové nástroje, díky kterým můžou svým zaměstnancům dopřát úlevu a relaxaci i během každodenního života.
Zejména ve větších firmách, kde se objevuje široké spektrum lidí s různými zájmy, se stále častěji pro tento účel využívají systémy takzvaných cafeterií, které respektují individuální potřeby zaměstnanců. Tyto systémy zároveň umožňují HR manažerům zjistit prostřednictvím krátkých online anket, které benefity jejich zaměstnanci preferují.