no, jak to čtu, koukám že mnoho lidí by chtělo všechno hned...

Myslím, že je správné musí-li člověk napřed projít nějakou praxí než je schopen se tzv. udělat pro sebe a nabízet své výrobky... Ať jde o kterýkoliv obor... Nebo kdo by si např. nechal položit střechu za půl míče od 20 letého čerstvě vyučeného pokrývače či třeba něco postavit od stavebního "mistra" s půlroční historií?.,..

Učedník-mučedník platilo vždy a platit bude...

Mládí má své přednosti, svou dravost, svou energii.,.. Zkušenosti a praxe se mu však nedostává... Proto se mladí učí u starých mistrů, kteří práci rozdělí a zkontrolují, zaštítí ji svým jménem a umem... A krásné je na tom to, že mladé právě tohle čeká a na to se mohou těšit a na tom pracovat...

Nebo ať jdou lidi na školu, ale primářem se člověk v 25 letech rovněž nestane... Zázračně zbohatnuvších v 17 letech je na světě jen pár a ani ti nezbohatli na řemesle či třeba programování nýbrž na tom, že vytvořili firmu s inovativním programem či třeba novinku typu Facebook...

A i většina z nich měla z počátku pěkně hluboko do kapsy a nápady na něž horko těžko sháněla peníze!...

Autora článku bych chtěl upozornit, že všechny učební obory nejsou zaměřené na řemeslo. Ale také i na služby. A odkdy je člověk hned po škole odborník? To máme tolik absolventů odborníků??

"Již delší dobu se potýkáme s nedostatkem čalouníků, stolařů a švadlen."

Čalouníky a stolaře bych pochopila, ale nedostatek švadlen? K čemu je dnes dobré vyučit se švadlenou, když nás trh zaplavuje textilem z Asie a i české firmy tam šijí? Jít na švadlenu dnes může akorát blázen.

Švadleny dnes hodně potřebují firmy v průmyslu. Například automobilovém.

Vystuduje calounika a pak jde do OVB prodavat babickam pojistky. Cest vsem, kdo se drzi sveho remesla a delaji ho poctive.

údaje v článku jsou k ničemu... mne spíše zajímá, kolik z těch absolventů opravdu po vyučení nastoupí v oboru... věřím, že mechanici, obsluha CNC strojů a podobné technické obory... co znám lidi z okolí nebo spolužáky dcery, tak pokud má rodič živnostník firmu, kluci dělají u něj... co znám čerstvého absolventa elektrikáře, nebaví ho to a jde dělat k bezpečnostní službě... když jsem volala na učňák, jestli by nám mohli doporučit někoho šikovného ve třeťáku do kadeřnictví, že bych si ho už pomalu připravovala na provoz, tak mi řekli, že je to katastrofa, že jestli to chce opravdu dělat 1-2 z ročníku, kteří jsou šikovní a spolehliví, tak to je moc... tak jdou raději na nástavbové studium, aby měli maturitu nebo se tak rozprsknout jinde, nejčastěji někde v obchodech... takže nějaké údaje o absolventech je jedna věc, realita v praxi jiná

Já mám řemeslo a jsem spokojena.s práci i s příjmem

Já měl dnes k snídani rohlík.

Německo, Anglie, Amerika... To všechno jsou země, kde když daný obor člověk vystuduje nebo se i jen vyučí, má dostatečný základ pro to, aby si mohl vybrat, jestli půjde pracovat pro nějakou firmu, do podniku nebo se udělá pro sebe coby živnostník. Tady však ne. Příklad. Dobrý truhlář si dokáže vydělat i pěkných pár desítek tisíc měsíčně a nabídky se jen hrnou, ale než se jím stane, musí si odmakat hezkou řádku let pro někoho jiného a navíc v daném oboru. Tam si přijde v drtivé většině případů přijde na menší peníze než má obyčejný skladník nebo montér u pásu. Ale bez těch let praxe zase nedosáhne na živnostenský list v daném oboru a nestane se tak tím vyhlášeným truhlářem. Dokud se tohle nezmění, nezmění se nic. A s řemeslem bude čím dál hůř.

pokud má vzdělání, tak nemusí mít praxi... konkrétně u truhlářů je problém s vlastní provozovnou a vybavením, které je v řádu statisíců... a ukažte mi někoho, kdo si to může po vyučení dovolit... to samé kadeřnice, po vyučení si musí platit nájem, pojištění, trvá min. rok než si vybudujete klientelu a po tu dobu nemáte ani na tyto fixní platby, takže vás musí sponzorovat rodiče... takže drtivá většina absolvovaný obor vůbec nedělá a holky si jdou třeba sednout za kasu

Nejlepší je být nepřizpůsobivým. Za málo muziky je hodně peněz. Jednou měsíčně udělat herecký výstup a hned jsou peníze na automaty...

Zadne remeslo nema zlate dno. Duvod je jednoduchy - skalovani. Zatimco programatorka pomuze vsem lidem, ktery kdy pouziji jeji aplikaci (coz mohou byt klidne miliardy lidi), tak nejaky pitomy remeslnik udela stul, ktery skrz celou historii planety pouzije celkem 10 lidi.

Programatorka tedy musi byt placena 10^9 / 10^1 = 10^8 vic.

Odpovidajici ohodnoceni podle poctu uzivatelu tedy je, pokud programator ma plat 10 milionu rocne a remeslnik 1 halir rocne.

No dobre, at nezeru - klidne remeslnikovi dejme celou korunu. Ale co - ten stul ti uzivatele nejspis pouzivaji casteji nez nejakou aplikaci. Ale vic nez stokorunu rocne si remeslnik nezaslouzi.

Jeden calounik jiz v dejinach jiz stacil a dalsi uz byt nemusi.

Ta nesmíte s milou moc řádit, abyste si neroztrhl polštáře na gauči.

Jen nevím zda si čalouníka nepletete se stolařem/ truhlářem.