Na úvod by se hodila nějaká dobrá zpráva. Loni v září se poprvé zvýšil počet přijatých do 1. ročníků učebních oborů. Řemeslníků by tedy mělo přibývat. Tím je také řečeno, že následující dva roky bude vycházet z učilišť ještě méně absolventů než doposud. Podle odhadů Národního ústavu pro vzdělávání letos opustí učiliště o tisíc méně mladých odborníků než loni. Je to poprvé, co počet vyučených nepřekročil ani dvacet tisíc.
„O všechny obory je obrovský zájem. Je to i tím, že učně posíláme do firem, které se po vyučení stávají jejich zaměstnavateli. Vybírají si je sami,“ říká Michal Šedivka ze Střední školy automobilní v Holicích na Pardubicku, která v červnu vyšle do světa na stovku novopečených automechaniků, karosářů a autoelektrikářů.
Kdo postává před učilišti
Enormní zájem o vyučené panuje ve všech krajích. Před učilišti stojí zaměstnavatelé ve frontách už měsíce před závěrečnými učňovskými zkouškami, mnohde však mají smůlu. Je rozebráno.
„U nás vyučujeme žáky ve třinácti oborech. Uplatnění v praxi mají všichni velké. Jen stavební firmy by potřebovaly několikanásobně větší počet absolventů stavebních oborů. Ale tak můžeme jmenovat i firmy z oblasti automobilní, opravářství zemědělských strojů, zahradnictví i pekařství,“ říká ředitel Středního odborného učiliště v Uherském Brodu Jiří Polanský.
Kolik odborníků se vyučíRok - Počet absolventů
Zdroj: Národní ústav pro vzdělávání |
Přitom už loni hlásila Asociace malých a středních podniků a živnostníků, že přibylo o 41 procent vyučených v pekárnách. Vzrostl i počet obráběčů kovů či elektrikářů. „Určitý malý nárůst oproti minulým rokům lze očekávat u vyučených v zemědělských, elektrotechnických a strojírenských oborech,“ podotýká analytik Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání.
„Nyní v probíhající stavební sezoně jsou nejčastěji poptávané práce zedníků, truhlářů a klempířů. A to tradičně v Praze, středních Čechách a na jižní Moravě. Poptávka je skutečně vysoká a čekací lhůty mohou dosáhnout i několika měsíců,“ říká Martin Ekrt ze serveru NejRemeslnici.cz, kde lidé poptávají řemeslnické práce.
Dříve stačilo firmám poohlédnout se po učilišti v okolí a o novou krev bylo postaráno. Teď inzerují na školních nástěnkách, berou si učně na praxi a těm šikovným slibují hory doly, aby u nich zůstali. „Některé firmy si myslí, že stačí přijít na školu a škola jim nabídne ihned žáky pro jejich výrobu. To je dávno minulost. Žáků učebních oborů je velký nedostatek. Proto firmy, pokud chtějí učně, musí s vybraným žákem pracovat už za studií. Toto si mnohdy ještě všichni neuvědomují,“ říká ředitel uherskobrodského učiliště Polanský.
Z obrovské poptávky po odbornících profituji zejména žáci, kteří dostávají lukrativní nabídky už na praxi. „Máme běžně zavedeno, že žáci mohou už od druhého ročníku vykonávat odborný výcvik na pracovištích firem, a to i v místě bydliště. Tak spolupracujeme přibližně s šedesáti firmami, kde se nám ročně točí sto žáků. Tito žáci si mnohdy vydělají až několik tisíc měsíčně,“ připojuje Polanský.
Pracovní inzerce je plná k prasknutí. „Každý absolvent ze všech u nás vyučovaných oborů uplatnění najde. Týká se to zejména oborů technických, kde jsou nabídky trhu práce nejvyšší. Velmi dobré uplatnění mají i absolventi gastro oborů, pekaři, cukráři, kuchaři a pečovatelské služby,“ míní Ladislav Hochman, ředitel Odborného učiliště a praktické školy v Brně, Lomená.
Řemeslník jen za odměnu
V době, kdy na pracovním trhu chybí každá profese, se těžko odhaduje, jaká řemesla se mladým lidem nejvíce líbí. Částečně mají přehled ředitelé učilišť. „Nedaří se obsadit zejména technické obory, zednické práce, malířské a natěračské práce, a to i přesto, že právě tyto obory jsou na trhu práce nejvíce požadované,“ má přehled Hochman.
Podobně to vidí i v Uherském Brodu. „Snížený zájem bývá o stavební řemesla. I když je to chyba. Již dnes si tito lidé dokážou vydělat velké peníze. Zkuste sehnat třeba klempíře, tesaře, malíře. Čekací doba je dva až čtyři měsíce a bude ještě hůř,“ vypozoroval ředitel Polanský.
Která profese tedy nejvíce mění trendy podle státních úřadů? Výrazně klesají počty absolventů stavebních oborů a gastra (kuchař, číšník). Postupně narůstá podíl strojařů, elektrotechniků, mírně narůstá podíl zemědělců a kadeřnic. Mezi ty populární patří například obor kadeřník, který ročně absolvuje na patnáct set žáků, na cukráře se vyučí až tisíc zájemců ročně.
Před časem přišla Asociace malých a středních podniků s alarmující zprávou, že největší propady vůbec mají truhláři a čalouníci. „Již delší dobu se potýkáme s nedostatkem čalouníků, stolařů a švadlen. Problém vidíme v zastaralé výuce odborných předmětů. Studenti nemají možnost pracovat s pokročilými technologiemi, nevědí, jak ovládat stroje. Spojili jsme se proto s učilištěm v Kloboukách u Brna, kde od září 2018 otevíráme obor Nábytkářství. Praxi a výuku odborných předmětů bude zajišťovat naše firma,“ říká Alena Jindráková z brumovické společnosti Blanář nábytek.
Nároky na řemeslníky budou stoupat
Nepřehlédněte |
Dnes se o řemeslníky firmy perou. Ale jak tomu bude za deset dvacet let? „V budoucnu bude situace komplikovanější, poroste náročnost obsluhy vybavení pracovišť, a bude nutné, aby absolventi byli schopni tato zařízení kvalifikovaně ovládat. To vyžaduje připravenost na vyšší úrovni, nepůjde jenom o manuální dovednosti, ale o zvládnutí dovedností intelektuálních, o schopnost učit se ovládat složité systémy, nastavovat je a kontrolovat,“ míní analytik Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání.
Podle něj může mechanizace a automatizace řady pracovních postupů vzít práci lidem, které stroj bez obtíží zastane. „Pouze u profesí, kde hraje hlavní úlohu lidská kreativita a inovativnost, jako jsou umělecká a tradiční řemesla, nebo by se obtížně nahrazovala plnou automatizací, jako například zedníci, tesaři, kamnáři a podobně, se očekává poptávka kladná,“ podotýká Vojtěch.
Řemeslníci a opraváři se tak budou muset podle něj neustále zdokonalovat ve využití nejnovějších IT aplikací pro digitální měření či analýzu řešení, které jim usnadní práci.
