Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zajímavá povolání: disciplína je základ, říká profesionální sázkař

aktualizováno 
Můžou pracovat z domova, a přitom si za pár minut vydělat statisíce. Ale taky zažívají hodiny mučivého stresu, nejistoty, padají do dluhů a depresí. Práce snů, nebo život na hraně? Svět sázkařů popsal v Magazínu DNES Ondřej Novotný.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Věřil si. Věřil, že sportu rozumí a sázet umí. A ta víra ho neopouštěla ani v nejsložitějších časech. V časech, kdy peníze na sázení neměl, a tak si půjčoval. Nejprve od kamarádů. Když utratil i jejich peníze, tak od matky, to bylo ještě během studií. Vyhlédl si tiket, zavolal jí a prosil: „Potřebuju půjčit dvacet tisíc, mám jasný tip.“ Někdy s prosbou uspěl, jindy ne. „Občas jsem cítil, že to vyjde, a zrovna mi nepůjčila. Půjčila mi až druhý den, kdy to nevyšlo,“ vzpomíná Jiří.

VYDRŽET! Jiří těžké časy přečkal, už deset let se mu krize vyhýbají.

VYDRŽET! Jiří těžké časy přečkal, už deset let se mu krize vyhýbají.

Zažíval nervy, zadlužoval se, uvědomoval si, jaké starosti matce způsobuje. Kolikrát mu ona i další lidé říkali, proč si nenajde normální práci. Těžké časy přečkal. Posledních deset let se mu krize vyhýbají. Naopak velmi slušně si vydělává, naučil se dělit čas mezi práci, koníčky i rodinu.

„Dokud budu mít příjem alespoň padesát tisíc měsíčně, budu sázet dál. Baví mě to a naplňuje.“ Výdělek si zasluhuje za detailní znalost tenisového prostředí, která mu umožňuje správně tipovat výsledky. „Kamarádi si to představovali jednoduše. Že si vsadím, za pět minut mám vyděláno a nazdar. Ale nevěděli, že si musím všechno prostudovávat, kolik času se tomu věnuje, jaké to jsou nervy. Není to zadarmo,“ líčí osmatřicetiletý muž.

Jak na bookmakery

Petr někdy vstává už ve čtyři ráno. Ví, že v tuhle hodinu vypisují sázkové kanceláře kurzy čili možné výhry za správnou sázku. Nechce to propásnout: hned po vypsání bývají kurzy nejvyšší a v průběhu dne padají, což by pro něj znamenalo zbytečnou ztrátu. Jindy jde zase ve čtyři spát, protože sází LIVE (v reálném čase) na zápasy hrané v jiném časovém pásmu.

I on se sázením slušně živí, čímž si splnil dávný sen: „Toužil jsem po tom už od chvíle, kdy za mě v šestnácti sázeli starší spolužáci tikety s třiceti tutovkami, které měly zaručeně vyjít. Když jsem někomu řekl, že bych to chtěl mít jako zaměstnání, mysleli si, že jsem se zbláznil.“

ZNALEC. Aby mohl Petr sázet na tenis, musí ho hodně sledovat. Bezhlavé...

ZNALEC. Aby mohl Petr sázet na tenis, musí ho hodně sledovat. Bezhlavé riskování je nanic.

Teď už vidí, že se sázením uživit dokáže. A zdaleka není v Česku sám. Příběhy profesionálních sázkařů jsou často podobné: jsou to sportovní nadšenci, kteří zprvu sázeli „za pár korun“, až později zjistili, že si dokážou vydělat i víc, dokonce na uživení.

Ale není to jen tak. Aby se dalo sázením vydělávat a nestalo se jen bezhlavým riskováním, musí se tipy zakládat na znalostech. Důkladné sledování sportovců, zjišťování jejich rozpoložení, porovnávání bilancí, úspěšnost v různých prostředích, na různých površích.

„Vyjedu si dva tenisty, koukám na vzájemné zápasy, hledám jejich motivaci,“ popisuje Jiří a pokračuje: „Hodně sázím proti finalistům z turnaje, který se konal minulý víkend. Leckdy jsou unavení a mají za sebou dlouhý přelet.“

Je nutné sledovat nabídky jednotlivých sázkových kanceláří, jestli některá s kurzem neustřelí. „Sázkovky často udělají chybu nebo vypíšou každá jinak kurz na nějakou hranici získaných bodů v basketbalovém zápase nebo branek v házené. Na to čekám,“ říká čtyřiadvacetiletý Petr.

Důležitou pomůckou sázkařů jsou sociální sítě. „Procházím profily sportovců. Kolikrát někdo napíše na Facebook, že má osobní problémy, tak se sázení na něj radši vyhýbám,“ vypráví Martin, který se rád poohlíží i po menších sportech. „Máte u nich lepší šanci zjistit víc informací než sázková kancelář,“ vysvětluje. Díky známostem se sportovci z házenkářských či basketbalových lig se k němu můžou dostat informace o zranění klíčových hráčů. „To sázkovka hrozně často neví. V médiích si těžko přečtete, že se zranil házenkář.“

Zato vydělat na sledovaných událostech je složitější. Kurzy na dobře známé favority, jako je třeba tenista Federer, biatlonista Fourcade nebo fotbalový tým Realu Madrid, bývají příliš nízké na to, aby se riziko vyplatilo. Některé soutěže zase odrazují svou nevyzpytatelností. „Podle mě je nejtěžší sázet NHL, to nedělám vůbec. Hraje se tam strašně moc zápasů v krátkém časovém úseku, a je tedy vyšší pravděpodobnost, že favorit zaváhá,“ líčí Petr.

NEZBLÁZNIT SE! Když Martinovi začaly vycházet první sázky, měl pocit, že mu...

NEZBLÁZNIT SE! Když Martinovi začaly vycházet první sázky, měl pocit, že mu vyjde všechno.

Zatímco na zmíněných zásadách se sázkaři obvykle shodnou, na jednotné strategii nikoliv. Někdo si vybere jen pár sázek za den a věří jim, jiní jsou v pohotovosti pořád. Procházejí diskusní fóra, studují kurzy, sázejí LIVE sázky. „Občas si k nim sedneme s dvěma třemi lidmi, a když nám to jde, dají se protočit i stovky tisíc,“ říká osmadvacetiletý sázkař Martin.

Disciplína je základ

Kamil se dřív sázením živil. I on detailně sledoval výsledky různých soutěží, i on si slušně vydělával. Jenže pak se přistihl: „Jeli jsme na dovolenou, ležel jsem na lehátku a na klíně měl počítač. Manželka byla naštvaná, pořád jsem řešil sázky.“ Podobných momentů přibývalo, až si řekl: Nestojí to za to. „Čas neodpovídá tomu, co vám to přinese.“

Nyní podniká a sází jen pro zábavu. A aby minimalizoval čas, který musí sázení věnovat, vydal se jinou cestou: platí si tipy od expertů. Portálů nabízejících podobné služby je víc, Kamil si zvolil jeden z nich. „Jediný, kde opravdu sedí, co slibovali. Jsou seriózní,“ tvrdí. Na stránkách lze najít tipy od sázkařů, některé jsou k dispozici zdarma, jiné, od osvědčených jmen, za poplatek. „Klíčem k mému sázení je teď výběr dobrého poradce.“

A tak si platí několik stovek až tisícovku měsíčně za tipy. „Přijde mi to adekvátní. Ten člověk tím tráví hodiny denně,“ říká. Jemu samotnému sázení zabírá desítky minut za den, i tak si v dobrém měsíci dokáže vydělat třeba padesát tisíc.

KOLIK? Za měsíc si Kamil dokáže vydělat i padesát tisíc.

KOLIK? Za měsíc si Kamil dokáže vydělat i 50 tisíc.

Slušné, že? Profesionální sázkaři se klidně dostanou i na stovky tisíc korun, ovšem stejnou sumu zvládnou za měsíc prodělat. Klíčové je logicky, aby dobré měsíce převažovaly a aby dílčí neúspěch nesváděl k neuváženým tipům.

„Základem je disciplína. Když máte systém, který funguje, tak se ho musíte držet, i když se zrovna nedaří,“ tvrdí Jiří. „Nervy sice kolikrát pracují, ale základem je, abyste nechtěli dostat peníze co nejrychleji zpět, ať už zvětšováním vkladu, sázením v LIVE sázkách, nebo riskováním zápasů, kterým zase tolik nevěříte.“

Martin si podobnou zkušenost dobře vybavuje. Když mu začaly sázky vycházet a vyhrál první větší peníze, najednou měl pocit, že mu klapne všechno. „Ale období, kdy už si člověk začal myslet, že má patent na rozum, bylo nakonec hodně drahé,“ vzpomíná.

Jiří si zase, poučen z předchozích neúspěchů, stále schovává půl milionu korun stranou. Přístup k němu mají jen dva jeho blízcí, on sám nikoliv. Nehledě na nebezpečí dluhů samotných je u sázkařů jen krok k vážným psychickým potížím.

Nestojí o nás

Být úspěšným sázkařem si žádá oběti. Aby měl člověk přehled a zvládal kontrolovat vše potřebné, tráví obvykle na telefonu celé dny. Klidně i šestnáct hodin denně. Víkendy nevyjímaje, vždyť ty bývají sportovně nejnabitější.

„Kolikrát to ani není zábava. Psychicky to strašně vyčerpává. Často si říkám, jestli by nebylo lepší, kdybych si šel někam na osm hodin sednout a věděl, že mi desátého přijde tolik a tolik peněz na účet,“ říká Petr.

Živit se sázením v Česku je ještě náročnější od letošního roku, kdy se zpřísnil loterijní zákon. Možnost sázet u zahraničních sázkových kanceláří se výrazně omezila a zbohatnout na úkor těch českých je složité.

Profesionální sázkaři se navíc shodují, že o ně kanceláře nestojí. „Bavil jsem se s jedním vysoce postaveným člověkem u české sázkové kanceláře a ten mi říkal: My máme nejraději sázkaře, co dávají tikety za stovku a nesmyslně riskují, aby vyhráli statisíce. Vás, profesionály, chceme postupně vyštvat ke konkurenci nebo vám to co nejvíc otrávit,“ přibližuje Jiří.

Petr potvrzuje: „Sázkaři, jimž se dlouhodobě daří, dostávají limity na danou sázku nebo je jejich sázka zamítnuta a kancelář sníží kurz na danou příležitost.“ I proto sázkaři nechtějí uvádět celá jména. Bojí se, že by si na ně sázkové kanceláře daly ještě větší pozor.

Snahu o vyloučení úspěšných sázkařů však odmítá Markéta Světlíková, mluvčí sázkové kanceláře Chance. Podle ní jsou intenzivněji sázející klienti pro bookmakery výzvou a váženými zákazníky. „Připravujeme pro ně speciální akce a soutěže, na druhé straně sledujeme jejich sázky, snažíme se od nich inspirovat a reagovat na jejich sázkařské chování,“ tvrdí.

Komu mám fandit?

Ať už jsou sázkaři sebeúspěšnější, stejně obvykle čelí nepochopení od svých nejbližších. Ačkoliv se Jiří dostal víckrát finančně na dno, jako nejhorší popisoval chvíle, kdy zvažoval, jestli mu stojí za to čelit narážkám na způsob svých výdělků. Proto si kolikrát k sázení sháněl menší úvazky: dělal v restauraci, potom obsluhoval v kantýně v tenisovém klubu.

„Hodně jsem s tím bojoval. Hrál jsem fotbal a i v tamním prostředí jsem slýchal: Ty nemusíš do práce, jen se flákáš,“ vzpomínal. Až časem si řekl: Kašlu na názory ostatních. „I rodina nakonec pochopila, že to je můj byznys a že tomu rozumím.“

Profesionální sázkaře bere část společnosti podobně jako hráče pokeru - gamblery, které živí jen jejich štěstí. „Lidé si myslí, že nic nedělám, a někdy mi to dávají dost najevo. To zamrzí,“ líčí Petr. „Rodiče se na sázení moc netváří, ale co jim zbývá. Přítelkyně to moc neřeší. Jen jí vadí, že mám telefon přilepený k ruce skoro 24 hodin denně. Nejlepší je děda. Často se ptá, kde mám vsazeno a komu má fandit.“

Navzdory všem nástrahám se sázkaři znovu a znovu pouštějí do napínavého dobrodružství. Přijde vám někdy, že sportovní klání nemají náboj? Že se u nich nudíte? Zkuste si představit napětí, když z vás každý gól může udělat boháče, nebo chudáka. Zkuste si představit vzrušení, když takové chvíle rozhodují o vašem živobytí. Zůstává však otázkou, jestli vám to riziko za to stojí.

Sázení mě zničilo

Co když se ale ze sázkaře nestane profesionál, co když se z něj stane gambler. Nedokáže udržet disciplínu, nemá štěstí. Jakub je mladý muž, nedávno mu bylo pětadvacet, a se sázením prožívá peklo. Původně to byl jeho koníček, dnes krutý nepřítel.

Co pro vás znamená kurzové sázení?
Drogu. I když si uvědomuju, že mi zničila a ničí život, nedokážu bez ní žít. Je to zábava, vzrušení, bezmoc, strach z prohry a životní selhání v jednom. Kdo si někdy vsadil za opravdu velké peníze, tak ví, o čem mluvím. U výherní série má člověk neskutečné pocity, v opačném případě by si nejradši rozbil hlavu cihlou. Ale kdo to nezažil, nepochopí.

V jakém smyslu vám sázení zničilo život?
Samozřejmě mi vzalo spoustu peněz, ale to je tak nějak u gamblerů běžné. Ale především mi vzalo moji osobnost. Už nejsem takový, jaký jsem býval. Celé dny trávím u počítače a jsem věčně podrážděný. S kamarády se vídám málo, protože k tomu, abych měl náladu někam s nimi vyrazit, musím mít alespoň trochu naději na lepší budoucnost, což poslední dobou moc nemám. Posledních pět let jsem až na krátkodobé výjimky ve stálých depresích.

Uvažoval jste o vyhledání odborné pomoci?
Byl jsem asi na třech sezeních u psycholožky, ale nemělo to cenu. Od druhé návštěvy jsem sázel dál, takže jsem jí musel lhát. Proto jsem se na to vykašlal. Přemýšlel jsem i o ambulantní léčbě, ale slyšel jsem, že lidem moc nepomáhá. Každopádně se sázením chci skončit hned, jakmile splatím všechny dluhy. Jestli se mi to podaří, to je ve hvězdách.

Kolik dlužíte? A jak to splácíte?
To bych nechal bez komentáře.

Musí to být strašně těžké, odrazit se ode dna, zvlášť když těch pádů člověk zažije několik během krátké doby. Co vás motivuje?
Především už nechci zažívat totálně depresivní stavy, které si málokdo umí představit. Pocit vlastní viny a výčitky svědomí jsou to nejhorší, co člověk může utrpět. Kdyby šlo jen o mě a neohrožoval bych další členy rodiny, snáším to daleko líp. Nejvíc mě láká vrátit se k normálnímu životu. Je mi jasné, že do konce života sázet nepřestanu. Ale chci to mít kontrolované. Tedy za své a jen ty peníze, které životně nepotřebuju.

Jste už tak daleko, že jste někdy přemýšlel o sebevraždě?
Mnohokrát. Ale nikdy jsem nenašel odvahu udělat poslední krok.

Jak dlouho už sázíte?
Přes osm let. Začínal jsem ještě jako nezletilý, to jsem do toho vrážel maximálně dvacku denně.

A jak jste se dostal na tu šílenou dráhu?
Začalo to, když jsem prohrál kamarádových pět tisíc. Dal mi je na zaplacení rozbité výlohy ve vstupních dveřích u paneláku, kterou jsme vysklili na silvestra. Od té doby jsem si začal půjčovat, nejdřív od kamarádů, pak od nebankovních společností.

Potom jste nejspíš začal vyrážet klín klínem, půjčku půjčkou. Bylo to tak, že jste si vždycky půjčil a za to si pak vsadil?
Přesně tak. Půjčoval jsem si s úmyslem, že z půjčené částky vyhraju všechny peníze, co dlužím. Standardní splácení bylo nereálné.

Kolik jste nejvíc prohrál na jednom tiketu?
Úplně přesně nevím, vím, že nejvíc jsem na jednom tiketu vyhrál okolo sto dvaceti tisíc.

Čím to je, že se situace sázkařů zhoršila? Že už není tak snadné na sázkách zbohatnout?
Především asi tím, že se zkvalitnila práce sázkových kanceláří a nevypisují nesmyslné kurzy jako dřív. Potom jsou zde různé sázkařské aféry, kdy výsledky ovlivňuje mafie, což samozřejmě běžný sázkař neví a s tímhle do svých tipů nepočítá. Ale je to asi u každého individuálně.

Na čem záleží, aby byl sázkař úspěšný?
Na jeho hlavě. Zastávám názor, že sázkař, pokud dodržuje svoji strategii a nenechá se ovlivnit emocemi, nemůže být ztrátový, pokud tomu sportu alespoň trochu rozumí. Když mu ale nefunguje hlava, jsou všechny znalosti k ničemu a sázkař jde do kopru.

Jaký jste byl, než jste začal sázet?
Na to se těžko odpovídá. Životní cíle se nezměnily, jen na ně během těch pěti šesti let v pekle hazardu nebyl čas. Chci prostě žít normální život jako všichni ostatní, živit se tím, co jsem vystudoval, založit rodinu a tak dál. Pořád věřím, že se mi to podaří. Jaký jsem byl před šesti lety, skutečně nedokážu odpovědět.

Co jste vystudoval?
Žurnalistiku. Láká mě sportovní žurnalistika, to je můj sen už od sedmé třídy, ale zjišťuju, že není tak jednoduché najít práci v oboru, i když už nějakou praxi mám.

Jak se k vašemu temnému stínu staví rodina? Pomáhá vám jej překročit?
Pomáhá. Hodně pomáhá. Už mě mnohokrát dokázala dostat z problémů, ale protože jsem idiot, znovu jsem do nich spadl. Až se z toho vyhrabu tentokrát, musím se už konečně poučit.

Na čem záleží, aby se ze sázkaře nestal gambler?
Hlavní je si na sázení nepůjčovat a hrát jen za vlastní peníze, které si člověk vydělá. Pak je taky důležité, aby si dal na stranu peníze, které si může dovolit prohrát a nijak to neohrozí jeho nebo rodinu, a za ty hrát.

Máte zkušenosti s takzvanými fixed zápasy? Se zaručenými tipy?
Osobní zkušenost nemám. Nikdy jsem na nic takového nesázel. Ale je mi jasné, že takové zápasy jsou ve všech sportech, jen k tomu nemám potřebné informační zdroje.

Jaký sport lze u vás nejčastěji nalézt na tiketu?
Z osmdesáti procent tenis, deset procent fotbal a deset zbytek, tedy hokej, volejbal, basket.

Proč právě tenis?
Možná to vyzní trochu hloupě, ale u fotbalu a hokeje, u kterých jsem začínal, mě vždycky děsily remízy. Právě u těch plachet za dvacku mi to dost často pokazily zápasy, kdy favorit sice neprohrál, ale jen remizoval. Remíza v tenise se stát nemůže. Pak už jsem začal tenis sázet tak často, že se z toho stala závislost.

Co třeba shánění informací nebo faktory ovlivňující výsledek?
Určitě je to těžší než u týmových sportů. Dost záleží, jak se hráč vyspal, jestli mu někdo v rodině ten den neumřel, jestli nemají tenistky své dny a tak dál. U mě je problém, že se málokdy dostanu do stadia, kdy jsem schopen racionálně uvažovat o výsledku, a dost často hraju, co mě první napadne, abych byl pořád ve hře.

Takže sázíte z hodiny na hodinu? Kolik tiketů vsadíte denně a jak vůbec vypadá váš den?
Většinou sázím, dokud neprohraju všechno, co mám k dispozici. Když se daří, vydrží mi bank několik dní, ale dost často se to nepřekulí přes noc. Když všechno prohraju, začnu přemýšlet, kde vzít další peníze. Poslední dobou se ale můj život snad začíná vracet do normálu. Řeším svoji situaci a začal jsem zase po dvou letech běhat.

Věříte na osud?
Věřím. Už se mi mnohokrát stalo, že jsem vsadil nějakou úplnou kravinu, za kterou jsem si zasloužil být potrestán. Věděl jsem dopředu, že prohraju. A prohrál jsem.

Když prohrajete, čím se uklidníte?
Věci nerozbíjím. Bouchnu do zdi nebo si zařvu, ale to taky záleží, jestli jsem doma sám. Když ne, musím se krotit a dusit to v sobě. Ale poslední dobou to už tak emotivně neprožívám, zažil jsem toho tolik, že mě skoro nic nepřekvapí. Jen nevěřícně koukám do monitoru a zanadávám si na sázkařském fóru, tím se uklidním.

Co byste doporučil lidem v podobné situaci? Jak z ní ven?
V jaké situaci? V téměř neřešitelném zadlužení, nebo v závislosti na hazardu?

V obojím. Kudy cestou z dluhů a kudy z hazardu?
Cestu z dluhů si každý musí najít sám podle svých možností. A cesta z hazardu je taky nesmírně těžká. Nechci nikomu nic radit, když nedokážu poradit ani sám sobě. Zatím jsem žádný recept neobjevil.

Autoři:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Deset kroků, díky nimž projdete úspěšně pohovorem

Právě teď je velmi vhodná doba ke změně zaměstnání, pokud o ní uvažujete. Sháňka po odbornících je totiž obrovská. Psycholožka Stanislava Klocová radí, na co...  celý článek

Biljana Weber, generální ředitelka Microsoftu ČR a SR
Lidé nechtějí zaměstnání, ale smysluplnou práci, říká šéfka Microsoftu

Všeobecně se ví, že nejlepší benefity nabízejí zaměstnancům IT společnosti. Nad seznamem odměn v hodnotě i desítek tisíc měsíčně lidé z jiných oborů jen...  celý článek

Ilustrační snímek
Kariéru mají rozjetou na plný plyn, přestože jsou ze školy jen pár let

Zvládli to ostatní, zvládneš to taky, říkají rodiče dětem, aby je uklidnili a motivovali. Pokud to na vás platí, přečtěte si tři příběhy úspěšných mladých...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...
Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...

Podpora ANO, ČSSD i KSČM se podle říjnového průzkumu agentury Median od září mírně snížila. Podobně klesala i podpora T... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.