„Dostali jsme novou šéfovou a strašně nás dusí. Pořád kritizuje, kontroluje a k pokutám za domnělé chyby teď přibyly tresty v podobě úklidů po pracovní době. Jak s tím máme bojovat? Jsme tu všichni před důchodem, novou práci si budeme těžko hledat,“ píše úřednice Andrea do poradny organizace Mobbing Free Institut, která bezplatně pomáhá obětím šikany.
Není to zdaleka ojedinělý dotaz. „Podobné případy řešíme velmi často. Vždyť podle průzkumu Jobsindex společnosti LMC mají se šikanou zkušenost dvě pětiny zaměstnanců, to je celkem 1,6 milionu obyvatel České republiky. To je obrovské číslo lidí, kteří potřebují pomoc,“ říká zakladatelka poradny Michaela Švejdová.
Podle jejích zkušeností jsou oběťmi nejčastěji podřízení a velmi často jen proto, že manažeři neví, jak s lidmi pracovat, nemají dostatek zkušeností nebo mají potřebu si svou moc dokazovat a firemní politika jim to do jisté míry umožňuje.
Encyklopedie šikany
Zdroj: Mobbing Free Institut |
„To sedí i na případ paní Andrey. Možná se nová šéfová v nové roli necítí příliš dobře, domnívá se, že větším tlakem získá respekt a neuvědomuje si, co prožívají podřízení. Možná má od svého nadřízeného nastavené cíle, které jí připadají nereálné, a snaží se z nich dostat co nejvíce. Doporučila bych, aby jí zaměstnankyně společně řekly, jak se cítí a je možné, že své jednání přehodnotí,“ doporučuje Michaela Švejdová.
Nahrávejte, pište, prostě sbírejte důkazy
Co když se chování šéfové nezmění? Pak je prý potřeba sbírat důkazy. „Základem bude deník, takzvaná inventura útoků, která by měla obsahovat: co, kdo, kdy, kde, jak. Vypište, jaké měla tato událost důsledky: na psychiku, zdraví, vztahy, další práci. Ukládejte si jakékoli důkazy, dokumenty, nahrávky, které pomohou dokázat problémy,“ radí odbornice.
Je také možné se obrátit na majitele či zřizovatele firmy, na personální oddělení nebo na odbory. Na soud až případně s množstvím důkazů. „Nejčastěji ale zabere právě upozornění, že s jednáním manažera nesouhlasíte, považujete ho za šikanózní a výsledky a efektivita vaší práce jde dolů,“ doplňuje Michaela Švejdová.
Útoky nadřízených či od kolegů je nutné vždy včas řešit. „Není dobré doufat, že se to samo zlepší nebo že to vydržíte. Desetina lidí trápených v zaměstnání končí u psychiatra. A šikana v práci může být i příčinou sebevraždy,“ upozorňuje Švejdová.
Ženy po čtyřicítce ze státní zprávy či zdravotnictví
Šikanou na pracovišti se zabýval také květnový průzkum společnosti GfK. Stejně jako průzkum LMC oslovil zhruba tisícovku respondentů. V tomto případě byla čísla o šikaně menší, mluví o 20 procentech obětí.
Průzkum byl detailnější. Problém se nevyhýbá žádné věkové či vzdělanostní skupině, nicméně častěji postihuje ženy a také osoby ve věku 40 až 49 let. Nejohroženějšími oblastmi jsou státní správa, školství a zdravotnictví.
Nejčastějším projevem šikany je:
- zadávání nesmyslných pracovních úkolů a povinností neodpovídajících pracovní kvalifikaci
- nedoceňování pracovního výkonu, které postupně vede ke ztrátě sebevědomí
- zesměšňování a pomlouvání postiženého v rámci pracovního kolektivu nebo neustálá kritika práce
Přesně 41 procent lidí je některé formě mobbingu vystaveno jednou týdně či ještě častěji, a to ve více než polovině případů po dobu jednoho roku či déle. „Více než polovina postižených je šikanováno svým nadřízeným, 26 procent svými kolegy a celých 13 procent osob v této souvislosti uvedlo jak své kolegy, tak i nadřízeného. Jen minimum respondentů je napadáno svými podřízenými,“ uvádí Barbora Večerková ze společnosti GfK, která se problematikou mobbingu dlouhodobě zabývá.
Typická oběť šikanyFyzická odlišnost Silní, hubení, brýlatí, zrzaví, s divným účesem, vadou řeči, tělesnou vadou a především ti, kteří ukázali, že se nedokážou bránit, mohou být zdrojem posměchu, narážek, útoků. Ohrožení jsou i lidé osamělí. Psychická odlišnost Zda se stanete, nebo nestanete obětí, záleží na odolnosti proti zátěži. Jedinci introvertní, oslabení, labilní, poddajní, neprůbojní, pasivní, úzkostní či citliví mají větší potíže čelit šikaně, protože jejich křehčí nervová soustava psychickému nátlaku nevydrží vzdorovat tak dlouho a snáze u nich dochází k nervovému zhroucení či k psychosomatickým poruchám. Nový pracovník Heslem mobbera by mohlo být: „Všechno neznámé mě ohrožuje, proto to musím odstranit“. Nový pracovník přichází do sehraného kolektivu, který v něm vidí nebezpečí změny zavedených jistot. A pokud se navíc odlišuje nebo ostatní převyšuje vzděláním, inteligencí, pravděpodobnost, že se stane obětí, se zvyšuje. Obětní beránek Někdy je nálada na pracovišti špatná, pracuje se pod tlakem a napětí je neúnosné. Tak se hledají způsoby, jak ho zredukovat. Jedním z možných řešení je role obětního beránka. Nejméně oblíbený jedinec je tak vyčleněn a svádí se na něj neúspěchy. Oběťmi mohou být všichni. Mobber nedělá rozdíly, na každém si něco najde. Zdroj: Mobbing Free Institut |
Také ona potvrzuje, že za problémem velmi často stojí nekompetentnost nadřízených. „Setkáváme se s častým účelovým nerespektováním a ohýbáním zákonných norem s úmyslem zvýšení vlastní moci. Čeští manažeři si neuvědomují svoji zodpovědnost a důsledky, které svým chováním způsobují, ať již oběti, či celému podniku. Místo motivace a funkčního leadershipu zaměstnance spíše ponižují. Mylně se domnívají, že tím upevní svoji pozici,“ míní.
Musíme si promluvit
Více než polovina postižených měla snahu problém na pracovišti řešit, a to nejčastěji přímým rozhovorem s člověkem, který je šikanoval. Skoro třetina oznámila podezření svému nadřízenému, 15 procent poté vedení či managementu firmy nebo podniku a 10 procent odborové organizaci nebo personálnímu oddělení. Nicméně téměř desetina postižených řešila situaci výpovědí z pracovního poměru a odchodem do jiné práce.
Špatné je, že téměř polovina obětí šikany své problémy nijak neřeší. Buď se bojí o ztrátu zaměstnání, nebo je podle jejich vyjádření situace ještě snesitelná.
Jak poznat, že vás někdo šikanuje a zachovat klid
1. Opravdu je to šikana?
Možná je to jen větší stres ke konci projektu nebo rodinné problémy. Šikana se vyznačuje tím, že trvá déle než půl roku, opakuje se minimálně jednou týdně.
2. Proč?
Jděte k jádru problému. Mohou to být neřešené konflikty, pocit moci u manažera, závist u podřízených nebo kolegů. Ve firmě může být až nezdravě soutěživá atmosféra, nejasné cesty k povýšení, finanční úniky. Nebo si přiznejme, že jsme si se zbytkem týmu nesedli nebo jsme na některé věci citlivější.
3. Deník
Deník, tedy inventura útoků, je velmi důležitý. Co, kdo, kdy, kde, jak a proč. Pište, jaké měla tato událost důsledky: na vaši psychiku, zdraví, vztahy, další práci. Ukládejte si jakékoli důkazy, dokumenty, nahrávky, který pomohou dokázat problémy.
4. Hledejte řešení s chladnou hlavou
Šikana sama odezní jen málokdy. Postarejte se hlavně o vlastní zdraví, vyhněte se dalším konfliktům či násilí. Potřebujete oporu. Hledejte ji v rodině, u přátel i kolegů. Snažte se zachovat si nadhled, sledujte a předvídejte vývoj. Můžete se zkusit dohodnout, stěžovat si písemně u vedení. Jde o náročné období. Dejte vědět vedení firmy. Prohrou podle odborníků není ani odchod do jiného oddělení nebo výpověď.
5. Vyhledejte odbornou pomoc
Vaše první kroky by měly vést za nadřízeným, zřizovatelem v případě školy, případně na personální oddělení nebo odbory. Tam jsou na takové situace vyškolení. Obraťte se na odborníky, psychologa, psychiatra a poradce, například Mobbing Free Institut. Pomoci by mohl i inspektorát práce nebo magistrát. V extrémních případech se bude případ řešit s právníky před soudem.
6. Do kdy?
Řekněte si, do kdy jste schopni situaci snášet. Průběžně se zamýšlejte, kam situace směřuje a jaké a zda ještě máte osobní rezervy. Dlouhodobý stres se na vašem zdraví podepíše a jsou na to data z mnoha výzkumů. A i když si myslíte, že bez výplaty se neobjedete, uvědomte si, jak rodina dopadne bez vašeho příjmu, pokud skončíte v dlouhodobé pracovní neschopnosti.
7. Zůstaňte ve střehu
Nejdůležitější je nechat situaci zklidnit, šikaně předcházet, nevyvolávat konflikty a problémy řešit hned s prvními náznaky. Mimo jiné to znamená i nešířit tak oblíbené firemní šuškandy, pomluvy a naopak nevynechat společné teambuildingové aktivity. V podstatě jde o to nebýt lhostejný a snažit se, aby se to odrazilo i v práci.
8. Prevence
Nejlepší prevencí šikany je sebejisté jednání a zdravé sebeprosazování v kolektivu. Pomáhá i otevřená komunikace a vůči náznakům šikany se okamžitě vymezit. Zaměstnavatel je povinen zajišťovat rovné podmínky pro všechny zaměstnance, a to nejen v oblasti odměňování za práci, ale i co se týče přístupu v týmu či odborné přípravy.
