Job sharing spočívá ve sdílení jednoho pracovního místa dvěma zaměstnanci na zkrácený úvazek. Třeba seniora a absolventa.

Job sharing spočívá ve sdílení jednoho pracovního místa dvěma zaměstnanci na zkrácený úvazek. Třeba seniora a absolventa. | foto: Profimedia.cz

Odbornice: Vychovejte si své zaměstnance a pečujte o ně. Jinak odejdou

  • 79
Ekonomika roste, nezaměstnanost je na historickém minimu, mzdy se zvyšují a nabídka volných pozic je nejvyšší od roku 2008. Český pracovní trh má však jednu zásadní trhlinu. Je jím nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Problém začíná u vzdělávání, říká Iva Berná, konzultantka DMC management consulting.

Rodiče dětem vštěpují vlastní ideály a pomíjejí jejich potenciál, intelekt. Místo včasného rozpoznání přirozeného talentu pro exaktní vědy tlačí své potomky do studia humanitních oborů a naopak. Pravda, český vzdělávací systém, založený spíše na teorii než praxi, tomu dvakrát nepomáhá, ale jsou to právě rodiče, kteří mají v otázce vzdělání zásadní slovo a vzhledem k široké nabídce institucí je z čeho vybírat.

V úvahu přicházejí různé specializované školky. Na trhu práce chybějí především technicky vzdělaní kandidáti. I proto České vysoké učení technické v září otevírá první univerzitní základní soukromou školu v ČR a do budoucna plánuje pokrýt i středoškolský stupeň vzdělání. Koncepce základní školy vznikla poté, co byl úspěšně realizován projekt mateřské školky. Učení probíhá stylem „škola hrou“, kdy děti chodí do laboratoří a dělají zajímavé pokusy.

Iva Berná

  • Působí v marketingu od roku 1995 v manažerských pozicích v různých oblastech v ČR i na mezinárodním trhu.
  • Od roku 2007 působí jako konzultantka marketingových projektů a lektorka brand a marketing managementu.
  • Specializuje se na prezentační dovednosti, komunikaci, time management, řízení projektů, teamkoučink, mentoring, řízení výkonu a vedení zaměstnan. workshopů.
Iva Berná, konzultantka DMC management consulting

Mezi rodiči dnes panuje přesvědčení, že pouze „práce hlavou“ zajistí kvalitní příjem, a opomíjejí celkové studijní předpoklady děti. Statistiky, podle kterých absolventi humanitních oborů jen obtížně hledají uplatnění, jsou však samy o sobě výmluvné.

Většina absolventů končí na pozicích mimo obor a to spouští koloběh frustrací z neschopnosti uspokojit vlastní potřebu seberealizace. Podle webu Profesia.cz čeká na jedno pracovní místo v humanitních oborech až 12 absolventů, zatímco technické pozice zejí prázdnotou. Demografická křivka sice trvale klesá, ale v zemi, kde je trh postavený na průmyslu, ať už automobilovém či jiném, bude po technicích vždy poptávka.

Technikům chybí všestrannost

Pokud se už nějaký technik na trhu objeví, stává se, že má jednostranné zaměření. Je sice vynikajícím matematikem s bezchybným logickým úsudkem, ale trpí špatnou jazykovou vybaveností. Nebo také nízkými managerskými schopnostmi či nedostatkem sociálního intelektu.

Co s tím? Řešením by mohl být takzvaný duální systém vzdělávání, který výborně funguje například v německy mluvících zemích a u nás byl podpořen projektem „Pospolu“ (Podpora spolupráce škol se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi). Fungoval do října 2015 a byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu.

Nepřehlédněte

Student má v rámci duálního systému dvojí status. Je studentem a zároveň zaměstnancem vybrané společnosti, která spolupracuje přímo s danou střední školou. Student uzavře zaměstnaneckou smlouvu, podle které se zavazuje, že po absolvovaní školy do společnosti nastoupí. Ta mu zajistí odpovídající pracovní pozici a vzdělání z části zafinancuje. Jedná se o propojení škol a firem, které funguje na bázi win to win strategie.

Hledáme pracovníky za hranicemi, kam naši lidé odcházejí

Mnohé firmy řeší nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců také angažováním zahraniční pracovní síly. Ač vůle ke vzájemné kooperaci bývá na obou stranách velká, nelze se v mnoha oborech vyhnout jazykové bariéře. A pak také byrokracii, kvůli které vzniká problém s uznáním vysokoškolských diplomů odborníků z východní Evropy.

Opačný problém je odliv mozků do zahraničí, tedy to, že naši odborníci odcházejí pryč. Hlavně do Německa, Kanady, Spojeného království. Je to velký paradox. Existují tržní segmenty, ve kterých o vzdělané a kvalifikované zaměstnance není nouze. Jenže čeští zaměstnavatelé mají problém takové odborníky zaplatit.

Může se hodit

Vychovejte si své zaměstnance

Další cestou je výchova zaměstnanců ve vlastní režii. Doporučuje se nabídnout zaměstnanci v horizontu tří až čtyř let efektivní „plán hry“ a garantovat mu možný postup či změnu pozice, kdykoli bude chtít. Díky tomu může firma docílit toho, že dotyčný zaměstnanec ve firmě setrvá. Zafunguje totiž psychologický efekt startu a cíle.

Alternativou je též „job sharing“ spočívající ve sdílení jednoho pracovního místa dvěma zaměstnanci na zkrácený úvazek. Toto řešení je ideální hlavně pokud jde o ženy na mateřské, absolventy, studenty středních a vysokých škol, kterým je zajištěna potřebná praxe. Nedochází ke zbytečnému přetěžování těchto kolegů, zároveň se ale adaptují na práci ve firemním prostředí.

Job sharing skýtá uplatnění i osobám pokročilého věku. Kombinace takového pracovníka s absolventem je zajímavou variantou jak ušetřit za odborného školitele a zúročit kvalifikovanou, byť stárnoucí pracovní sílu, která má stále co nabídnout.

Hledáte nejlepší lidi? Musíte mít co nabídnout

O tom, zda bude mít firma dostatek uchazečů, nebo žádného, rozhoduje i firemní kultura. Jedná-li se o společnost, která se ke svým zaměstnancům, klientům či obchodním partnerům chová zodpovědně, má velkou konkurenční výhodou.

Zaměstnanec v práci tráví většinu dne. V některých případech je to dokonce úsek mnohem delší než čas strávený s rodinou. Firma by měla zaměstnanci zajistit nejen odpovídající prostředí, ale snažit mu jeho pracovní dobu maximálně zpříjemnit.

U zahraničních firem nejsou výjimkou masáže, herny, zaměstnanci si mohou do práce brát své čtyřnohé miláčky a v pracovním kolektivu panuje přátelská, uvolněná atmosféra. Toto vše jsou faktory, které hrají, vedle finančního ohodnocení, obrovskou roli při setrvání. Výsledkem je loajalita, snaha o sebevzdělávání a chuť udělat pro zaměstnavatele něco navíc.