Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Práci odvádíme daň: své zdraví

  10:00aktualizováno  10:00
Mezi zdravotními problémy, které mohou vzniknout kvůli zaměstnání, a takzvanými chorobami z povolání, je někdy sotva znatelná hranice. Ale kdo trpí chorobou z povolání, má nárok na finanční odškodnění, náleží mu renta a sociální dávky.

Neničte si zdraví v práci

Vyrážka jí naskákala po celém těle pokaždé, když vylézala z plaveckého bazénu plného chlorované vody. Tělocvikářka Marta Prokopová z Brna se u lékaře dozvěděla, že právě chlor zřejmě vyprovokoval její ekzém. Kožní choroba může souviset s prací. Ale také nemusí. "Dostala jsem masti, kterými si ekzém natírám, beru léky. Naštěstí mi ve škole vyšli vstříc, takže už nemusím s dětmi chodit na bazén tak často," říká učitelka tělocviku.

Dodává, že drobné ekzémy měla na rukou po jejich umytí jen občas. Pak delší dobu zastupovala na hodinách plavání svou kolegyni a ekzém se zhoršil. Nedoufá tedy, že jí bude uznán jako nemoc z povolání a že získá finanční odškodnění. Muselo by se totiž jednoznačně prokázat, že je její kožní choroba vyvolána chlorovanou vodou, a ne, že se kvůli ní "pouze" zhoršuje.

Nejčastěji onemocní končetiny a plíce

O přiznání nemoci z povolání rozhodují takzvaná Střediska nemocí z povolání (pracoviště určená vyhláškou 342/1997 Sb). Nejvíce, necelá polovina z celkového počtu těchto nemocí, je každoročně zjišťováno na severní Moravě a ve Slezsku. Podle Zdeňky Hajdukové z Kliniky chorob z povolání Fakultní nemocnice v Ostravě za tím stojí zdejší koncentrace průmyslu, strojírenství i zemědělství. "Počet případů chorob z povolání ale celorepublikově klesá. Zaměstnavatelé více dodržují bezpečnostní i hygienické podmínky a lidé o své zdraví více dbají," říká lékařka. Mezi nejčastější choroby z povolání patří onemocnění periferních nervů horních končetin z vibrací nebo z jednostranného dlouhodobého přetížení končetin či nemoci plic. Podle údajů Státního zdravotního ústavu jsou nejvíce postiženi pracovníci z oblastí těžby uhlí a zdravotnictví.

Netrefili jste se do seznamu? Smůla

Co je vlastně nemoc z povolání? Kritériem pro určení je takzvaný seznam nemocí z povolání, uvedený v nařízení vlády 290/1995 Sb. Celá řada onemocnění, která mohou souviset s prací, v něm však uvedena není. Například chronický zánět průdušek zaměstnanců pracujících v prostředí, v jehož ovzduší jsou přítomné látky dráždící dýchací ústrojí. "O tom, že se na vzniku tohoto onemocnění mohly podílet podmínky v souvislosti s prací, nemusí být pochyb. Ale skutečnost, že toto onemocnění není uvedeno ve zmíněném seznamu, neumožní nemoc z povolání postiženému přiznat," vysvětluje Marta Manoušková z Kliniky nemocí z povolání Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Na co se často nebere zřetel, jsou bolesti z práce, ať jde o záda, hlavu nebo nohy. Trpí jimi až třetina pracujících Evropanů.

Když ne přímo nemoc, tak bolest

Je jedno, jestli celý den vláčíte těžké krabice se zbožím nebo sedíte u počítače zkroucení jako paragraf. Vaše záda jsou přetížena stejně. Pokud se k nim nechováte správně, pomstí se bolestí. V další řadě pak trvalejšími následky. Podle Evropské komise si třetina zaměstnaných Evropanů, tedy až 60 milionů, stěžuje na nejrůznější bolesti zad, hlavy nebo nohou. Mezi nimi i Češi. Z údajů České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že nejvíce prostonaných dnů měly v první půlce tohoto roku na svědomí právě nemoci páteře a meziobratlových plotének. "Bolesti zad se objevují při nesprávném nošení těžkých břemen a zejména pak při jejich nesprávném zvedání. Vinu má také špatné držení těla, jednostranná zátěž," říká Irena Daňková z brněnského Ústavu preventivního lékařství. "Naši páteř ničí i špatné židle, nevhodné pracovní stoly či nastavení monitoru, nesprávný způsob používání klávesnice a myši počítače a pracovních nástrojů vůbec."

Investice do zdraví není přepych

Na bolesti z práce si nejvíce stěžují zaměstnanci z nových členských zemí Evropské unie. Jejich chlebodárci často považují investici do zdraví pracovníka za přepych. Přitom nemusí jít o vytvoření zdravého prostředí za spousty peněz. "Určitě by zaměstnanci měli projít školením, jak předcházet zdravotním problémům, jak správně sedět, jak mít nastavený počítač... Léčba analgetiky, například při bolestech zad, je jen řešení akutního stavu, nikoli však příčiny," poznamenává. Největší chybou podle ní je, že se člověk vrátí do práce, znovu se špatně pohybuje, bolesti se vrátí zpátky a tak se to opakuje pořád dokola.

V Karose Vysoké Mýto mohou zaměstnanci chodit na rehabilitace, podobné je to ve Škoda Auto Mladá Boleslav. V kolínské automobilce TPCA musí každý nový zaměstnanec projít v pracovní době celkově dvacetihodinovým kurzem strečinku - cvičením, které naučí protahovat a uvolňovat svaly. Pak záleží na něm, jestli chce cvičit i nadále. "Děláme to kvůli předcházení dlouhodobých problémů, které mohou vyústit v nemoc z povolání, jako prevenci nemocí a absencí," říká mluvčí TPCA Matěj Matolin s tím, že si zaměstnavatel péčí o zdraví zaměstnance také ušetří nemalé náklady. "Zvláště dělníci u nás procházejí školením, jak při práci zacházet s nářadím, aby si zbytečně neničili zdraví," dodává.

V posteli kvůli chřipce

Zatímco se zády a nemocemi pohybové soustavy se Češi léčí nejdéle, nejčastěji marodí kvůli nachlazení a chřipce. "Není nad posilování imunity procházkami venku a cvičením," říká Ariana Lajčíková ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Mezi zaměstnanci v klimatizovaných budovách se v zimě šíří fámy, že stačí, aby přišel jeden člověk s chřipkou a klimatizace se už cirkulací vzduchu postará o onemocnění zbytku firmy. "To je ale nesmysl," tvrdí Lajčíková. "Teoreticky se sice virová onemocnění mohou rozšířit klimatizací, ale viry tento transport nepřežijí. Když kýchneme, viry jsou mrtvé dříve, než dopadnou na zem. Jsou­li ale někým vdechnuty, je to něco jiného," vysvětluje. I proto je lepší, aby zaměstnanci s kapénkovou infekcí do práce raději ani nechodili, nebo alespoň na své kolegy neprskali.

Co může způsobit práce a kdo problémem nejčastěji trpí?

- alergie: zdravotníci, pracovníci ve farmaceutickém a
textilním průmyslu, pekaři
- ateroskleróza, dnavé záchvaty: řezníci
- jaterní cirhóza: vinaři
- křečové žíly: prodavači, učitelé
- neurózy, deprese, bolesti hlavy, zad, vředy: duševně pracující
- obezita: kuchaři
- urologické infekce: řidiči dálkové dopravy
- zubní kazy: cukráři

Zdroj: www.zdravcentra.cz

S čím jsme nejdéle marodili?

nemoci dýchací soustavy: 21,7 %
nemoci pohybové soustavy: 27,3 %
úrazy, otravy: 13,8 %
ostatní nemoci: 37,2 %

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Srovnání: kdy má podnikatel zůstat OSVČ a kdy se mu vyplatí společnost

Asociace malých a středních podniků a živnostníků srovnala z právního a daňového pohledu, co je pro podnikatele výhodnější - zda nést titul osoby samostatně...  celý článek

Ilustrační snímek
Tradiční benefity netáhnou, lidé chtějí příspěvek na bydlení nebo relax

Minimální nezaměstnanost a boj o uchazeče, který vedou firmy napříč obory, se odráží i v nabídce nefinančních benefitů. Objevují se bonusy, o kterých ještě...  celý článek

Ilustrační snímek
Nebáli se práce a rozjeli kariéru naplno. Jak se daří absolventům

Přečtěte si tři příběhy úspěšných mladých lidí, kteří se po škole pustili naplno do práce a mají úspěšně rozjetou kariéru. Třeba vás inspirují a brzy budete...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...
Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...

Podpora ANO, ČSSD i KSČM se podle říjnového průzkumu agentury Median od září mírně snížila. Podobně klesala i podpora T... celý článek

Grafton Recruitment Praha
Technolog výroby - náběh nových výrob

Grafton Recruitment Praha
Středočeský kraj
nabízený plat: 35 000 - 60 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.