Jana maturovala na obchodní škole a pak dál studovat nešla. Pracovala dva roky v reklamní agentuře, ale celou dobu toužila odjet do ciziny. „Chtěla jsem se pořádně naučit anglicky, získat nové zkušenosti a vrátit se zpět do Čech. Nikdy bych nečekala, že venku zůstanu,“ říká třicetiletá žena.
Může se hoditHledáte nové zajímavé pracovní místo? Najděte si ho na jobDNES.cz. |
Do zahraničí jste poprvé odjela v roce 2005. S přestávkami jste tam strávila osm let. Kde všude jste žila?
První destinace byla Anglie, tam jsem byla 2,5 roku, poté rok na Novém Zélandu, čtyři zimní sezony ve francouzských Alpách, letní sezony ve Skotsku a na britském ostrově Jersey a poslední země, ze které jsem se v lednu vrátila, byla Kanada, tam jsem byla sedm měsíců. Mám v plánu vyjet znovu, moje další destinace bude možná Austrálie. Dovedu si i představit žít v zahraničí nastálo.
Pracovala jste v zahraničí ve stejném oboru jako tady?
Ne, během těch osmi let jsem pracovala v gastronomii. Prošla jsem skoro každou pozicí od pomocné kuchařky v restauraci až po asistentku manažera hotelu. Kromě práce jsem se i učila, absolvovala jsem kurz First Certificate in English v Cambridgi.
Práci jste měla domluvenou z domova?
První práci jsem sehnala přes agenturu, která nabírala kuchaře, jela jsem totiž s přítelem kuchařem a mě vzali jako pomocnou kuchařku. Další práce už jsme si hledali sami vždy na místě.
Můžete nějak porovnat pracovní, případně i školní prostředí v cizině a doma?
Přijde mi, že v Čechách je mezi zaměstnanci (alespoň v gastronomii, kde to dobře znám) až moc rivality a lidé jsou k sobě dost bezohlední, v první řadě myslí jen na peníze. Také si myslím, že lidé u nás mají strach z něčeho nového a bojí se změny.
Venku mi lidé přijdou více flexibilní, nemají problém s hledáním nové práce, pokud se v té dosavadní z nějakého důvodu necítí dobře nebo je to zkrátka nenaplňuje. Dojíždění i stěhování za prací a změna pracovního oboru je běžná věc. Až v zahraničí jsem si ale uvědomila, že můžeme být rádi za české školství. Máme mnohem více všeobecných znalostí.
Takže byste pobyt v cizině mladým lidem doporučila?
Určitě, alespoň na rok. Kvůli získání všeobecného rozhledu a naučení se tolerance a nebojácnosti. Podle mého názoru je to nejlepší životní zkušenost.
Máte nějakou radu, na co si dát pozor, když se někdo chystá na takovou cestu?
Dejte si pozor na agentury zprostředkovávající práci. Kvalitní agentury neinkasují žádné peníze od zájemců, nýbrž od zaměstnavatelů. Slyšela jsem mnoho případů, kdy si agentury vybraly od zájemců peníze výměnou na zprostředkování práce, ubytování, ale nakonec nezařídily nic a dotyční zůstali v cizí zemi sami a bez peněz.
Může se člověk dobře naučit cizí jazyk, když „zůstane doma“?
Podle mě se člověk může naučit dobře cizí jazyk i doma, ale bez každodenního používání to jde hodně pomalu. Odjezd do zahraničí je v tomto směru mnohem efektivnější. I kdyby to mělo být jen na pár měsíců.
