Pracovní doba: Kdy máme nejvíc energie?

Brzké ranní vstávání podle odborníků škodí. Tuhle větu můžete říci svému šéfovi, když vám bude vyčítat pozdní příchody do práce. Nejvíce výkonní jsou prý lidé mezi devátou hodinou ráno až druhou odpoledne.

Zřejmě za to může rakouský císař František Josef, který byl ranní ptáče, a tak s ním byl v pět hodin ráno v pohotovosti už i celý dvůr. A jak to bývá, dvořané potřebovali poddané, takže nakonec vstávali časně všichni. Zvyk začínat pracovní dobu už od šesti hodin přetrval v továrnách a u mnoha profesí dodnes. A přitom může být budík nařízený na pátou nebo ještě dříve pro mnoho lidí příčinou mnoha nemocí, psychických poruch a vyčerpanosti.

„Rok jsem nastupovala do práce už v půl šesté. Bylo to k nevydržení, stejně jsem se ve skutečnosti probrala a byla schopná myslet až kolem deváté,“ říká laborantka Jana Doležílková z Ostravy. „Po čase jsem se potýkala s každou virózou, která se objevila. Změnila jsem místo. Jsou lidé, kterým to nevadí, ale já prostě na to nejsem stavěná.“

Narušení biorytmu škodí

Psycholog Andrew Urbiš z Čeladné vysvětluje, že každý člověk má poněkud jinak nastaveny svoje „vnitřní hodiny“. Ty se mohou mezi různými lidmi vzájemně lišit i více než o dvě hodiny. „Vědci rozeznávají dva extrémní typy osobnosti: ty, kteří chodí brzo spát a brzo vstávají -skřivany, a ty, kteří chodí pozdě spát a pozdě vstávají - sovy. Z hlediska statistického rozdělení je v populaci zhruba pětadvacet procent skřivanů, stejné množství sov a padesát procent osob, které mohou sice žít buď jako skřivani, nebo sovy, ale nesmějí to střídat,“ vysvětluje Urbiš.

S každým zásahem do biorytmu se organismus vyrovnává skoro měsíc. Narušení těchto biorytmů zatíží organismus, a proto jsme i náchylnější ke vzniku chorob.

Porady až odpoledne

To, že výkonnost zaměstnanců koresponduje s biologickými hodinami, potvrzuje i ředitel Vítkovické nemocnice v Ostravě a zároveň lékař Radomír Maráček. Vypozoroval, že lidé jsou nejaktivnější od 9 do 12 a od 14 do 17 hodin, a pokud je to možné, snaží se tomu i přizpůsobit porady a různá jednání. „Z hlediska pracovního je bohužel nutné podřídit se podmínkám vlastní činnosti, jako je třeba začátek operace, zahájení provozu ambulance. Porady primářů ale plánuji na čtrnáctou hodinu a hlavně nesmějí být dlouhé,“ uvádí Maráček.

Nástup na šestou ranní je i podle něj zbytečně brzy, jenže vychází ze všeobecných zvyklostí, které jsou zavedeny hlavně v průmyslových podnicích. „Posunul bych to, jak u zdravotníků, tak u ostatních, jenže narážím na problém dopravy, chodu mateřských škol, tedy fungování celé společnosti. Naši manažeři však mají pracovní dobu důležité jsou výsledky práce, ne čas strávený v zaměstnání,“ dodává ředitel.

Tykání versus vykání v práci: Co vám srazí vaz?

Střídejte pracovní činnosti

Obecná rada, jak si zorganizovat pracovní den, aby nás totálně nevyčerpal a nepodepsal se na zdraví, neexistuje. Jestliže zaměstnanec pracuje u výrobní linky, tak pokud stroj jede, musí tam být přítomen. „Je však potřeba využít chvíle odpočinku, protáhnout se, třeba i cvičit, jít na čerstvý vzduch, doplnit tekutiny, sníst ovoce, rozptýlit se,“ radí lékař.

Pokud si svou pracovní činnost můžete naplánovat, pak je ideální volit bloky (45 minut školní hodiny má svůj význam), kdy budete vykonávat stejnou činnost, jako jsou provozní věci, operativní schůzky, prohlídka provozu, tvorba nápadů. Když se opakovaná činnost dělá delší dobu, její kvalita klesá. Vhodné je také odejít na oběd mimo pracoviště.

Ve středu pracujeme nejlépe

Jak je to s kapacitou našich sil během celého týdne? Nejvýkonnější býváme zhruba uprostřed týdne. Po víkendu totiž trvá asi jeden den, než se organismus nastartuje, jak se říká na „provozní teplotu“. Traduje se, že auta vyrobená v pondělí, nikdo nechce. Pokud se tedy chystáte pustit do nového náročného úkolu nebo vás čekají složitá jednání, naplánujte si je na úterý, středu nebo čtvrtek. Ke konci týdne se už zase dostavuje únava a síly do jakýchkoliv velkých změn chybějí. Možná by stálo za zvážení nastupovat v pondělí o dvě hodiny později a v pátek o dvě hodiny dříve končit. Zbylé čtyři hodiny by se pak daly napracovat ve středu, kdy máme nejvíce sil.

Proč ráno vstávat?

1. Brzký začátek pracovní doby vám umožní věnovat podvečer a večer rodině a relaxaci.

2. Vyhnete se dopravní špičce při dojíždění do práce.

3. Při pozdějším vstávání riskujete, že se takzvaně „přespíte“, budete více unavenější než večer.

Proč ráno nevstávat?

1. Brzké ranní vstávání narušuje vaše přirozené biorytmy.

2. Optimální výkonnost přichází až kolem deváté hodiny, do té doby se budete v práci jen probouzet.

3. Snídaně podávaná příliš brzo spíše rozdráždí váš spící žaludek.