V době personální krize, i když to nejde u všech pozic, by si měla personalistka položit tyto tři jednoduché a základní otázky:

1. Chce u nás dělat?

2. Může to dělat?

3. Je v pohodě?

Víc netřeba. Jenže stejně se řeší a budou řešit na pohovorech blbosti...

Tento článek se zde, v mírně pozměněné podobě, opakuje cca co čtvrt roku. Taky se účastním pohovorů ze strany zaměstnavatele a shrnul bych to asi takto: lidi, kašlete na tyhle kecy!

Pokud něco umíte a jste lidsky fajn, můžete klidně přijít pozdě, po flámu, šťárat se v uchu a říct, že o firmě víte jen to, že prý dobře platí.

Pokud nic neumíte a nejste fajn - což každý, i laik s normálně vyvinutým EQ pozná, můžete se snažit sebevíc, ale neuspějete.

Tak snadné to je.

Snadné to je, když uchazeč jedná s vámi, ale nesnadné, když s děvčaty a nějakou jejich mužskou obdobou z personálního...

Ja dojel do firmy. Dobrej.mam céčko chcete rodice? Pojď se mnou za majitelem, pozdravím mam céčko potřebujete rodice? Mas naves? Za mesic muze bejt, fajn tak se stav a ja kolik je plat? Nabídli dost a povidam nemam praxi.nevadi.

Pečlivě se připravit na těchto 10 kroků, zejména přijet den předtím, abych se pozitivně a optimisticky vyspal = jsem ten pravý, které firma organizující takovýto pohovor hledá, tj. rektální alpinista ochotný otročit 26 hodin denně, 9 dní v týdnu až do kolapsu, po němž budu nahrazen jiným robotem. Typické pro firmy, kde je víc manažerů než lidí ve výrobě

Pokud bych byl v pozici šéfa co si vybírá lidi do týmu (obchodního), zajímaly by me dvě věci: Co pro dotyčného znamená obchod a jaka je jeho motivace v něm fungovat dlouhodobě. A za druhé, jak ten člověk západne chemií do týmu. Proč jste opustil předchozí firmu atp. na co? Na podobné typy otázek si uchazec vzdy něco vymysli pokud pravda nehraje v jeho prospěch a volat kvůli referencím do jiných firem, tak to myslím je už za námi. Je to jako se zbožím z druhé ruky, když si něco kupuji neptam se a nezajímá me proč ten člověk to prodává to je jeho věc. Moje úloha je zjistit zda inzerovana věc nenese nějaké skryté vady. A tyhle vady v případě neprokouknuti u pohovoru se daji odhalit v průběhu 3 měsíční zkušební doby. Takže Good luck.

Otázky, které nezazní, ale měly by, abyste úspěšně prošli: 1) jste ochtni pracovat od nevidím do nevidím? Správná odpověď: je to můj cíl. 2) znáte Zákoník práce? Správná odpověď: fuj, co je to? 3) kolik si představujete plat? Správná odpověď: pracovat pro Vás za stravenky je pro mě čest!!! 4) souložíte ráda? Správná odpověď: jen s nadřízenými. A stejně Vás nevezmou, neboť jiní znají správně odpovědět na následující otázku: kdo, koho znáte, pracuje u nás ve firmě? Správná odpověď: můj táta je Váš šéf, vždyť to víte, stojí celou dobu za Vámi a čeká, co uděláte....proč se ptáte?

✌

pokud firma nemůže najít zaměstnance, jako že nemůže, tak může přebytečné zaměstnance jiných úseků přesunout na potřebnou pozici. Na personálním oddělení je takových vždy dostatek. V rámci úspor je to první úsek, který je vhodné zrušit. A jak si toho všimnou zaměstnanci. No za půl roku při obědě určitě. Pepo, my jsme neměli tu víkendovou blbost, kde jsem musel provozovat tu aktivitu co nenávidím a měl jsem se mít se všemi hrozně rád. Jj, toho mamlase co vymejšlel ty nesmysly vyhodily. Asi před půl rokem

Vybral jsem si vás proto, protože inzerujete volne misto, na které splnuji uvedené požadavky a jsem tedy schopen plnit obsah dane práce za nabízenou mzdu. Pro personalisty zřejmě nepochopitelné...

Genialni odpoved. Klobouk dolu :-)

Pamatuji se, jak jsem každý rok musel dělat v jedné velké energetické firmě v ČR se svými podřízenými pohovory ve stejně stupidním duchu, nicméně po dvou zaměstnancích jsem šmahem zavrhl tyhle bláboly a zaměřil se raději na palčivost problémů v praxi a spíše se snažil hledat společnou shodu a řešení. Na papír se vsak museli napsat cíle v podobě neskutečných žvástů, jinak by to neprošlo. Tak se pak není čemu divit, že personalisté pokládají stejně stupidní otázky uchazečům o zaměstnání, mají to totiž v pracovních postupech. Dnes si na tohle už pouze s úsměvem vzpomenu, protože jsem šel raději dělat sám na sebe. Kdybych si totiž vybíral kvalitní zaměstnance, zajímal bych se hlavně o jeho znalosti a zkušenosti a tím praxi. Bláboly levorukých studentíků s vylhaným životopisem s podlízavým přístupem u personalistů a později u vedoucích, takový jsou pro firmu jistě terno