Než něco podepíšu, přečtu si to. Právě tuhle větu by podepsal asi každý. V praxi to však chodívá jinak. Vděčný uchazeč o práci podepíše často cokoliv -před nastávajícím šéfem se nechce uvést jako někdo, kdo mu nevěří a příliš ho prověřuje. Pečlivé prostudování pracovní smlouvy však vypovídá spíše o vaší zodpovědnosti. Abyste váhání zkrátili, seznamte se s pravidly jejího uzavírání.
Co všechno musí být v pracovní smlouvě?
Zákoník práce povinně vyžaduje jen tři údaje - druh práce, místo jejího výkonu a den nástupu do zaměstnání. Druh práce má být vymezen co nejpodrobněji, aby nevznikl spor, co všechno je vlastně vaší povinností. Není tedy v pořádku, pokud máte v popisu práce „služby zákazníkům“, ale mělo by být stručně uvedeno, čeho se tyto služby týkají. I místo výkonu práce musí být určeno tak, aby vás zaměstnavatel nemohl bez vašeho souhlasu poslat, kam se mu zlíbí. Měl by proto uvést nejen město, ale přinejmenším i městskou část či ulici.
Opravdu nemusí být ve smlouvě výše platu nebo délka dovolené?
Nemusí. Pokud tam výše platu uvedena není, vyžádejte si ještě před jejím podpisem platový výměr, který podepíšete zvlášť. Obecně platí, že všechny důležité informace, které smlouva neobsahuje, vám musí zaměstnavatel poskytnout do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. Chtějte je však znát dříve, než smlouvu podepíšete. Zdá-li se vám některá z podmínek obzvláště důležitá, navrhněte zaměstnavateli její zařazení do smlouvy. Vše, co je součástí pracovní smlouvy, se ani v budoucnu nemůže zásadně změnit bez vašeho souhlasu. Dejte si zároveň pozor na to, co všechno dal zaměstnavatel do smlouvy navíc. S podpisem pracovní smlouvy můžete jen tak mimochodem souhlasit například s vysíláním na pracovní cesty nebo s přesčasy, za které nedostanate zaplaceno, protože odměna za ně je součástí sjednané mzdy.
Pokud se mnou zaměstnavatel podepíše pracovní smlouvu až po týdnu práce, mám do té doby všechna práva a povinnosti?
Tak především - tento postup není v pořádku a zaměstnavateli za něj hrozí sankce od úřadu práce. Neznamená to však, že byste v prvních dnech nebyli plnohodnotnými zaměstnanci. Pracovní smlouva totiž není popsaný papír, ale dvoustranná dohoda. To, co je na papíře, je jen jakýmsi dokladem o ní. Pokud se dohodnete na všem, co je nutnou součástí pracovní smlouvy - tedy na druhu práce, místu jejího výkonu a dni nástupu - a ve stanovený den přijdete do zaměstnání, pracovní smlouva je uzavřena bez ohledu na to, že o ní chybí písemný doklad. Podpis pracovní smlouvy však vyžadujte vždy předem. Bude-li vám tento doklad chybět, těžko se budete domáhat svých práv vůči zaměstnavateli, který by vám třeba odmítl za práci platit nebo smlouvu jinak porušoval.
Když smlouvu podepíšu naopak v předstihu a následně si to rozmyslím, mohu do práce prostě nepřijít?
Je-li smlouva platná, stanoveným dnem nástupu vzniká pracovní poměr bez ohledu na to, zda skutečně přijdete do práce. Pokud nepřijdete, budete mít klasickou absenci jako kterýkoliv jiný zaměstnanec. Lze předpokládat, že s vámi zaměstnavatel po této zkušenosti stejně ukončí pracovní poměr ještě ve zkušební době, ale takové jednání je přinejmenším neslušné a zavírá vám dveře k případné budoucí spolupráci.
Mohu chtít po zaměstnavateli, aby mě s návrhem pracovní smlouvy seznámil v předstihu?
To samozřejmě chtít můžete, ale není nijak podrobně upraveno, jak dlouho před podpisem byste měli mít v ruce text smlouvy. Seriózní zaměstnavatel vám ho třeba i pošle e-mailem. Pokud vás s pracovní smlouvou odmítne seznámit předem, mějte se na pozoru a zvažte, zda do takové firmy opravdu chcete nastoupit. Není nic špatného ani na tom, pokud budete smlouvu důkladně studovat na místě před podpisem. Naopak ukážete, že jednáte zodpovědně a nečiníte důležitá rozhodnutí bez znalosti okolností.
Vztahuje se zkušební doba automaticky na každého, nebo musí být dohodnuta?
Zkušební doba se na vás vztahuje, jen když je písemně ujednána. Jinak vůbec nevznikne. Není však nutné, aby byla dohodnuta i její délka. Pokud údaj o délce chybí, je vždy tříměsíční. Dohodnout lze zkušební dobu kratší, nikoliv však delší než tři měsíce.
Je na místě požádat zaměstnavatele, aby zkušební doba byla třeba jen dvouměsíční?
Tři měsíce je maximum, ale zároveň i doba, která se v praxi vžila jako naprosto běžná. Pokud budete chtít zkušební dobu kratší, měli byste to dostatečně vysvětlit. Zaměstnavatel to může vnímat tak, že před ním něco tajíte a chcete mít období nejistoty rychle za sebou. Kvalitní pracovník se nemusí bát tříměsíční zkušební doby. Pokud se bojí, dává najevo, že nemá důvěru v zaměstnavatele.
Musí být konkurenční doložka součástí smlouvy?
Konkurenční doložka je váš příslib, že po případném ukončení pracovního poměru po nějaký čas nenastoupíte ke konkurenci, která se zabývá stejnou činností jako váš zaměstnavatel. Ten vám za to bude platit. Pokud se firma rozhodne doložku použít, není nutné, aby byla součástí pracovní smlouvy. Vždy však musí být písemná, jinak je neplatná. Písemná forma je tady na rozdíl od pracovní smlouvy podmínkou platnosti.
