Kdo u sebe nemá pracovní smlouvu, dostane od inspektorů pokutu

Kontroly nelegální práce, tedy i švarcsystému, od dubna přitvrdily. Každá OSVČ musí mít u sebe pracovní smlouvu, stejně jako stálý zaměstnanec vyslaný mimo pracoviště. Jinak riskuje vysokou pokutu. Říká to nový metodický pokyn Státního úřadu inspekce práce.

Švarcsystém je od ledna nelegální. | foto: Profimedia.cz

Podnikatelům metodický pokyn připadá absurdní. "Naši členové a další řemeslnické cechy jsou naprosto znechuceni. Je absurdní, aby řemeslník na stavbě neustále nosil v kapse smlouvy a další doklady, protože může náhodou přijít kontrola z inspekce práce," reaguje generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová.

Legalizace švarcsystému?

• Dvě třetiny českých firem se domnívají, že by se měl švarcsystém legalizovat.
• Odmítají politiku státu, který toto zaměstnávání od 2012  považuje za nezákonné a uděluje za ně milionové pokuty.

Zdroj: průzkum advokátních kanceláří Ambruz & Dark a Deloitte Legal mezi více než stovkou firem

Její slova potvrzuje truhlář Petr Ouška: "Jenom to komplikuje život drobným živnostníkům. Dodáváme věci na stavby pro řadu firem a nedovedu si představit, že mezi nářadím vozím desky se všemi smlouvami," říká řemeslník.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek chce zabránit stále častějším případům, kdy podnikatelé při kontrole nemají smlouvy u sebe a tvrdí, že je dodají později. A neexistující dokumenty prostě dodatečně vytvoří.

"U dělníka na stavbě nebo pracovníka, který je poslán mimo pracoviště, stačí kopie pracovní smlouvy, aby prokázal, že je řádným zaměstnancem. Samozřejmě přímo na svém působišti ji mít nemusí, tam ji za něj ukáže firma," říká tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.

"Pokud zaměstnanec kopii smlouvy mít nebude, bude následovat řízení. Když inspektoři zaměstnavateli nelegální práci prokážou, pokuta bude vyšší i za nedodané smlouvy. Jestli se švarcsystém nepotvrdí, bude sankce ze nedoložené doklady jen v řádech stokorun," dodává Plívová.

Fakta o švarsystému

Ve kterých odvětvích je nejčastěji využíván?

• ve stavebnictví
• v informačních technologiích
• v obchodu

Podle čeho inspektoři poznají, že spolupráce firmy s osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) je švarcsystém?

• OSVČ je podřízeným zaměstnavatele
• pracuje jménem zaměstnavatele podle pokynů zaměstnavatele
• práci pro zaměstnavatele vykonává osobně, za mzdu, plat nebo odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele, případně na dohodnutém místě

Jak vzniklo pojmenování?

Tento způsob zaměstnávání dostal jméno podle podnikatele Miroslava Švarce z Benešovska, který jako první v 90. letech propustil všechny své zaměstnance, aby je obratem znovu najal. Ovšem jako OSVČ, které si samy platily sociální a zdravotní pojištění.

Podnikatelé se radí s právníky

S tím, že je švarcsystém od ledna oficiálně nelegální, se mnoho firem těžce vyrovnává. Podstatou švarcsystému je, že na závislou činnost jsou najímány osoby samostatně výdělečně činné. Výhodou je úspora v odvodech na pojištění, které jinak musí firma za stálé pracovníky odvádět. Stát však kvůli tomu přichází ročně o několik desítek miliard korun, a proto už to odmítá tolerovat.

V Česku je švarcsystém velmi rozšířený. Proto také roste zájem o rady právníků, jak se pokutám vyhnout. Jsou to totiž vysoké sumy – od 250 tisíc do 10 milionů korun pro podniky a až 100 tisíc korun pro pracovníky.

Může se hodit

Sháníte práci? Na jobDNES.cz najdete denně žhavé pracovní nabídky.

"Zájem zvláště malých a středních firem o takzvanou revizi zakázek je velký," říká Jan Procházka, advokát Ambruz & Dark/Deloitte Legal. Cenu za kontrolu smluv a rady, co je třeba změnit, odhadl na několik desítek tisíc korun.

Stejnou zkušenost mají právníci z kanceláře VDNU legal. "Řešíme to neustále. Zvláště u společností, které využívají spolupráci s OSVČ pravidelně a dlouhodobě. Patří mezi ně například stavební a IT firmy, ale i realitní kanceláře či pojišťovny. Rizikové jsou manažerské posty, u nichž je těžké obhájit výkon práce mimo pracovněprávní vztah. U řady profesí ale může riziko švarcsystému hrozit i u běžných pozic, například sekretářky nebo dělníci na tovární lince," varuje Klára Valentová z VDNU legal.

A co radí svým klientům? "Doporučujeme odstranit ze smluv riziková ustanovení, ale také změnit podmínky spolupráce. Jde o to, aby postavení OSVČ bylo odlišné od toho, jaké mají kmenoví zaměstnanci. Nesmí mít například zaměstnanecké výhody, musí využívat své pracovní prostředky," upřesňuje Valentová.

Co dělat? Staňte se nezávislými

Pokud pracujete na švarcsystém, vyvolejte se zaměstnavatelem jednání a proberte změnu spolupráce. V ideálním případě vám nabídne běžný pracovní poměr. Nejčastější variantou jsou úpravy smlouvy tak, aby práce nevykazovala typické znaky závislé činnosti.

Své služby byste měli nabízet více firmám – nezávislost se cení. Pracovní pomůcky je možné si od zaměstnavatele pronajmout. A na vizitce si nechte jen své jméno. Například kadeřnice, která pracuje pro jednu firmu, si může místo v salonu a pracovní pomůcky pronajmout a své služby nabídnout dalším společnostem. Nebo přijme vlastní klienty na domácí adrese. Pak už jí stotisícová pokuta nehrozí.

V nejhorším případě spolupráci ukončíte, toho se však podle průzkumu většina podnikatelů nebojí.

Dalším řešením je, že si živnostníci spolupracující s konkrétní firmou založí společnost s ručením omezeným či sdružení podnikatelů, a to bude podniku fakturovat za poskytnuté služby.