Pracovní trh: časy se mění

Neznalost trhu práce se může vymstít každému, kdo podá výpověď, spoléhaje na to, že po jeho profesi vždycky byla poptávka a bude stejná i nyní. Jenže omyl. Situace na pracovním trhu se mění rychleji, než si je člověk ochoten připustit.

Zatímco se zaměstnanec po letech na jednom místě už vypracoval a získal si určitou pozici ve firmě, po ukončení pracovního poměru stojí znovu na startovní čáře. A to s lidmi, kteří mají menší zkušenosti, ale bývají pro mnohé zaměstnavatele více žádoucí. Proč? Jsou totiž neopotřebovaní, tvárnější, srší energií a nápady, mnozí z nich nepostrádají ochotu pracovat i za nižší plat. Zpravidla totiž ještě neživí rodiny a nesplácejí hypotéky na bydlení. Není proto divu, že velmi často dostávají přednost před osvědčenými praktiky.

Co bylo zvykem, už neplatí

Nikdo si netroufá přesně říci, u kterých profesí nastal v posledních sedmi či deseti letech největší propad zájmu zaměstnavatelů. V Česku působí desítky personálních a poradenských firem s určitou klientelou, které mohou hovořit jen samy za sebe, a celkový přehled neexistuje. Z volných míst nabízených úřady práce lze vyčíst jen tolik, že v současnosti je nebývale velký zájem o strojaře na všech úrovních vzdělání, poptávka je i po obchodních zástupcích. Naopak mezi nezaměstnané se do evidence i v hlavním městě dostávají lidé těch profesí, u nichž by to bylo před lety málem

Zprostředkovatelé na úřadech práce se uchazečům o zaměstnání dostatečně nevěnují! Více naleznete ZDE!

nemyslitelné - například novináři.
„Zrovna dneska jsem tady měl dvě novinářky,“ říká Slavomil Hubálek z personální společnosti Alea Psychologie. Má-li srovnávat vývoj poptávky, potvrzuje, že před lety šlo zaměstnavatelům spíše než o odbornost zájemců o jejich vlastnosti a schopnosti. Podniky sháněly zejména činorodé pracovníky, jimž poskytly know-how a naučily je prodávat výrobky či služby v konkrétním oboru. Nyní se však už poohlížejí také po odborné kvalifikaci. „Dnes už je třeba i vytvářet nové věci. Proto se hledají lidé se specifickými schopnostmi něco vyrobit nebo vytvořit,“ vysvětluje psycholog Hubálek. „Představa, že třeba zdravotní sestra odejde ze zdravotnictví nebo učitelka ze školství a že jim všude urvou ruce, protože mohou prodávat cokoliv, je velmi naivní. Možná, že platila tak před deseti lety, ale teď už vůbec ne,“ dodává.

Prozkoumejte trh

Jakými fázemi prochází uchazeč o práci

ODDECH - Začnu až zítra. Nejprve si odpočinu, a pak se vrhnu do hledání práce. Také musím uklidit, vymalovat, nebyl/a jsem dlouho u lékaře apod.
PŘEDSEVZETÍ - Sestavím životopis, doprovodný dopis, a to v několika verzích. Budu denně sledovat inzeráty v novinách i na internetu. Povedu si evidenci. OČEKÁVÁNÍ - Proč se mi nabídky nehrnou? No snad něco přijde zítra.
Jsem tak nemožný/á, že mi nikdo neodpovídá? Konečně první nabídka. Vypadá skvěle. První schůzka: nejlepší oblek, s sebou desky s doklady o vzdělání, se životopisem. Nedopadlo to nejhůře, ale prý mají 80 uchazečů. Neozývají se. Volám, prý mám počkat, ozvou se. Neozývají se. Volám znovu. Vybrali si jiného uchazeče. No nevadí, stejně to nebylo přesně to, co jsem očekával/a.
ODHODLÁNÍ - Zkusím to znovu, přepíšu životopis, něco přidám, něco uberu. Napřu se do toho plnou silou.
RUTINA - Za sebou máte několik pohovorů, několik odmítnutí. Životopis odříkáváte zpaměti. Kolik jste vyplnil dotazníků, ani nespočítáte. Na otázky už odpovíte málem dříve, než byly položeny, což je chyba. Nezapomínejte, že druhou stranu nezajímá, že zaměstnání hledáte už přes měsíc.
PANIKA - Co dělám špatně, že nemůžu nic najít? Všichni z blízkých už vědí, že hledáte práci. Máte dojem, že je tím možná už otravujete. Začnete bezhlavě odpovídat na jakýkoli inzerát.
O nějaké evidenci už neuvažujete. Pozor, abyste nevzali skutečně cokoliv a pak nemuseli zbytečně vysvětlovat změnu zaměstnání.
REZIGNACE - Stejně nic nenajdu.
Jsem úplně nemožný/á. Ráno se vám nechce vstávat, učesat se a obléci.
Natož se dívat na e-mail, zda jsou nějaké nabídky či odpovědi.
ODRAŽENÍ ODE DNA - No nic, musím vydržet. Budu zkoušet, zkoušet, zkoušet, dokud něco nenajdu. Poradím se, co dělám špatně. Párkrát jsem vyhořel na znalosti angličtiny, začnu ji tedy pilovat. A co kdybych si založil/a vlastní firmu?
NALEZENÍ UPLATNĚNÍ - Konečně!
Příště se tomu martyriu musím vyhnout.

Lidé by proto měli nejen kvůli rostoucí nezaměstnanosti pečlivěji zvažovat, zda dobrovolně opustí svoje zaměstnání, byť by byli nespokojeni s pracovní náplní, se šéfem, s kolegy či s výplatou. „Je nutné sledovat trh, podívat se po nabídkách, zda není přece jen lepší v současném zaměstnání setrvat. Nedávat bezhlavě výpověď,“ radí personalistka Jana Vyhnalová ze společnosti Billanc Partners. Doporučuje, aby si zájemce o změnu působiště také dobře obhlédl své příští teritorium.
„Nabídněte budoucímu zaměstnavateli, že budete do firmy docházet na zacvičení - zkuste obětovat volný čas a zbylou dovolenou.“
Jde o to, poznat příští kolegy i práci, aby se zájemce ujistil, že nebude nad jeho síly. I kdyby mu všechno vyhovovalo, stejně by měl mít nějakou pojistku v záloze, aby jej nezaskočilo, kdyby se s ním nový zaměstnavatel rozloučil už ve zkušební době. A nemuselo by to vůbec být kvůli pracovním výkonům. „V nadnárodních firmách se často hraje na mnohem větších šachovnicích, než si malý pěšák umí představit. Je obětován, aniž ví proč,“ varuje konzultantka Vyhnalová. „Hledání zaměstnání je práce na celý úvazek. Jde o mnoho a mnoho neúspěšných pokusů a o jeden úspěšný,“ říká její kolegyně Alena Chlumská. V průměru trvá hledání zaměstnání tři až šest měsíců. Každé odmítnutí je přitom třeba brát jako zkušenost, ne jako tragédii, i když to není vždy snadné.