1. Pracovní úraz mimo pracovní dobu
V jakých případech se může stát pracovní úraz mimo pracovní dobu a co se v takovém případě posuzuje?
Pokud se zaměstnanci přihodí úraz mimo pracovní dobu, je nutné mimo jiné posoudit, zda při vzniku úrazu zaměstnanec plnil pracovní úkoly, nebo prováděl úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Nelze tedy jednoznačně uzavřít, že pokud se úraz stane mimo pracovní dobu, není to pracovní úraz. Nelze však ani říct, že pokud se úraz stane mimo pracovní dobu, ale na pracovišti, bude to vždy pracovní úraz.
Můžete přiblížit na příkladu, kdy se může stát pracovní úraz mimo pracovní dobu?
Může jít například o situaci, kdy se zaměstnanci stane úraz při převlékání v šatně zaměstnavatele. V takovém případě je to pracovní úraz, i když se stal před pracovní dobou. V tomto případě totiž zaměstnanec vykonává úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, připravuje se k výkonu práce, přičemž je to úkon nutný před počátkem práce.
A co když se úraz zaměstnanci stane v obědové či jiné přestávce?
Pokud se takovýto úraz stane na pracovišti zaměstnavatele, o pracovní úraz se jednat může, musí se však posoudit každý konkrétní případ. Pokud zaměstnanec v době přestávky na jídlo a oddech neopustí objekt zaměstnavatele, jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů i úkony obvyklé v době přestávky, například tedy i cesta k místu, kde se zaměstnanec stravuje.
Samotné stravování však takovým úkonem není. Pokud se tedy například zaměstnanec opaří polévkou při obědvání, pracovní úraz to nebude, pokud by si však vymkl kotník na schodech při cestě do jídelny v objektu zaměstnavatele, bude možno vzniklý úraz považovat za pracovní.
Jak je to v případě, kdy zaměstnanec zůstane na pracovišti po pracovní době a zraní se?
Pokud se zaměstnanec v práci zdržuje neúčelně dlouho, nebo by se do práce po pracovní době vrátil zpět, například pro zapomenutou věc, o pracovní úraz by pravděpodobně nešlo.
Proč, můžete to vysvětlit?
Zaměstnanec v tomto případě neplní pracovní úkoly ani nevykonává úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Pokud si tedy zaměstnanec zapomene na pracovišti například peněženku a po skončení pracovní doby se pro ni vrátí, přičemž si způsobí úraz, nelze ho považovat za pracovní.
Co musí zaměstnavatel proplatit, když se mu stane pracovní úraz:
- náhradu za ztrátu na výdělku
- bolestné
- odškodnění za ztížení společenského uplatnění
- proplacení účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
- náhradu věcnou škodu
zdroj: Vaše nároky.cz