Varovné je i číslo smrtelných úrazů, které rapidně zvedají hlavně havárie na služebních cestách.
„To, že zaznamenáváme, v porovnání s dobou před deseti lety, zhruba o dvacet tisíc pracovních úrazů ročně méně, může být způsobeno i automatizací výroby. Lidé i zaměstnavatelé jsou opatrnější, více dbají na dodržování předpisů a také mnohé procesy v podnicích už za zaměstnance dělají stroje,“ dodává Petr Mrkvička z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v Praze.
Chirurgové mají dělníky na příjmu často
Pacienty, kteří vyhledají ošetření, protože se pořezali, něco na ně spadlo nebo sami někam spadli a zranili se, mají lékaři v nemocnicích běžně. „Docela často k nám sanitka přiveze například stolaře s řeznými ranami od cirkulárky, zedníky, kteří se zřítili z lešení nebo nešťastníky, kteří si ublížili při manipulaci s nějakým přístrojem,“ konstatuje primář chirurgického oddělení valašskomeziříčské nemocnice Aleš Bařinka. Také v novojičínské nemocnici odhadují chirurgové, že pracovní úrazy ošetřují tak v třiceti procentech všech případů. Pracovní úrazy, které by se staly v kancelářských prostorách, se však vyskytují spíš výjimečně.
Za úraz v opilosti není odškodnění
Každý pracovní úraz se podrobně šetří. Za pracovní úraz se považuje poškození nebo smrt pracovníka, které se mu staly při plnění pracovních úkolů. Zkoumá se, zda k nehodě došlo bez jeho zavinění. Žádné odškodnění nedostane člověk, který byl v tu chvíli opilý, anebo patří k těm, kteří soustavně porušují pracovní kázeň. Třeba jej zaměstnavatek už mnohokrát upozorňoval, aby nosil přilbu a on si přesto nedal říct. Za pracovní úraz se však nepovažuje nehoda, která se někomu přihodí cestou do práce nebo zpět.
Pokud ale pracovník uklouzne a zlomí si nohu v areálu firmy, má na odškodnění nárok. Každý takový úraz se pečlivě prošetřuje. Proto pro zaměstnance bude horší, jestliže uklouzl, sice v pracovní době a v prostoru firmy, ale na místě, kde vůbec neměl co dělat. Některé případy pak mohou končit i u soudu.
Dopravní nehody zvedají statistiky smrtelných úrazů
U řemeslných profesí a ve výrobních či zpracovatelských provozech se dá pravděpodobnost úrazu mnohem více předpokládat. Pracovníci na kancelářských židlích mohou být v tomto směru mnohem klidnější. Jenže mnozí z nich denně usedají za volant a vyrážejí na služební cesty, které vyplývají z jejich náplně práce. „I když se dopravní nehody podílejí na pracovních úrazech za rok jen čtyřmi procenty, na celkovém počtu smrtelných úrazů, které se stanou při práci, je to horší. Tam je jejich podíl až čtyřicetiprocentní,“ říká Mrkvička z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v Praze.
Za touto smutnou čtyřicetiprocentní statistikou se ze sedmdesáti procent skrývají řídící či kancelářští pracovníci, podnikatelé, vyšší management ve stavební sféře, tedy lidé, kteří jsou za volantem denně, často je tlačí čas, honí zakázky, termíny a nebo mají tu smůlu, že se na silnici potkají s někým, kdo spěchá, je přepracovaný nebo nesoustředěný.
K ostatním smrtelným nehodám pak obvykle dochází ve stavebnictví, výrobním a zpracovatelském odvětví, lesnictví či těžebním průmyslu. V oficiálních statistikách ale nejsou případy smrti lidí samostatně výdělečně činných, kteří tvoří téměř pětinu práceschopné populace. Do statistik se pravděpodobně nedostanou ani neštěstí, jejichž oběťmi jsou zahraniční pracovníci, kteří v Česku pracují nelegálně.
Pozůstalému manželovi a nezaopatřeným dětem, případně rodičům zemřelého zaměstnance, pokud se zaměstnancem žili v domácnosti, náleží 240 tisíc korun. Loni napočítali výzkumníci z ústavu bezpečnosti práce celkem 152 lidí, kteří se už z práce nevrátili domů. Dohromady pak bylo pracovních úrazů s pracovní neschopností 82 296. „Ty, které nekončí neschopenkou, se tolik nesledují. Může se jednat například o pořezání prstu,“ vysvětluje ještě Mrkvička. Před deseti lety bylo u nás 108 704 případů zranění při práci.
Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu:
- Zaměstnavatel je každopádně vždy povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za přítomnosti zraněného zaměstnance, samozřejmě v případě, když to dovoluje jeho zdravotní stav.
- Musí také vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem se zaměstnanec zranil a zůstal na pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, nebo umřel.
- Tuto událost musí ohlásit i stanoveným orgánům a institucím a informovat o ní osobu zodpovědnou za bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
- Podstatné však je, aby dělal hlavně vše proto, aby pracovním úrazům předešel. Nestačí podřízené jen jednou vyškolit, ale je nutné je i soustavně kontrolovat.
- Navíc je majitel firmy povinen všechny své zaměstnance pro případ úrazu pojistit.
Kam musí zaměstnavatel hlásit pracovní úraz:
- státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru policie, při podezření, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
- územně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, stal-li se úraz na pracovišti, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho dozoru, vyžaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dní,
- příslušnému odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP,
- pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu,
- zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal
