Pracovníka lze z dovolené odvolat

Slovo dovolená vzbuzuje v každém zaměstnanci příjemné pocity. Zvláště když si ji může vybrat co nejdelší. Podle zákoníku práce na to má každý právo. Jenže realita je trochu jiná.

Sedmapadesátiletá zdravotní sestra Jarmila Novotná z Brna pracuje již osm let u soukromého lékaře. Protože má její zaměstnavatel ještě děti školou povinné, vybírá si dovolenou hlavně v čase prázdnin - v létě po týdnu, v zimě a na jaře po dvou třech dnech. Na tuto dobu určuje dovolenou také své zaměstnankyni. Ta má děti dospělé a s manželem nebyla na společné dovolené hezkých pár let. Z několikadenních dovolených je nešťastná, protože si pořádně neodpočine ani nemůže nikam odcestovat na delší dobu. Neví, že pokud zaměstnanec nesouhlasí s čerpáním dovolené v kratších časových úsecích, musí mu podle zákoníku práce zaměstnavatel umožnit čerpat alespoň jednu část dovolené v délce nejméně dvou týdnů ­ aby byl splněn účel dovolené: zotavení. Jestliže tak neučiní, může se zaměstnanec obrátit o pomoc na příslušný odborový orgán.

Dovolenou určuje zaměstnavatel

Nástup dovolené určuje zaměstnavatel, přitom má přihlížet i k oprávněným zájmům

Zaměstnavatel je prý povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň dvou týdnů dovolené, pokud možno vcelku. Jakým způsobem?

zaměstnance. Ze znění zákoníku práce vyplývá, že zaměstnavatel může určit dobu čerpání dovolené i na základě žádosti zaměstnance, pokud to úkoly organizace dovolí. Obvyklá praxe je taková, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na termínu čerpání dovolené tak, aby vyhovoval oboustranně. "V podnicích s odbory pak zaměstnavatel určuje nástup dovolené podle plánu stanoveného s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu tak, aby zaměstnanec mohl dovolenou čerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku," vysvětluje právník Oldřich Choděra. Zaměstnavatel nesmí stanovit termín dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenskou nebo civilní službu nebo je uznán práceneschopným, ani v případě, kdy je zaměstnankyně na mateřské dovolené. "Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň čtrnáct dní předem," říká právník Choděra. Tato doba může být výjimečně zkrácena - dá-li k tomu souhlas příslušný odborový orgán.

Mzda a dovolená

Pokud výplatní termín spadá do období čerpání dovolené, má zaměstnanec možnost zažádat o vyplacení mzdy ještě před nástupem na dovolenou. Jestliže to zaměstnavateli neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne pracovníkovi alespoň přiměřenou zálohu a zbývající část mu vyplatí nejpozději v nejbližším výplatním

Anketa
zamestnani.idnes.cz

Odvolal vás někdy zaměstnavatel z dovolené?

ano ..................................39
ne   ..................................92

termínu po návratu z dovolené. Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a případné naturální požitky. Tato náhrada bývá zpravidla vyšší, než má zaměstnanec měsíční mzdu. Průměrný výdělek se totiž zjišťuje z hrubého výdělku z předchozího kalendářního čtvrtletí, do něhož se například započítává mzda za přesčasy, odměny, prémie a podobně.

Proplacení mzdy

"Proplatit dovolenou na zotavenou je možné pouze v případě, že ji zaměstnanec ze zákonem stanovených důvodů nemohl vyčerpat ani v následujícím kalendářním roce," říká právník v oboru pracovního práva Petr Hůrka. To znamená, že dovolená na zotavenou za rok 2003, která nebude ze zákonem daných důvodů vyčerpána v roce 2003 ani v roce 2004, může být proplacena v poslední výplatě za rok 2004 (mzda za prosinec). Zákonné důvody nastanou, když například zaměstnavatel neurčil dobu čerpání dovolené nebo určil její nesprávnou délku, nebo neurčil čerpání dovolené z důvodu překážek v práci (jde například o mateřskou dovolenou, pracovní neschopnost, výkon vojenské služby, výkon veřejné funkce a tak dále).

Práce místo dovolené

Existují zaměstnanci, kteří z různých důvodů chodí do práce a pracují, i když čerpají dovolenou. "V tomto případě dochází k porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem, což by mohlo být postiženo sankcí ze strany úřadu práce. Zaměstnanec se zároveň dostává do horšího postavení v případě posuzování úrazu při práci jako úrazu pracovního," vysvětluje Petr Hůrka. Jinou nepříjemností je, že zaměstnavatel má právo určený nástup na dovolenou změnit či přímo zaměstnance z dovolené odvolat. Může tak učinit, pouze pokud se změní okolnosti, za kterých byl termín dovolené určen. Toto právo zaměstnavatele je důležité k zajištění plnění úkolů. "Zaměstnavatel je však povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že mu změnil určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho z dovolené odvolal," říká právník Oldřich Choděra. Mezi tyto náklady patří například zaplacení stornopoplatků cestovních kanceláří, jestliže má zaměstnanec zakoupen zájezd, proplacení cesty zpět; nevyčerpaného pobytu a tak dále.