Konkrétní zavraždění iniciativy mívá ovšem různé podoby -vzpomínejte, jestli jste na svých poradách nějakou nezaslechli: - Je to příliš riskantní.
- Neznám nikoho v širokém dalekém okolí, kdo by se do toho pustil, kdo by to už dělal.
- To se nám nemůže podařit.
- Jinde možná ano, ale v našich podmínkách (v naší zemi, firmě, s našimi lidmi, s našimi finančními možnostmi) určitě ne.
A všimli jste si, jak se ti poraženci najednou začnou usilovně pídit po tom, zda by věci nějak šly, když se sami dostanou do citelných potíží? To pak s neúnavností pro ně překvapivou zapřou veškeré poraženectví a vytrvale žadoní, zda by to přece jen nějak nemohlo jít… Podniknout něco, cokoliv - to už jim vůbec nepřipadá příliš riskantní, nepřipadá předem odsouzené k nezdaru… Velká je síla motivace. Zkoušejte tedy motivovat své šéfy a kolegy k přízni pro vaše návrhy. Začínejte tím, co by na daném projektu mohlo zajímat je osobně. Získávejte spojence obdobným způsom.
Příklad: Jedna znalá sekretářka chtěla zvýšit plat. Několik jiných v jejím okolí předtím zdvořile požádalo šéfa o platový pohovor; a při pohovoru uváděly svědectví o své dobré práci. Slušně připomínaly, že přidáno dostala už ta i ta i ona… „Nešlo by to tedy i u mne?“ tázaly se nakonec. A po odpovědi NELZE vydatně brblaly - na všechno, kromě sebe.
Nikdy neřeknu šéfovi ne. Přinést šéfovi poštu v zubech, protože se mu to líbí? Více ZDE. |